Největší strach mám ze samoty, přiznává fotbalista Lukáš Vácha

„Zranění jsou a zranění budou. Někdo je prostě náchylnější. Záleží dost na tom, na jakém postu a jak hraješ. Kvůli zranění jsem bral prášky, byl jsem jak v mlze, závislý. Jenom proto, abych ráno zvládl trénink, byl v sestavě a mohl se dostat na hřiště. A po nějaké době jsem si začal říkat ‚vždyť se zničíš',“ popisuje Lukáš situaci, která vedla k jeho rozhodnutí odejít z první ligy do rezervního týmu. „Problémy jsem pak řešil alkoholem a léky, a to není dobře. Pro nikoho. Je to něco přes rok, co jsem vyloučil pití. Teď už můžu říct, že jsem sám v sobě vyhrál,“ dodává.

Během rozhovoru se Lukáš přiznal, s čím má odjakživa problém – se samotou. „Hledal jsem partnerky, skákal jsem ze vztahu do vztahu. Z toho mám největší strach – být sám. Málokdo to umí a kdo se to naučí, je vítěz. Já před tím stále utíkám. Neustále jsem buď v kolektivu lidí nebo s partnerkou.“

Promluvil ale i o tom, co pro něj znamená tým: „Za tým bych dýchal, položil bych za něj život. Já na hřišti nechávám duši a nikdy bych je nenechal ve štychu. Tým je rodina, kterou nesmíš nikdy zradit.“

Jak ho ovlivnil rozvod rodičů? Za co by jim chtěl poděkovat? Jak působí jeho zdravotní karta? A kdy naposledy brečel? Poslechněte si nový díl Pochlap se s fotbalistou Lukášem Váchou.