Německo na cestě k legalizaci konopí. Lidé by mohli držet až 50 gramů pro osobní potřebu

Záplavy, pobřežní eroze, silné větry, extrémní horka, bouře a cyklony jsou jen některé z klimatických hrozeb, kterým čelí historické památky po celém světě. Podle zprávy IUCN World Heritage Outlook, která sleduje ochranu všech přírodních památek světového dědictví, jsou následky měnícího se počasí nejčastější rizikem pro významná místa.

Co se Evropy týče, hlavními nástrahami tohoto kontinentu jsou povodně a sucho. Nejvíce ohrožené jsou pak evropské památky ve Švédsku a Francii. Švédské železárny Engelsberg jsou v rámci klimatu nejohroženějším místem v Evropě a na seznamu 50 nejohroženějších míst světa se umístily na čtvrtém místě kvůli hrozbě povrchových a říčních záplav.

V těsném závěsu za ní je Grotte Chauvet-Pont d'Arc ve francouzském Ardèche, která se umístila na šestém místě. Zdobená jeskyně, ohrožená povrchovými záplavami a sesuvy půdy, obsahuje nejstarší známé a nejlépe zachované figurální kresby na světě, které pocházejí z doby před 32 000 lety. Na 11. místě se objevil region Jungfrau-Aletsch ve Švýcarských Alpách, který je domovem největšího evropského ledovce a je ohrožen říčními záplavami. Také ve Spojeném království čelí různé skotské lokality klimatickým hrozbám, od pobřežních záplav na odlehlém souostroví St. Kilda (45. místo) po sesuvy půdy v mlýnské vesnici New Lanark z 18. století (44. místo).

Ztráta památek světového dědictví UNESCO, vybraných pro jejich kulturní nebo přírodní význam, by byla zničující ranou. Klimatické hrozby, kterým místa čelí, už ovlivňují komunity a ekonomiky po celém světě, varuje společnost Climate X, globální poskytovatel dat a analýz klimatických rizik.

Jak navíc uvedl server Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), přírodní lokality světového dědictví přispívají ke stabilitě globálního klimatu tím, že ukládají značné množství uhlíku. Například lesy v tropických oblastech ukládají 5,7 miliardy tun uhlíku. Dvě třetiny přírodních lokalit na seznamu světového dědictví UNESCO jsou zase zásadními zdroji vody a přibližně polovina z nich pomáhá předcházet přírodním katastrofám, jako jsou povodně nebo sesuvy půdy.

Akty jsou hlavní součástí nejnovější výstavy v Muzeu evropských a středomořských civilizací v Marseille. Výstava představuje 600 fotografií, filmů, časopisů, obrazů, soch a dalších uměleckých děl z nudistických komunit i veřejných a soukromých sbírek ve Francii a Švýcarsku. Jeden večer v měsíci, kdy je muzeum běžně zavřené, se ve spolupráci s Francouzskou federací naturistů konají nahé prohlídky výstavy nazvané Naturistické ráje. „Návštěvníci, kteří se jich účastní, jsou tedy naturisté a jsou nazí,“ uvádí muzeum.

„Francie je dnes přední světovou turistickou destinací pro naturisty,“ píše se na webových stránkách muzea. Návštěvníci tedy mohou před výstavou odhodit svršky, až na boty. Eric Stefanut z francouzské naturistické organizace FFN uvedl, že proti bosým nohám nic nenamítá, ale trvá na tom, že obuv je preventivní opatření proti parketové podlaze muzea. „Jednou za měsíc mohou návštěvníci Mucemu prozkoumat historii naturismu v Evropě pouze v botách, což není opatření kvůli střídmosti, ale jednoduše proto, aby si nezarazili třísky,“ řekl Stefanut agentuře AFP.

Někteří návštěvníci utrpěli větší kulturní šok než jiní. Jeden pár z jihozápadní Anglie třeba žasl nad uvolněným přístupem k nahotě. Kieren Parker-Hall a Alex Parry byli mezi 80 svlečenými návštěvníky srpnového naturistického okénka v Mucemu a uvedli, že spatřit výstavu nazí bylo příležitostí, která se naskytne „jednou za život“. „V Anglii není moc naturistických akcí,“ sdělil agentuře AFP 28letý Parker-Hall, webový vývojář z Bathu.

První naturistická skupina ve Francii vznikla v roce 1930 v jihovýchodní Provence a poté se rozšířila po celé zemi. Jižní přístavní město Marseille, které bylo dlouho považováno za „baštu naturismu“, se podle Bruna Saureze, vedoucího místního sdružení naturistů, může pochlubit několika specializovanými centry, mimo jiné díky mírnému podnebí v regionu.

