Svoboda a nestabilita. S čím bojují mladí lidé v kultuře a kreativních profesích?

8. červen 2022

Jejich povolání je vysoce kvalifikované, často také dosáhli univerzitního vzdělání. Tomu ale ne vždy odpovídají finanční a pracovní podmínky. V dalším díle podcastové série Pracanti jsme se zaměřili na tzv. kreativní povolání.

„Já jsem teď zrovna v situaci, kdy by mi nevadilo dělat něco zajímavého i za menší peníze, ale takhle to přece nemá každý,“ říká herečka Kateřina Císařová, která už v závěrečném ročníku na DAMU, kde studovala Katedru alternativního a loutkového divadla, nastoupila do Divadla Na zábradlí.

Kateřina Císařová

„Průměrný měsíční příjem za (divadelní) režii je 24 700 korun,“ přibližuje Kateřina výsledky ankety, kterou dali dohromady Linda Dušková, Josefína Formanová, Natálie Preslová a Jan Frič. V posledních měsících se také objevila iniciativa Nerůst zaměřující se na nadprodukci a na špatné pracovní podmínky lidí v kultuře.

Yara Abu Aataya vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vyzkoušela práci v japonských architektonických ateliérech i řadu rozličných činností: „Knižní vazba, litografie, ofset. Už jsem cítila, že se budí to moje já, které baví pendlovat mezi obory,“ říká.

Yara

Yara se nakonec rozhodla architektuře jako takové nevěnovat. „Zkoušela jsem to po škole. Měla jsem úvazek v archikanclu. Nejsem ale typ člověka, který by vydržel sedět na jednom místě od devíti do osmi,“ popisuje své motivace věnovat se sociálním sítím a grafice. Dodává taky, že někteří mladí lidé ale z architektury odchází právě kvůli špatným pracovním podmínkám.

Pusťte si další díl podcastu Pracanti. Dozvíte se víc o pracovních podmínkách v architektuře, o předsudcích, kterým divadelníci čelí, o tom jak vypadá práce začínající divadelní herečky. V čem jsou pracovní podmínky lidí v kreativních profesích specifické a co naopak s jinými povoláními sdílejí?

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.