Nemocnice na kraji vědomí. Jak se léčí duše holotropním dýcháním?

6. listopad 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Holotropní dýchání

Kdyby do sálu hotelu na pražském Chodově vešel cizí člověk, nejspíše by se vyděsil a přemýšlel, jestli nemá utéct nebo zavolat pomoc. Za hlasité dramatické hudby leží na zemi na matracích přes sto lidí, u každého sedí asistent. Zhluboka a zrychleně dýchají a na očích mají šátek. Někteří sedí, jiní v extázi dynamicky tančí. Mladý atletický muž ve středním věku leží na břiše a křičí. Pravděpodobně tolik nahlas a intenzivně nekřičel nikdy v životě.

Holotropní dýchání je svéráznou psychoterapeutickou metodou, jejím autorem je americký psychiatr českého původu Stanislav Grof a má navodit zážitky podobné psychedelickým drogám.

Hudba v sále hotelu se mění, ze začátku je dynamická a i lidé na ni více reagují. Postupně tempo hudby zvolňuje, to aby „dýchači“ přešli do klidnější fáze, uklidnili se, zrelaxovali a holotropní proces se dokončil. Na tvářích mnohých je vidět úleva, spokojenost. „Byla jsem poprvé. Mám pocit, že je to pro mě správná cesta. Spousta lidí si tu vyřešila své problémy. Pro mě to bylo relaxační, meditační. Uvědomila jsem si jednotu,“ opatrně se svěřuje jedna z účastnic. Po první části je krátká pauza a pak přijde na řadu druhá skupina, před procesem nesmí být člověk moc najezený, ale i tak je u každé matrace připraven pytlík na zvracení. Skupina asi 240 zájemců se sešla na přelomu září a října před začátkem mezinárodní konference transpersonální psychologie, aby vyzkoušela holotropní dýchání na vlastní kůži.

Termín holotropní je novotvarem psychiatra Stanislava Grofa. Je složený z latinských slov holos, tedy celistvý a plný, a trepein, které značí pohyb určitým směrem a k nějakému cíli. Holotropní zážitky mají tedy posouvat k celistvost. Grofovo přemýšlení o psychiatrii změnily psychedelické látky, zejména objev LSD. Ovlivnilo to i jeho práci. Klasická psychoanalýza ho zklamala, cesta do hlubokého nevědomí pomocí asociací mu přišla zdlouhavá a nepřímá. Grof byl jedním z těch, kteří zkoumali možnosti využití drog v psychiatrii a psychologii. Nově objevené záhadné látky na sobě nechal dobrovolně testovat. Podle Grofa jsou psychedelika tím nejlepším nástrojem, který se do rukou psychiatrů dostal. To, co je mikroskop pro biologii nebo teleskop pro astronomii, jsou psychedelika pro psychiatrii. Umožní nahlédnout tam, kam jinak vidět není. A to přímo do hloubky lidského vědomí.

Z LSD se ale stala oblíbená droga, proto byla látka postupně zakázána. Podle obhájců LSD šlo o ideologický boj vlád proti kontrakulturnímu hnutí hippies a radikálním změnám hodnot, které se děly v americké společnosti v šedesátých letech. Je pravdou, že stavy, které psychedelika vyvolávají, mohou být v nesprávném prostředí a rozpoložení pro člověka smrtelně nebezpečné. Ke smůle medicíny byl ale na přelomu 60. a 70. let minulého století zastaven také výzkum. Psychedelika dostala na 40 let stopku, dnes se k nim vracíme a objevujeme je znovu. Ale podobné stavy, do jakých nás uvádějí, se dají vyvolat i bez omamných látek.

Stanislav Grof

Poznej vnitřního léčitele

Celý zážitek na semináři probíhá ve dvojicích. Jeden z dvojice „dýchá“ a druhý dělá asistenta, tzv. sittera. Je tu pro případ, že by dýchající potřeboval napít, odvést na toaletu, přikrýt dekou, ale také uklidnit nebo pomoc ještě dalších lidí. „Cítil jsem uvolnění energie, něčeho, co bylo zablokované v mém těle. Uvolnily se šoky, které jsem si nesl z minulosti. Lidé se od útlého věku učí vyhýbat nepříjemným pocitům, ale kvůli tomu pak nejsou sami sebou. Holotropním dýcháním se k těm situacím vracím. Než jsem začal s podobnými technikami, myslel jsem si, že jsem svobodný člověk. Až teď jsem ale opravdu svobodný,“ rozvážně vypráví Němec Martin, který má s podobnými technikami a jejich psychologickými účinky velké zkušenosti.