Mohou však výstavu navštívit i plně oblečení lidé? Mluvčí Mucem řekl agentuře AFP, že to může být považováno za „trochu zvláštní“, protože je „logické“, že ti, kteří si rezervují vstupenky, musí být v určitém stavu svlečení.

„V současnosti se z nahoty v přírodě stala posedlost, která jde ruku v ruce s hledáním zdravé, vegetariánské stravy a využíváním přírodních terapií, meditací a jógy pod širým nebem. Tyto životní styly jsou spolu s odmítáním diktátů, které zatěžují naše těla, klíčem k pochopení problémů, o které v naturismu včerejška a dneška jde,“ vysvětluje Mucem na svých stránkách.

Vědci si všimli, že antidepresiva, která se dostávají do australských potoků a řek, výrazně mění chování a reprodukci ryb. Zejména antidepresiva jako fluoxetin, který se prodává pod obchodním názvem Prozac, se stala všudypřítomným problémem ve vodních plochách po celém světě. Tyto znečišťující látky se často dostávají do vody vypouštěním odpadních vod a přetrvávají v nízkých koncentracích v řekách, jezerech i oceánech, píše server Technology Networks.

Studie sledovala samce živorodek duhových neboli gupek odchycených ve volné přírodě po dobu pěti let a vystavila je po několik generací různým koncentracím fluoxetinu. Vědci analyzovali zejména samce gupek kvůli jejich zvýšené citlivosti na změny prostředí a zjistili, že působení Prozacu výrazně snižuje jejich behaviorální flexibilitu. „Což vedlo k nižší schopnosti jedinců přizpůsobit svou vlastní aktivitu a rizikové chování v různých kontextech,“ uvedl spoluautor výzkumu Dr. Giovanni Polverino, odborný asistent na univerzitě v Tuscii.

Jak podotkl britský web Independent, výzkumníci měřili klíčové znaky ryb, jako je stav těla, zbarvení a velikost gonopodia (samčího pomocného pářícího orgánu), modifikované řitní ploutve, kterou samci používají jako rozmnožovací orgán. Analyzovali také kritické znaky spermií ryb, včetně jejich vitality, počtu a rychlosti.

„I při nízkých koncentracích fluoxetin změnil tělesnou kondici gupek a zvětšil velikost jejich gonopodia, přičemž současně snížil rychlost spermií – což je zásadní faktor pro reprodukční úspěch,“ uvedla spoluautorka studie Upama Aich z Monash University v Austrálii.

Když 19. srpna letošního roku ve svých 117 letech zemřela nejstarší osoba, katalánská žena amerického původu Maria Branyas Morera, mnozí se zamýšleli nad tajemstvím výjimečně dlouhého života, píše server The Guardian.

Často slýcháváme, že v rámci dlouhodobé životní prosperity bychom se měli pravidelně hýbat, udržovat si nadhled a zdravé vztahy se svými nejbližšími a neměli bychom se přejídat a spát méně než 7 až 8 hodin.

Podle webových stránek Guinnessovy knihy rekordů Branyas věřila, že její dlouhověkost pramení z „pořádku, klidu, dobrého spojení s rodinou a přáteli, kontaktu s přírodou, emocionální stability, žádných starostí, žádných výčitek, spousty pozitivity a pobytu daleko od toxických lidí“. Její zkušenosti ale nelze brát jako univerzální recept na dlouhověkost.

Richard Faragher, profesor biogerontologie na Brightonské univerzitě, uvedl, že se vědci stále snaží zjistit, proč se někteří lidé dožívají vyššího věku než 100 let. Tvrdí, že existují dvě hlavní teorie, které se vzájemně nevylučují. Tou první je, že někteří jedinci mají v podstatě jen štěstí. Jinými slovy, to, že stoletý člověk má určité návyky, neznamená, že tyto návyky jsou příčinou dlouhověkosti. Druhá teorie podle Faraghera spočívala v tom, že stoletý člověk má specifické genetické vlastnosti, které mu umožňují žít déle – tedy, že je díky své genetické výbavě odolnější.

Starší lidé navíc podle profesora obecně příliš necvičí, jejich strava je často spíše nezdravá a někteří století lidé jsou i kuřáky. „Skutečnost, že stoletý člověk dělá mnoho z těchto nezdravých věcí a stále se jen tak proplétá životem, říká, že má buď štěstí, nebo je typicky velmi dobře vybaven geneticky,“ tvrdí Faragher.

Profesor David Gems, genetik z University College London, dodal, že důležitým faktorem dlouhověkosti je pohlaví – ženy stárnou pomaleji než muži. Souhlasil ale, že štěstí zde hraje svou roli.

