Ztratili jsme hvězdnou oblohu a ani jsme si toho nevšimli. Jiří Dušek o světelném znečištění i naší marnotratnosti

3. březen 2026

Podhoubí

Tma se stala synonymem pro strach. Přitom bez ní nedokážou regenerovat rostliny, živočichové ani lidé. Astronom a popularizátor vědy Jiří Dušek mluví o světelném znečištění, které lze odstranit rychlostí světla – stačí ho vypnout. Proč jsme si zvykli na náhražku hvězdné oblohy? Kolik družic bude brzy zářit nad našimi hlavami? A co nám pohled do vesmíru říká o naší vlastní bezvýznamnosti?

„Lidé se začali tmy bát. Ve tmě podle nich žijí hrůzné bytosti,“ říká astronom Jiří Dušek. Jenže právě tma je podle výzkumů nezbytná pro regeneraci živých organismů. Když narušujeme přirozené střídání dne a noci, ovlivňuje to naše zdraví i stav přírody.

O světelném znečištění se přesto mluví málo. Astronomové byli dlouho označováni za „tmáře“, kteří chtějí svět ponořit do temnoty. „Místo abychom přemýšleli, proč v noci tak moc svítíme, pořídíme si žaluzie,“ glosuje Dušek. Řešení je přitom jednoduché: „Světelné znečištění lze odstranit rychlostí světla. Stačí ho vypnout.“

Brno během pandemie na několik hodin zhaslo veřejné osvětlení. Ukázalo se, že lampy tvoří jen asi 40 procent světelného znečištění. Zbytek pochází ze soukromých zdrojů — výloh, parkovišť nebo nasvícených památek.

„Obloha bude rejdivá, družic může být víc než hvězd,“ říká Dušek. Světelné stopy už dnes komplikují astronomická pozorování a mění podobu nočního nebe. Vesmír je přitom podivnější, než si připouštíme. Viditelná hmota tvoří jen asi pět procent jeho obsahu, zbytek připadá na temnou hmotu a temnou energii. „Odborní astronomové jsou zděšeni a doufají, že měří špatně.“

Jak moc nám škodí světlo v noci? Proč nestačí zhasnout pouliční lampy? A co nám temná hmota říká o našem poznání světa? Poslechněte si celé Podhoubí.

autor: Magdalena Kořenová