Když knihy ožijí na obrazovce. Fungují herní adaptace literatury?
Quest tentokrát vyrazil za hranice studia, konkrétně na festival Bozacon v Boskovicích, kde Jarda, Lukáš a Šárka živě debatovali o vztahu mezi literaturou a videohrami. Téma, které na první pohled působí poměrně nekonfliktně, se rychle proměnilo v horkokrevnou diskuzi plnou přiznání, nesouhlasu i lehce jedovatých poznámek.
Jarda hned na úvod přichází s nekompromisním tvrzením: dobré hry podle knižních předloh vlastně neexistují. O to víc prostoru dostává Lukáš, který se rozhodl bránit klasiku v podobě první Duny a snaží se dokázat, že výjimky přece jen existují. Šárka mezitím vzpomíná na starší akční adventury ze světa Harryho Pottera, které pro ni mají dodnes zvláštní kouzlo, ale taky na Disco Elysium, které je nakonec víc kniha než hra.
Debata se tedy neomezuje jen na herní adaptace knih jako takové. Přichází řeč i na gamebooky – tedy knihy, které si s principem volby vlastního dobrodružství pohrávaly dávno před videohrami. Lukáš vyzdvihuje své oblíbené Tajemství nindžů, které ho fascinovalo už v pubertě, zatímco Šárka si posteskne nad tím, že dnes už podobné skvosty vznikají jen vzácně.
Dojde i na klasiku v podobě Cesty kolem světa za 80 dní, která by si zasloužila moderní herní adaptaci. A co by na celou debatu řekl J. R. R. Tolkien? To už zřejmě navždy zůstane nezodpovězenou otázkou. Stejně jako ta, jestli Jarda skutečně nečte, nebo má jen dokonale přečtené své moderátorské kolegy.
Můžou hry podle knih skutečně obstát, nebo je to předem prohraný boj? A proč některé adaptace žijí ve vzpomínkách navzdory svým pádným nedostatkům? Poslechněte si záznam živého Questu z Bozaconu o příbězích, které se snaží najít nový život mezi stránkami i pixely.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.