Svoboda a nestabilita. S čím bojují mladí lidé v kultuře a kreativních profesích?

8. červen 2022

Jejich povolání je vysoce kvalifikované, často také dosáhli univerzitního vzdělání. Tomu ale ne vždy odpovídají finanční a pracovní podmínky. V dalším díle podcastové série Pracanti jsme se zaměřili na tzv. kreativní povolání.

„Já jsem teď zrovna v situaci, kdy by mi nevadilo dělat něco zajímavého i za menší peníze, ale takhle to přece nemá každý,“ říká herečka Kateřina Císařová, která už v závěrečném ročníku na DAMU, kde studovala Katedru alternativního a loutkového divadla, nastoupila do Divadla Na zábradlí.

Kateřina Císařová

„Průměrný měsíční příjem za (divadelní) režii je 24 700 korun,“ přibližuje Kateřina výsledky ankety, kterou dali dohromady Linda Dušková, Josefína Formanová, Natálie Preslová a Jan Frič. V posledních měsících se také objevila iniciativa Nerůst zaměřující se na nadprodukci a na špatné pracovní podmínky lidí v kultuře.

Yara Abu Aataya vystudovala architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Vyzkoušela práci v japonských architektonických ateliérech i řadu rozličných činností: „Knižní vazba, litografie, ofset. Už jsem cítila, že se budí to moje já, které baví pendlovat mezi obory,“ říká.

Yara

Yara se nakonec rozhodla architektuře jako takové nevěnovat. „Zkoušela jsem to po škole. Měla jsem úvazek v archikanclu. Nejsem ale typ člověka, který by vydržel sedět na jednom místě od devíti do osmi,“ popisuje své motivace věnovat se sociálním sítím a grafice. Dodává taky, že někteří mladí lidé ale z architektury odchází právě kvůli špatným pracovním podmínkám.

Pusťte si další díl podcastu Pracanti. Dozvíte se víc o pracovních podmínkách v architektuře, o předsudcích, kterým divadelníci čelí, o tom jak vypadá práce začínající divadelní herečky. V čem jsou pracovní podmínky lidí v kreativních profesích specifické a co naopak s jinými povoláními sdílejí?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.