Podle odborníků ale existují dobře známé faktory, které mohou přispět ke zvýšení délky života, včetně zdravotní péče a hygieny. David Sinclair, výkonný ředitel Mezinárodního centra dlouhověkosti, poznamenal, že k obecnému prodloužení délky života přispělo především zavedení očkování a čisté vody.

V potaz je dobré brát i skutečnost, že dlouhověkost spojena s bezproblémovým zdravím ještě nenaznačuje, že se lidé dožívající se více než sto let udržují v psychické pohodě. Někteří kupříkladu čelí samotě, což může vést k úzkostem i depresím. Na dlouhověkost tedy není radno pohlížet pouze optikou obdivu.

Devětatřicetiletý Pavel Durov byl v sobotu zadržen na pařížském letišti Bourget na základě zatykače souvisejícího s nedostatečným umravňováním komunikační sociální sítě Telegram, píše web CNN. V současnosti je vyšetřován na základě obvinění z celé řady trestných činů, včetně podezření, že se jeho platforma podílela na praní špinavých peněz nebo napomáhání obchodníkům s drogami a lidem šířícím dětskou pornografii.

Kancelář pařížské prokurátorky Laure Beccuau se zmínila také o možném trestném činu odmítnutí předání potřebných dokumentů úřadům a poskytování šifrovacích služeb zaměřených na „zajištění důvěrných funkcí bez potřebného prohlášení“, informuje server Euronews.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že obvinění proti Durovovi jsou „velmi vážná“ a vyžadují pádné důkazy, jak vyplývá ze záznamu jeho hovoru s médii. Další ruští vládní představitelé Durovovo zatčení kritizovali s tím, že v případě svobody slova jde o dvojí metr, a odsoudili ho jako politicky motivované. Francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že zatčení je součástí „probíhajícího soudního vyšetřování“, a dodal, že se v žádném případě nejedná o „politické rozhodnutí“.

Aktivní podpora Durova ze strany Kremlu je poněkud překvapivá vzhledem k tomu, že technologický podnikatel dříve odmítl poskytnout Moskvě údaje o uživatelích svého předchozího podniku, sociální sítě podobné Facebooku s názvem Vkontakte (VK).

Durovovo zadržení rychle vyvolalo kritiku i u významných osobností bojujících proti cenzuře, včetně Elona Muska a Roberta F. Kennedyho Jr. Musk na své sociální síti X zveřejnil „#FreePavel“ spolu s videem Durova v pořadu Tuckera Carlsona, kde zakladatel Telegramu sociální síť X pochválil, že pod Muskovým vedením má otevřenější styl moderování.

Aplikace Telegram je známá svým vysokým stupněm šifrování a omezeným dohledem nad tím, co její uživatelé zveřejňují, což ji činí velmi náchylnou k dezinformacím, konspiračním teoriím, nenávisti a dalšímu škodlivému obsahu. Díky svému striktnímu postoji vůči cenzuře je Telegram obzvláště známý v zemích, kde je omezována svoboda projevu, jako je Rusko, Írán a Indie. Velmi populární je ovšem i na Ukrajině, kde se stal důležitým nástrojem pro sdílení zpráv o válce a varování před nálety.

Na Sicílii je běžné najít v obchodech suvenýry s motivy organizovaného zločinu. Od magnetů a triček, až po otvíráky na láhve a skleničky. Tyto předměty často zobrazují tradičně oblečené Siciliány s upilovanou brokovnicí, známou jako „lupara“. Mafiánská tematika se stala součástí turistického průmyslu, což místní komunitu, která se podle svých slov dlouhodobě snaží o prosazování kultury práva, uráží.

Starosta Agrigenta Francesco Miccichè vydal nařízení zakazující prodej jakýchkoliv předmětů, které oslavují nebo jakýmkoliv způsobem odkazují na mafii a organizovaný zločin. Místní policie dostala pravomoc provádět kontroly v obchodech se suvenýry a v případě nálezu zakázaných produktů udělovat pokuty. Výše pokut zatím stanovena nebyla.

Zákaz přichází v době, kdy se Agrigento připravuje na rok 2025, ve kterém se stane italským hlavním městem kultury. Radnice se proto snaží upozornit spíše na své kulturní bohatství než na spojení s mafií.

