Zapomenuté královny grunge. Jak 7 year bitch rozkoply dveře rockové scéně
Když se řekne devadesátky v Seattlu, všichni si vzpomenou na velkou grungeovou čtyřku v čele s Nirvanou. My jsme se ve Špíně zaměřili na kapelu, která sice nedosáhla tak hvězdné slávy, ale pomohla stmelit místní komunitu a její odkaz zasahuje daleko za hranice hudby. 7 year bitch vznikly paralelně s hnutím riot grrrls a záhy se začaly zasazovat o boj proti násilí. I díky tomu, že jejich příběh poznamenaly až shakespearovsky tragické události.
Tento díl i následující text obsahují explicitní zmínky o sexuálním násilí, smrti a nadužívání drog. Pokud se pro vás jedná o citlivá a nepříjemná téma, zvažte prosím, zda chcete ve čtení nebo poslechu pokračovat.
Americké 7 year bitch se daly dohromady v roce 1990 ve složení Selen Vigil, Stefanie Sargent, Valerie Agnew a Elizabeth Davis. V té době jejich domovskému Seattlu už vládla mocná grungeová vlna, zatímco na druhé straně USA se začalo formovat feministické punkové hnutí riot grrrls. 7 year bitch už od počátku do svého valivého, metalem načichlého punkového zvuku přihazovaly ostré feministické texty plné konfrontace, ale i silné dávky nadsázky a uštěpačného humoru. Hned z kraje se skamarádily s místní punkovou legendou The Gits, především s jejich zpěvačkou Miou Zapatou. Právě po boku The Gits si odbyly svůj první koncert na benefitu pro iniciativu Books for Prisoners.
Mia Zapata se stala pro 7 year bitch důležitou přítelkyní i mentorkou. Doporučila je místnímu nezávislému labelu C/Z records, na kterém v roce 1992 vyšla jejich první deska, kompilát dosavadních singlů, pod názvem Sick ’Em. Těšení z první velké desky bohužel netrvalo dlouho a kapelu zasáhla přímo v jejím středu první velká tragédie. Kytaristka Stefanie Sargent začátkem června umírá na následky udušení po požití alkoholu a malého množství heroinu v pouhých 24 letech. 7 year bitch zprvu nevěděly co dál, truchlily a byla to právě Mia Zapata, kdo jim pomohl období překonat a navedl je k tomu, aby hudební odkaz jejich blízké kamarádky udržely při životě pokračováním v tvorbě. Po pár měsících tak přibraly na kytaru hudebnici Roisín Dunne, objížděly turné a pomalu začaly připravovat novou desku.
Rok poté zatřásla scénou v Seattlu další rána, která se opět silně dotkla i 7 year bitch. Zpěvačka The Gits Mia Zapata byla brutálně zavražděna, když se v červenci 1993 vracela v noci domů. 7 year bitch se s další hlubokou ztrátou vyrovnaly po svém a veškerý vztek a zoufalství vložily do své druhé nahrávky ¡Viva Zapata!, dedikované právě Zapatě i kytaristce Sargent. Ve stejné době bubenice Valerie Agnew spoluzaložila neziskovou organizaci Home Alive, nabízející mimo jiné bezplatné kurzy sebeobrany pro ženy. Zároveň 7 year bitch uspořádaly benefiční koncert proti násilí na ženách, při kterém spojily síly s riot grrrl kapelami Babes in Toyland a Jack of Jill.
7 year bitch za svojí zdánlivě krátkou hudební kariéru zvládly zamíchat kartami na tehdejší scéně a ukázat, že „women can rock“. Ukázaly nezlomnost a sílu přetavit tragické události v syrové punkové výpovědi a to, že aktivity nemusí končit jen u hudebního projevu, naopak mohou být odrazovým můstkem pro vytváření širší solidární sítě.
Jak se členky 7 year bitch seznámily a co založení předcházelo? Z čeho vychází jejich název a kdo jim ho pomohl vymyslet? V čem byly 7 year bitch hudebně jiné než riot grrrl kapely? V kterém hollywoodském romantickém filmu se trochu paradoxně objevily? Jakým způsobem na vraždu Mii Zapaty reagovaly velké seattleské kapely? Jak byla přijatá poslední nahrávka Gato Negro? A proč kapela nakonec po příznačných 7 letech existence hudební dráhu ukončila? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.