Vyžadovala se ode mě péče a zájem, protože jsem dcera. Rozhovor s Anetou o smrti otce
„Pochopila jsem, proč asi táta tak pil. Ale ty rány a důsledky ve mně pořád zůstávají, i po jeho smrti. Beru jako mojí zodpovědnost si to řešit,“ říká Aneta. Její otec byl násilník a těžký alkoholik, který se propil do invalidity a později do smrti. Poslechněte si, proč se o něj starala, i když to už nikdo jiný nedělal.
Druhý bonusový rozhovor patří Anetě, od které jste už malou část vyprávění slyšeli ve třetí epizodě série Rodina na prach. Mluví v něm o tom, jak se vyrovnává se smrtí táty, který ji a další členy rodiny psychicky i fyzicky týral.
Poslechněte si, jak se Aneta na tátův konec dívá dnes, jak se v konfliktní rodině navzájem drželi s bráchou a co si ze svého dětství a dospívání bere do výchovy vlastních dětí.
O autorovi
Patrik vyrůstal bez rodičů a část dětství strávil v Klokánku. I proto se později věnoval přednáškám v dětských domovech a teď o těchto tématech otevřeně mluví na sociálních sítích. Pod hlavičkou Buday, z. s., organizuje akce zaměřené na extrémní sporty po celé České republice, ale také tábory a kurzy skateboardingu. Příležitostně moderuje sportovní a společenské akce.
Odborná spolupráce: Dana Pokorná, Natalia Schwab Figush, Lenka Krejčová
Seznam pomáhajících organizací:
Linka bezpečí: Možnost anonymně a zdarma probrat, co vás trápí.
Locika: Pomáhá dětem a jejich rodinám žít život bez násilí.
Nevypusť duši: Rozcestník pomoci s duševním zdravím.
Persefona: Pomoc obětem (a osobám blízkým) domácího a sexuálního násilí a agrese, i pro osoby s potížemi se zvládáním agrese.
proFem: Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí.
ROSA: Pomoc obětem domácího násilí, nonstop bezplatná krizová linka.
Šance dětem: Rozcestník pomoci pro rodiče a další blízké v okolí dětí.
Sananim: Pomoc se závislostí pro rodiče i děti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