Grof a další psychiatři tvrdí, že lidská duše má schopnost uzdravovat se sama. Samoléčivé mechanismy jsou aktivní při mimořádných stavech vědomí. Zlomenou ruku zasádrujete a ponecháte v klidu, sroste sama, bez vašeho vědomého zásahu. Stejně se prý léčí duše, ovšem jen za určitých podmínek ve změněných stavech vědomí. Do těchto stavů se lze dostat mnoha způsoby: deprivací smyslů, tancem, meditací nebo právě upraveným dýcháním. Asi nejjednodušší a nejefektivnější jsou psychedelické látky, podají se pacientům v bezpečném prostředí a pod dohledem odborníků. V mozku se začnou aktivovat a propojovat části, které spolu standardně moc nekomunikují.

Od té chvíle lidé zažívají různé a neobvyklé prožitky. Někteří v mysli cestují v místě i čase, prožívají znovu zážitky z dětství, traumata, ale i příjemné věci. Jiní popisují, že se vtělili do zvířat, letěli krajinou a dívali se na svět očima orla, vnímali detaily, které by lidské oko rozeznat nemohlo. Mohli se ale také vtělit do neživých věcí, třeba do mohutné hory a pozorovat život celých generací lidí na jejím úpatí. Časté jsou vize spojené s vlastním porodem. Podle Grofa je porod nesmírně traumatizující zážitek, se kterým se novorozenci neumí vypořádat. Proto se k němu v nevědomí vrací, prožívají ho znovu a zpracovávají. Neobvyklé nejsou během holotropního dýchání stavy náhlého prozření, lidé nahlédnou svůj život v jiných souvislostech, uvědomí si, jak se chovají ke svým blízkým, jak jim ubližují. Nebo naopak, kdo, jak a proč ubližoval jim.

Profesor šaman

Po zákazu výzkumu psychedelik na přelomu 60. a 70. let minulého století hledal Grof spolu s jeho bývalou ženou způsoby, jak u pacientů vyvolat změněné stavy vědomí bez použití zakázaného LSD. Během sezení s psychedeliky si všiml, že někteří pacienti začali zrychleně dýchat a jejich vhled do hlubokého nevědomí to zesílilo. Experimentoval proto pouze s dechem a hudbou. Zjistil, že stavy, které zrychlené a hlubší dýchání vyvolávají, jsou srovnatelné. Metodu propracoval a začal školit zájemce, kteří ji chtěli používat a rozšířit po světě.

Grofova práce nezůstala bez kritiky. Vychází z jiného pojetí vědeckého myšlení. Grof se domnívá, že současná věda je omezená, a proto nemůže rozumět procesům a jevům, které označujeme v jednom případě jako mystické nebo spirituální nebo za pouhou vyprázdněnou ezoteriku. Pro mnohé odborníky je nepřijatelné, když Grof a jeho žáci mluví o „vnitřním léčiteli“, je to slovní spojení, které nepůsobí zrovna vědecky. Ale terminologie není jediný problém holotropního dýchání, je to také jeho neadresnost. Pokud přijedete na seminář s přáním zbavit se závislosti na alkoholu, depresí nebo agorafobie, nemusí se vám to povést. Váš vnitřní léčitel se totiž může rozhodnout, že je pro vás důležitější něco jiného, a nechá vás sežrat krokodýlem, a tak symbolicky prožít znovu vlastní porod. Proto nejdou výsledky této metody standardně měřit. Proces je ale prý léčivý tak jako tak. Jen se nelze divit západní medicíně, že odmítá metodu, která ponechává uzdravování na záhadné neměřitelné vnitřní moudrosti.

