Do sekty snadno a rychle? Touha po hledání smyslu může být vstupní branou
Kulty a sekty si často spojujeme s extrémy. Jenže většina příběhů o jejich vzniku nebo vstupu do nich začíná mnohem prostěji - touhou někam patřit, potřebou být viděn. Do uzavřených skupin často vstupují lidé, kteří jen hledají komunitu nebo se chtějí zlepšit a posunout. V nové epizodě podcastu Psycho rozebíráme, proč je to bližší, než si myslíme.
Současné kauzy a dokumenty na různých streamovacích platformách znovu otevírají téma vstupu do sekt a kultů. Jenže představa, že do nich vstupují jen lidé s osobní krizí, neobstojí. Ve studii, kterou v epizodě zmiňuje Pavel s Karolínou, se ukázalo, že důvody pro vstup do sekty jsou podobné jako při vstupu do skautu nebo sportovního klubu.
„Nejčastější důvody byly hledání smyslu, smysluplnosti, ideálu, nebo sebezdokonalení,“ dodává Pavel. Rozdíl nastává jinde. Klíčovou roli hraje manipulace ze strany vůdce a postupná izolace. „To sebezdokonalování samo o sobě není špatně. Problém je, když někdo tyhle legitimní potřeby zneužije,“ říká v epizodě Karolína.
Mluvíme o filmu Klub Zero, který přes jídlo a vědomé jedení ukazuje, jak snadno může vzniknout uzavřená skupina kolem charismatické učitelky. A připomínáme i historické případy, kdy touha po kontrole skončila bioteroristickým útokem nebo hromadnou sebevraždou.
Proč máme tendenci oběti vinit? Proč nás fascinují charismatičtí vůdci? A dokáže člověk poznat, že už je uvnitř sekty? O tom je nová epizoda Psycha na Radiu Wave.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.