Svoboda a nestabilita. S čím bojují mladí lidé v kultuře a kreativních profesích?
Jejich povolání je vysoce kvalifikované, často také dosáhli univerzitního vzdělání. Tomu ale ne vždy odpovídají finanční a pracovní podmínky. V dalším díle podcastové série Pracanti jsme se zaměřili na tzv. kreativní povolání.
„Já jsem teď zrovna v situaci, kdy by mi nevadilo dělat něco zajímavého i za menší peníze, ale takhle to přece nemá každý,“ říká herečka Kateřina Císařová, která už v závěrečném ročníku na DAMU, kde studovala Katedru alternativního a loutkového divadla, nastoupila do Divadla Na zábradlí.
„Průměrný měsíční příjem za (divadelní) režii je 24 700 korun,“ přibližuje Kateřina výsledky ankety, kterou dali dohromady Linda Dušková, Josefína Formanová, Natálie Preslová a Jan Frič. V posledních měsících se také objevila iniciativa Nerůst zaměřující se na nadprodukci a na špatné pracovní podmínky lidí v kultuře.
Yara Abu Aataya vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vyzkoušela práci v japonských architektonických ateliérech i řadu rozličných činností: „Knižní vazba, litografie, ofset. Už jsem cítila, že se budí to moje já, které baví pendlovat mezi obory,“ říká.
Yara se nakonec rozhodla architektuře jako takové nevěnovat. „Zkoušela jsem to po škole. Měla jsem úvazek v archikanclu. Nejsem ale typ člověka, který by vydržel sedět na jednom místě od devíti do osmi,“ popisuje své motivace věnovat se sociálním sítím a grafice. Dodává taky, že někteří mladí lidé ale z architektury odchází právě kvůli špatným pracovním podmínkám.
Pusťte si další díl podcastu Pracanti. Dozvíte se víc o pracovních podmínkách v architektuře, o předsudcích, kterým divadelníci čelí, o tom jak vypadá práce začínající divadelní herečky. V čem jsou pracovní podmínky lidí v kreativních profesích specifické a co naopak s jinými povoláními sdílejí?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
