Nikdy není pozdě na dobré rozloučení, popisuje Blanka Javorová ze spolku Ke kořenům
Podzim je časem zpomalení, barevných listů, ale také vzpomínání na zemřelé. Tento týden jsme slavili tak zvané Dušičky a do Hergot!u přijala pozvání Blanka Javorová, která je jednou ze zakladatelek spolku Ke kořenům. Ten už téměř 10 let organizuje alternativní a jedinečné obřady posledního rozloučení a zasazuje se o ekologické a svobodnější pohřbívání.
Blanka Javorová se v oblasti pohřbívání pohybuje už nějakou dobu a mohla proto zhodnotit, jak se Češi ke smrti a pohřbívání vztahují. „My jsme teď v České republice v situaci krize pohřebních rituálů. Udává se, že v Praze je až 80 % pozůstalých, kteří neudělají žádné poslední rozloučení.“ Podle Blanky se ale zároveň Češi začali v poslední době ve velké míře zajímat o smrt a dobré umírání.
Proto je podle Blanky důležité, aby lidé svá poslední přání sdíleli s blízkými. Sama má například na ploše počítače složku o svém pohřbu a vytvořený playlist s hudbou na své poslední rozloučení. Ne všichni ale měli, nebo mají možnost se se svými blízkými dobře rozloučit. Blanka i těm dává naději: „Mně přijde, že nikdy není pozdě na dobré rozloučení. Poslední rozloučení se dá udělat i dodatečně. Setkáváme se s tím, že lidé i po pěti letech udělají vzpomínkovou slavnost.“ Pro individuální rozloučení Blanka doporučuje napsat svým zemřelým dopis.
Jak otevřít téma posledního rozloučení se svým blízkým? Co všechno spolek Ke kořenům pozůstalým i veřejnosti nabízí? Jak vypadá luční hřbitov nebo pohřební ateliér? A jak vypadá ekologická rakev? Dozvíte se v Hergot!u
Související
-
Je zásadní, aby pozůstalý rodič byl objednavatelem pohřbu, říká máma, která ovdověla v 31 letech
„Pomáháme všem ovdovělým rodičům s nezaopatřenými dětmi,“ říká Petra Glosr Cvrkalová, ředitelka Nadačního fondu Vrba.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.