Nízké mzdy, ale i odhodlání. Proč dnes chtějí mladí lidé pečovat o druhé?
Druhý díl podcastové série přináší příběhy dvou mladých lidí, kteří se rozhodli pečovat o druhé. Aneta pracuje se starými lidmi v Alzheimercentru v Jihlavě. Jakub vystudoval scenáristiku, teď pracuje jako asistent pro hendikepované lidi pro neziskovou organizaci Asistence o.p.s.. Jaká je motivace mladých lidí začít svou profesní dráhu v sektoru péče? Dokážeme ale tyto práce dostatečně ocenit? A je péče sektor budoucnosti?
„Určitě ano,“ říká antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě tématu péče věnuje. „Souvisí to zejména se stárnutím populace. Čím dál tím víc lidí bude potřebovat intenzivnější a delší formu péče. Na úrovni EU se mluví nejen o globální klimatické krizi, ale také o krizi péče. Podle socioložky Brigitte Aulenbacher jsme strukturálně nepečující společnost. Péči přesouváme do rodin a do neplacené péče. Společnost není schopná to propojit s ekonomickým nastavením k produkci a výkonu,“ říká antropoložka.
Aneta je pečovatelka v Alzheimercentru, kde pracuje právě o staré lidi. „Já jsem byla spíš vychovávaná prarodiči. Už od mládí jsem měla větší vztah ke starším lidem. Tak jsem jim pak chtěla ve stáří pomáhat,“ popisuje Aneta své motivace stát se pečovatelkou.
Jakubova životní trajektorie se od Anetiny v mnohém liší. Vystudoval nejdříve anglistiku-amerikanistiku a rok pracoval jako učitel na základní škole. Poté se ale ještě rozhodl pro studium scenáristiky na pražské FAMU. S Anetou je ale spojuje podobný impuls, proč se pustili do pečující profese. Byla jím péče o prarodiče.
Proč podle Petry Ezzeddine hovoříme o krizi péče? Pusťte si podcast a dozvíte také o pracovních podmínkách lidí v sektoru péče, jestli dostávají za tuto nepostradatelnou práci adekvátní odměnu, nebo jaké byly jejich pracovní začátky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
