Nikola Mucha: Neznám ženu, která by si kdy na muže nepostěžovala
Hotcast Pot navštívila hudebnice a královna českého femi-punku Nikola Mucha. „Jsem moc ráda, že jste si mě pozvali, abych mohla poprvé veřejně říct, že jsem opravdu dobrá zpěvačka,“ prohlásila hned na úvod. S Eliškou Soukupovou a Karlem Vladykou se bavila o své kariéře, krásách i úskalích ženství, o mužích i o mateřství.
Mucha bývá často označována jako drsná feministka, ale jak vnímá sama sebe? „Jako správný buran jsem si pod tím slovem dlouhou dobu představovala ženskou, která nenávidí chlapy. Spíš, než za hlas feministek bych se označila za hlas všech žen, protože neznám žádnou ženu, která by na muže nenadávala.“
Jak se ale shoduje s moderátorstvem, tak mezi láskou, nenávistí a obdivem může být tenká hranice. Muže i miluje – zejména toho svého chválí, a od některých mužů se jí dostává krásných komplimentů: „Když si nedávno Matěj Ruppert přičichnul k mým botám, tak mi řekl, že jsem velmi zajímavá žena.“
A jak kloubí svou kariéru s výchovou tří dětí? „Nejsem jenom dobrá zpěvačka, ale taky vnímavý člověk. Nerada bych, aby moje děti někdy měly pocit, že se jim nevěnuji. Hraní koncertů nebo práci za barem bych ale matkám na mateřské doporučila, protože se tím jednak vydělávají peníze, i se tím člověk sociálně odbyde.“
K čemu Nikola ráda čichá? Jak ji ovlivňují menstruační cykly? Co ji na mužích nejvíc dráždí? Co na nich nejvíc miluje? Jak si dělí povinnosti se svým mužem? A jak by vypadal svět bez mužů? Poslouchejte v punkovém dílu hotcastu Pot.
Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.
Související
-
Deska týdne: Mucha podruhé není jen opakovaný vtip
Nikola Mucha je osobitá punková písničkářka, která je zvyklá říkat věci takzvaně na plnou hubu. Pro většinu posluchačů zůstává tou sprostou holkou z Kyjova, nicméně...
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.