V rámci kulturního programu je v plánu 44 nových projektů, zaměřených na vztah člověka a přírody. Jednou z nejdůležitějších událostí bude v Agrigentu koncert italského pop-operního tria Il Volo v Údolí chrámů, místo je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Pro Hazel Wood, osmadvacetiletou influencerku, nejsou kosmetické procedury jen příležitostným rozmazlováním. Měsíčně utratí v přepočtu skoro 15 000 Kč za pedikúru, manikúru, laminaci obočí, nebo úpravu řas. Jednou za tři až šest měsíců zaplatí téměř 9 000 Kč za botox. Pro Hazel jsou tytu procedury životě zásadní. „Cítím se, jako bych se ukazovala světu v tom nejlepším světle. Když se necítím hezky upravená, mám problém s důvěrou v sebe sama a s produktivitou a také se mi hůř komunikuje s lidmi.“

I když si procedury neužívá, považuje je za efektivní způsob, jak ušetřit čas při každodenní péči. Koncept „dnů péče o krásu“ získal na sítích na popularitě. Hashtag #beautymaintenance má více než 112 milionů zhlédnutí. Investice do úprav, jako je lifting řas nebo úprava obočí, prý ušetří čas při každodenní péči o vzhled.

Překvapivě je trend spojen i s touhou vypadat co nejpřirozeněji, tedy ne příliš „upraveně“. Jak uvedl časopis Vogue: „Ironií líčení je, že často chceme vypadat, jako bychom žádné líčení neměli.“

Ve videích uživatelé pečlivě zaznamenávají své návštěvy salonů a procedur, aby dosáhli „přirozeného“ vzhledu, který však paradoxně vyžaduje minimálně celý den péče každý měsíc.

Ne všichni rostoucí tlak na neustálou péči o vzhled přijímají. Nifemi Kesinro, třiadvacetiletá studentka, se rozhodla jít proti proudu a přijmout přirozenou krásu. „Můj vzhled a nehty byly pro mě vždy absolutní prioritou,“ uvedla. „Ale uvědomila jsem si, že udržování takového standardu krásy je finančně neudržitelné.“

Pro generaci Z se stává přijetí vlastní přirozené krásy a odpor k nerealistickým představám stále častější cestou k sebevyjádření a osvobození. Jak říká Kesinro: „Sebevědomí vychází zevnitř a já si uvědomuji, že jsem krásná i bez ohledu na to, jak vypadají mé vlasy.“

Kapela z Manchesteru chystá na léto 14 koncertů ve Velké Británii a Irsku. Hrát bude nejprve v Cardiffu, Manchesteru, Londýně, Edinburghu a Dublinu, podle oficiálního vyjádření půjde o jediné evropské vystoupení skupiny v příštím roce.

Oasis tuto významnou událost komentovali slovy: „Zbraně utichly. Hvězdy jsou v rovnováze. Velké čekání je u konce. Přijďte a uvidíte. Nebude to vysílat televize.“

Několik náznaků možného reunionu skupiny i bratrského smíření se objevilo v posledních měsících. Noel Gallagher v nedávném rozhovoru pochválil svého mladšího bratra Liama. Liam pro změnu Noelovi věnoval během svého vystoupení na Reading Festivalu píseň „Half The World Away“. Oba bratři se po rozpadu kapely úspěšně věnují sólové kariéře. Liam jako zpěvák a skladatel, Noel se svou kapelou High Flying Birds.

Takzvané právo na odpojení opravňuje zaměstnance ignorovat ve svém volném čase pracovní komunikaci. Austrálie se tak přidala ke dvěma desítkám zemí, ve kterých už podobná pravidla platí. První je zavedla Francie, kde tata práva zákonem garantují od roku 2017. Informuje o tom server BBC.

Francouzské úřady na jejich dodržování pečlivě dbají. Důkazem může být případ společnosti Rentokil Initial. Ta dostala pokutu ve výši 60 000 eur (asi jeden a půl milionu korun), protože nutila své zaměstnance, aby byli neustále dostupní na telefonu.

Otázka nastavení toho, kdy končí pracovní doba a začíná volný čas, se stala aktuální s nástupem digitálních technologií a rozšířením chytrých telefonů. Letos je to přesně 30 let, co se první smartphone objevil. Dostal jméno Simon a 16. srpna 1994 se začal prodávat ve Spojených státech. I když z dnešního pohledu to byla spíš taková „chytrá cihla“. Vážil totiž přes půl kilogramu, což by dnes odpovídalo třem až čtyřem smartphonům.

„Před příchodem digitálních technologií měli zaměstnanci všechen volný čas pro sebe,“ popisuje John Hopkins z australské univerzity v Melbourne. Dodal, že dnes jsou pracovní telefonáty a zprávy na dovolené nezdravou normou. Právě to by ale měl nový zákon změnit. „Když zaměstnanci lépe odpočívají a lépe slaďují svůj pracovní a soukromý život, jsou méně nemocní a k zaměstnavateli bývají loajálnější,“ řekl Hopkins. „Vše, co je prospěšné pro zaměstnance, je nakonec výhodné i pro zaměstnavatele,“ dodal.