Několik postřehů z Jihlavy

Jihlavský festival má dobrý vkus a celkem intelektuální tvář, kterou poctivě buduje už sedm let. Následně mají dobrý vkus i diváci, kteří si zvykli v době státního svátku zajet do prochladlé Jihlavy. Právě diváci letos udělili cenu vynikajícímu filmu Ženy pro měny Eriky Hníkové. Film se strefuje do velmi aktuálního, přitom dosud nezpracovaného tématu - do komerčních tlaků, které působí na ženy v podobě časopisů, reklam, idolů a vzorů. Není divu, že se za strašlivými čísly o počtu plastických operací a peněz utracených za kosmetiku vyskytuje tolik zajímavých příběhů.

Sekce "Mezi moři"

Dalšími napjatě očekávanými autory byli David Čálek a Radim Špaček, kteří natočili Bezesné noci. Bezmála dvouhodinový, drsný i vtipný film o tzv. televizní krizi na přelomu let 2000 a 2001. Radim Špaček zároveň na Burze námětů představil své další plány. Nedlouho po skončení Burzy námětů a těsně před světovou premiérou Bezesných nocí se konal tento rozhovor ve festivalovém centru v jihlavském Domě kultury.

V rozhovoru zaznělo i jméno jednoho z vítězů. Porotu České radosti, která nakonec rozhodovala v jiném než ohlášeném složení, nejvíce inspirovalo kontroverzní dílo Zlopověstné dítě. Lucie Králová a Miloslav Novák ho založili na portrétu a textech dvacetiletého podivína Michala, autora spisku Predátor v holocaustu. Cenu za nejlepší středoevropský dokument roku dostali společně Tomáš Hejtmánek za zmiňovaný Sentiment a Peter Kerekes za film 66 sezón. O tomto filmu si povíme více za chvíli.

Sentiment

Velkou pozornost věnovali pořadatelé sekci Mezi moři, která ukazuje jejich ambice na výsadní postavení festivalu ve střední Evropě. Každá projekce byla uváděna zajímavým proslovem, který, a to bych vytknul, neměl chybět ani i u řady jiných filmů - zvláště těch starších, kde by byl úvod potřeba ještě mnohem víc. Například u projekcí starších filmů Alexandera Hackenschmieda - Hammida, jemuž byla letos udělena Cena za přínos světové kinematografii.

66 sezón

Samotná sekce Mezi moři dala výtvarníkovi Juraji Horváthovi inspiraci pro grafickou podobu celého letošního festivalu. Je proto příjemnou shodou okolností, že jedním z vítězů Ceny pro nejlepší středoevropský film je Peter Kerekes. Jeho film 66 sezón se odehrává celý v Košicích, nejvíc na místním bazénu. Veselé dílo mapuje historii tohoto místa střihovými manipulacemi s natočeným materiálem, rekonstrukcemi, v nichž režisér tlačí nevinné oběti nebo návštěvníky koupaliště, aby zahráli pocity pamětníků, a podobně. A všechno to končí písničkou: když je člověk maličký, koupe se v malém bazéně, pak postupuje do větších až jde jednou na pivo a může zase začít s batolaty v malém bazéně... Historie se neopakuje, ale vzpomínky žijí ve věcech. Výjimečná konstelace Kerekesových schopností i znalostí o místě umožnila je vyvolat.

66 sezón

V příštím filmovém vydání se budeme převážně věnovat Indii a bollywoodskému filmu. V dalších plánovaných dílech nezapomeneme ani na Tomáše Hejtmánka a jeho Sentiment nebo na festival Mezipatra.

Sentiment