Nejvíce žen je v politice na místech, kde není tolik peněz a moci
„Zastoupení žen v politice je v ČR dlouhodobě nízké. V průměru je to asi 20 %. Nejvíce žen najdeme na komunální úrovni, a to hlavně v těch úplně nejmenších obcích, kde působí i jako starostky. Když to zjednoduším – ženy jsou v politice spíš tam, kde není moc peněz ani tolik moci,“ říká k obecné situaci českých žen v politice Marcela Adamusová z neziskové organizace Fórum 50 %.
„Od roku 1994 zastoupení žen na kandidátních listinách pro komunální volby stoupá, ale ne nijak závratným tempem. Pokud by vývoj pokračoval takovou rychlostí jako dosud, tak by ženy dosáhly rovnocenného zastoupení na kandidátkách v roce 2170,“ dodává k tomu Jaroslav Růžička z rešeršního oddělení Českého rozhlasu.
Překážek, které brání ženám ve vstupu do politiky, je celá řada. Některé pramení ze společenského nastavení, protože například péče o rodinu a o domácnost jsou stále vnímány jako primární zodpovědnost žen. Další bariéru představuje i způsob, jakým se sestavují kandidátní listiny. I když jsou ženy v členských základnách politických stran zastoupeny poměrně hojně, je jich tam od cca 25 % až do 50 %, tak se často na kandidátních listinách neobjeví na volitelných místech.
„Například při volbách do Poslanecké sněmovny muži nejčastěji kandidují z prvních pěti míst, zatímco ženy v průměru z jednadvacátého místa,“ doplňuje Marcela Adamusová. Tento trend potvrzuje i statistika z aktuálních komunálních voleb, kdy na kandidátních listinách sice figurovala v průměru třetina žen, ale ne rovnoměrně, na konci kandidátek byly zastoupeny ze 40 %. Na předních místech, kde je nejvyšší šance na zvolení, už jich byla jen pětina.
Nezisková organizace Fórum 50 % přitom za kritickou hranici zastoupení žen v politických funkcích označuje 30 %. Sociologické výzkumy totiž ukazují, že pokud je zastoupení určité menšiny ve společenství nižší než 30 %, tak se zmiňovaná menšina pouze přizpůsobuje dominantní většině a nemůže zcela uplatnit své schopnosti. Pokud tedy mají být ženy v politice více vidět a slyšet, tak jich musí být víc než třetina.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
