Start-up nebo e-shop. Řeší mladí podnikatelé smysl své práce víc než v divokých devadesátkách?
V průběhu kariéry se celá řada lidí rozhodne založit svou vlastní firmu. Tento díl podcastové série Pracanti o pracovních začátcích nejmladší generace se zaměří na mladé lidi, kteří začali podnikat hned na začátku kariéry, někdy ještě před dovršením plnoletosti. Jaké jsou jejich motivace? Kde se v nich touha podnikat bere? A přemýšlí nejmladší generace více o smyslu svého podnikání?
„Současná generace se přesunula od divokého západu 90. let ke smysluplnému podnikání a udržitelnosti svých produktů,“ tvrdí Pavla Marciánová z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která se dlouhodobě věnuje malým a zejména rodinným podnikům.
Vojta začal podnikat, už když mu bylo 18 let. „Můj táta léta učí na stavební fakultě studenty dělat modely. Já tam za ním celou střední chodil a koukal jsem, jak jsou studenti nešťastní, že jim zabralo celý den svézt materiál do školy. A tak jsem si říkal, že jim to tam všechno svezu a budu jim to tam prodávat,“ popisuje své podnikatelské začátky Vojta Chalupa. Dnes je největší částí jeho byznysu e-shop s fixy.
Honza Sláma a David Špunar začali pracovat ještě mnohem dřív. „Já jsem začínal s podnikáním někdy ve 12 letech. V 16 letech jsem se nechával zplnoletnit. Už v průběhu střední školy jsem došel k názoru, že to, co mě naplňuje, je podnikání,“ popisuje své začátky Jan Sláma. Spoli s kolegou Davidem Špunarem založili platformu, která měla pomoci v boji proti šikaně ve školách. Když se během pandemie ale všechny školy zavřely, David a Jan přesměrovali svůj projekt na firmy.
Pusťte si další díl pracantů a dozvíte se, proč se tak mladí lidé pouštějí do podnikání. Co je pro ně v podnikání podstatné? Řeší smysl své práce? Pracanti jsou příběhy mladých lidí, ale také pohledy odborníků. Poslechněte si celý rozhovor s Pavlou Marciánovou, z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, o pracovních začátcích i významu mladého podnikání pro českou ekonomiku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
