„Nejtěžší je, když mrtvici přežijete a uzdravíte se tak napůl,“ říká neurolog Tomek

mozek - mozková činnost
mozek - mozková činnost

Mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí u nás i v okolním rozvinutém světě. 10 % z nás na mrtvici zemře a zhruba 20 % lidí mrtvici někdy dostane. Tyto neveselé počty uvádí na začátku rozhovoru Diagnózy F primář neurologické kliniky v Motole Aleš Tomek.

Příznaků, kterými se cévní mozková příhoda projevuje, je přes dvacet. Odborníci z nich vybrali tři nejčastější, a když je u sebe nebo někoho blízkého uvidíte, měli byste ihned volat záchranku. „Jde o náhle vzniklý pokles ústního koutku, náhle vzniklá slabost končetin, zejména ruky, a náhlá porucha řeči,“ vyjmenovává příznaky mrtvice neurolog Aleš Tomek. Vedle své práce na neurologické klinice se lékař věnuje i odborné osvětě v rámci nadačního fondu Čas je mozek. A právě o čas se u mrtvice hraje v první řadě. „Každá minuta se počítá a nenávratná ztráta mozkových buněk začíná už od páté minuty. Pokud léčíme pacienta v první hodině a půl, tak je naše šance na úspěch největší,“ říká lékař.

Největším rizikovým faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost mrtvice, je věk. S vyšším věkem riziko roste a většina úmrtí je zaznamenaná u lidí nad 80 let. „Věk ovlivnit nedokážeme, ale co ovlivnit můžeme, jsou záležitosti jako neléčený vysoký tlak, neléčený cholesterol, neléčená nebo špatně kompenzovaná cukrovka. Významným faktorem je pak i životní styl,“ dodává Tomek.

Primář neurologické kliniky v Motole Aleš Tomek

Projevy i následky mrtvice mohou být velmi rozmanité. Záleží na tom, kde mrtvice nastala a o jakou část mozku člověk přichází. „Pacient, který má mozečkovou mrtvici, vypadá jako opilý – motá se, šlape si na jazyk, mluví zastřeně. Stalo se mi, že pacienta, který měl tuto mrtvici, na ulici obcházela řada lidí. Mysleli si, že na kraji chodníku sedí opilec, ale on měl chudák mrtvici. Trvalo několik hodin, než mu někdo zavolal sanitku,“ vypráví lékař příběh z praxe. Následky mrtvice ve frontálním laloku mohou mít někdy podobné projevy jako deprese.

Prvním krokem k uzdravení pacienta je včas poskytnutá odborná péče, ovšem propuštěním z nemocnice příběh mnohdy zdaleka nekončí. „Nejtěžší je, když mrtvici přežijete a uzdravíte se tak napůl,“ říká Tomek. Nejdůležitějším faktorem při zotavování a dalším životě je pečující okolí. „Ten, kdo je osamocený a nemá nikoho, kdo by se o něj postaral, přežije daleko kratší dobu než člověk s pečující rodinou.“ A kde nefunguje nebo není rodina, měl by ideálně pomoci stát, ovšem pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných je časově omezený a sociálních lůžek je podle lékaře zoufalý nedostatek.

Kam se mohou obrátit rodiny pacientů s deficitem po mrtvici, když potřebují pomoc? A může mrtvice změnit i naši osobnost? Poslechněte si záznam rozhovoru o životě po mrtvici s neurologem Alešem Tomkem.