Nový rockový hrdina: kluk odvedle. Jak před třiceti lety Nirvana prorazila s albem Nevermind
24. září 1991 způsobilo ve světě populární hudby zemětřesení. Posluchače unavené estetikou hair metalu pohltil zcela jiný zvuk, v mainstreamu do té doby neslýchaný. Nirvana ten den vydala přelomové album Nevermind a navždy proměnila hudební krajinu.
„Kurt Cobain zpíval o tom, co zažívali jeho fanoušci – o úzkostech, bezčasí života na maloměstě, pochybnostech v dospívání. Nic takového v rockovém mainstreamu nebylo a byla po tom poptávka,“ říká hudební novinář Karel Veselý. Právě image Kurta Cobaina coby obyčejného kluka odvedle je tím, co ho odlišovalo od hudebníků předchozích let.
Publicistka Judita Císařová vyzdvihuje jako největší zásluhu druhého studiového alba Nirvany to, že otevřelo cestu alternativní hudbě na velké labely. „Nirvana míchala hned několik přístupů: lásku k punku i poetiku Beatles. Přinesla masám úplně nový zvuk a otevřelo se stavidlo pro posluchače tvrdých žánrů.“
Podle novináře Pavla Turka skupina Nirvana „udělala obrovskou tlustou čáru za estetikou a postoji 80. let“ a přinesla antikonzumní, feministické a obecně progresivní hodnoty z undergroundu do středního proudu. Turek následně dodává, že právě Nirvana a konkrétně album Nevermind jsou tím, co ho formovalo nejen hodnotově, ale i profesně.
Co dělá tvorbu Nirvany stále tak aktuální? Kdo z žánrových umělců na ni stále odkazuje? Jak zformovala deska Nevermind české hudební publicisty a co může říct dnešní generaci Z? Poslechněte si celou anketu!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
