Abel a Kortus: Vrátili jsme se o dvacet let zpátky. Proč v Česku skoro nestavíme větrné elektrárny?

12. květen 2026

V produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů zaostává Česko v rámci Evropské unie hned za Maltou. Z klimatické změny se u nás mezitím stala kulturní válka a větrné elektrárny doprovází dezinformace. Expert na akcelerační zóny Martin Abel a vědec Daniel Kortus, který se na sociálních sítích snaží vyvracet mýty o klimatu, mluvili v Podhoubí na festivalu AFO v Olomouci o tom, proč u nás transformace energetiky drhne a jakou roli v ní hrají vědci, politici a média.

Česká republika podle Martina Abela neumí mluvit o krajině jako o něčem živém, co se vyvíjí. „Českou krajinu miluji, je to pro mě domov. Zároveň ale značná část už je člověkem silně ovlivněná, je to průmyslová a zemědělská krajina a její součástí jsou i technické stavby – železnice, viadukty, vysílače, vodojemy nebo rozhledny.“ Větrnou elektrárnu vnímá jako jednu z nich. „Neděláme to z plezíru. Stavíme je z řady strategických, ekonomických, bezpečnostních i ekologických důvodů. Alternativou totiž není nedělat nic – alternativou je víc uhelných a jaderných elektráren, které mají na okolní přírodu vždy větší vliv.“

Daniel Kortus se klimatu věnoval nejdřív v laboratoři, na sociální sítě ho vyhnalo zjištění, kolik se v Česku o energetice tvrdí nepravdivých a zavádějících informací. „Jedinej účel těch dezinformací, který vidím, je, aby se tady větrné elektrárny nestavěly,“ říká. „Tvrzení stylu, že slepicím ufouká peří, že pod větrnou elektrárnou neschne prádlo nebo že tam vysychají studny – říkal jsem si, že tomu přece nemůže nikdo věřit. Ale věří. Jenom nejsou v naší bublině.“ Pak jsou podle něj sofistikovanější mýty, třeba o údajně škodlivém infrazvuku.

Podle obou hostů problémem není nedostatek informací, ale jejich přebytek a absence kritického čtení. „Podíváte se na jedno médium, tam se říká něco, podíváte se na jiné, tam se říká úplně něco jiného. Lidé si pak pocitově vyberou to, co jim ladí s vlastními názory, a dezinformace tomu nahrávají,“ popisuje Kortus. Abel k tomu dodává, že v Česku navíc chybí aktivní strategická komunikace státních institucí, která by lidem pomohla se v zaplaveném prostoru orientovat.

Pro Abela je problém i v tom, jak se vědci k veřejnému prostoru staví. „V momentě, kdy jsme uprostřed klimatické krize, rolí vědců a vědkyň není jenom popularizovat, ale být aktivními překladateli vědeckého poznání do veřejného diskurzu,“ říká. Klimatická politika podle něj musí být zároveň politikou sociální. „Udržitelnost za cenu nerovností je protimluv.“

Proč u nás vázne výstavba obnovitelných zdrojů a co s tím mají akcelerační zóny společného? Jak dnes vypadá kolotoč dezinformací kolem větrných elektráren? A co může vědcům i politikům pomoct, aby se vrátila důvěra ve fakta? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.