„Nevěřím tomu, je to podvod. Léčba vírou, ,funguje‘ to stejně jako hypnóza nebo exorcismus. Lidé se cítí lépe, protože se jim uvolní nahromaděná energie, vytvoří se očekávání a napětí, které se uvolní. Pomáhá tomu dramatická hudba. To samé používají falešní mystici. Překvapilo mě, jak je to banální,“ pod slibem anonymity se podělil o kritický postoj ke Grofově metodě zahraniční účastník konference. Podle něj Grof zneužívá lidi, kteří mají problémy. Semináře jsou totiž placené.

Dýchej a dech tvůj tě uzdraví

Zastánci holotropního dýchání jsou přesvědčení, že duše ví, co potřebuje léčit. Problémy, témata, která mají výrazný emocionální náboj, se během dýchání vyjeví, začnou se projevovat a zpracovávat. Některé nežádoucí problémy, symptomy mohou postupně ze života „dýchačů“ zmizet. Nebyl proveden dostatek dlouhodobých studií, které by zkoumaly účinky. Až na výjimky. Složitá je i teorie za celým procesem, nikdo přesně neví, proč přebytek kyslíku v mozku a změna kyselosti krve vyvolává v lidech právě to, co vyvolává. Přesto se k němu účastnící seminářů vrací, a to opakovaně. Doktor Milan Hrabánek, psychiatr blízký Stanislavu Grofovi, tvrdí, že aby mělo holotropní dýchání na člověka prokazatelné účinky, musí se opakovat aspoň šestkrát s rozestupy maximálně dvou měsíců.

Seminářům holotropního dýchání předchází poměrně dlouhý teoretický úvod. Dopředu účastníci vědí, co mají očekávat, a je tedy možné, že očekávání hraje v jejich zážitku z holotropního dýchání roli. Je riskantní provádět holotropní dýchání o samotě, bez přítomnosti vyškolených odborníků. Stavy, do kterých se člověk může dostat, by byly v nechráněném prostředí nebezpečné. Mohli byste si ublížit i fyzicky, tělo je během procesu velmi aktivní a mnoho lidí se nekoordinovaně hýbe, k porozumění zážitkům je třeba také odborníka.

Psychiatr Stanislav Grof: Psychedelika jsou to nejlepší, co se psychiatrii stalo. Doporučil bych je i zdravým

Stanislav Grof

Stanislav Grof je americký psychiatr narozený v Československu, známý jako odborník na využití psychedelických látek v psychiatrii a psychologii. Tvrdí, že jiný stav vědomí navozený psychedeliky může ve správném prostředí za odborné asistence zlepšit zdravotní stav člověka.  LSD, MDMA, marihuana a další zakázané látky podle něho mohou pomáhat například veteránům trpícím traumaty. Podle Grofa víc vojáků spáchá sebevraždu, než umře v boji. Když byl výzkum psychedelik zakázán, vyvinul s manželkou Christinou metodu holotropního dýchání. Mnozí odborníci ji však neberou vážně.

Celý proces trvá většinou kolem dvou dnů a má jisté terapeutické účinky. Není ale jasné, jakou přesně roli v nich hraje samotné dýchání a jakou bezpečné a přijímající prostředí, ve kterém můžete svobodně uvolnit vztek, smutek, radost, strach a celou škálu pocitů a emocí, aniž by vás někdo odsoudil a díval se skrz prsty. Po procesu má mnoho účastníků dobré pocity, cítí se lépe. To samozřejmě není dostatečným důkazem jeho přínosu.

„Holotropní dýchání mi doporučil můj terapeut a oživilo mě. Mění mi celý život. Měla jsem velkou životní krizi, neviděla jsem v životě žádnou hodnotu. Měla jsem nutkání zemřít, v hlavě jsem měla obrazy smrti. To nutkání zmizelo, mám v životě více radosti,“ sdělila Maďarka Ester, která byla na semináři asi popatnácté, na přesné číslo si nedokázala vzpomenout. Výpovědi lidí, kteří holotropně dýchají několik let a tvrdí, že jim zlepšuje život, nelze ignorovat. Slibovat si od této metody nemůžeme ani zázraky.

autor: Petr Bouška
Spustit audio