ADHD, dyslexie i psychické obtíže. Jak pomáhají s problémy studentů univerzity?
V pátém díle série Safe Space se podíváme na příběhy těch, kteří mají zkušenosti také se studiem s ADHD, dyslexií nebo dysgrafií. Patrony dílu jsou koordinátorka Lenka Dobešová a psycholožka Karolína Veličková z Centra Carolina a psycholog Tomáš Holub z Centra resilience na Univerzitě Karlově. Jakou pomoc nabízí přímo univerzity?
„Jsem dysgrafik, dyslektik, takže tohle řeším už od třetí třídy. Mám papír přizpůsobený ke studiu, ale vůbec mi to nepomohlo,” svěřuje se Cara Filor, která se věnuje hudbě a kreativní tvorbě. „I kdybych se roztrhala, nemám šanci zvládnout to, co ostatní lidi, například napsat za 45 minut čtyři A4 ručně,” přibližuje. „Můj největší nepřítel je čas, a bohužel v českém školství je všechno na čas,” vystihuje.
„Člověk to vidí zpětně a při diagnostice mi to začalo být jasné,” vypráví Kristina Nováková, které diagnostikovali ADHD až na vysoké škole. „Sice jsem na základce měla samé jedničky, ale pořád jsem něco zapomínala, třeba pravítka, a za to jsem dostávala pětky,” vzpomíná. Kristina skrze univerzitní poradenské centrum zašla na diagnostiku, díky které jí také snížili poplatek za prodloužení studia.
„Všichni musí odevzdat a splnit, co mají splnit, aby získali ten titul, ale máme různé možnosti, jak to splnit,” říká Kamil k takzvanému statusu studenta se specifickými potřebami.
Jak mi může pomoci univerzita? Kdo je to student se specifickými potřebami, jak je možné studium upravit a co je to funkční diagnostika? Pusť si Safe Space.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
