Nudná kampaň, žádné silné téma, strany nemobilizují voliče. Koho zajímají evropské volby?

Program pro volby do Evropského parlamentu
Program pro volby do Evropského parlamentu

V pátek 24. a v sobotu 25. května čekají Čechy volby do Evropského parlamentu. K urnám chodí v rámci celé Evropské unie čím dál méně lidí. Průměr táhnou dolů především nové členské země, a to v čele se Slovenskem a Českou republikou. „Velký vliv má načasování. Volby jsou u nás skoro každý rok. Politická reprezentace by měla přemýšlet nad tím, jak zajistit souběh více voleb druhého řádu,“ tvrdí politolog z Univerzity Palackého Jakub Lysek.

Při posledních eurovolbách v roce 2014 přišlo v Česku k urnám jen 18 % lidí. Letos jsou odhady ještě nižší. „Voliči ví, že svým hlasem přímo neovlivní sestavení evropské vlády, na rozdíl od národních sněmovních voleb. Evropský parlament nesestavuje žádnou evropskou vládu, byť teď došlo k posílení jeho pravomocí ve vztahu k Evropské komisi,“ vysvětluje další z možných důvodů nízké účasti Lysek.

Zatímco v Itálii, Dánsku nebo Irsku se účast v eurovolbách drží nad 50 %, na Maltě přišly před pěti lety k urnám dokonce tři čtvrtiny voličů. Zvláštním případem jsou pak Belgie a Lucembursko, kde lidé mají účast povinnou ze zákona a kde účast v posledních volbách do europarlamentu dosáhla přes 89 %, respektive 85 %. V Belgii je tak volební účast ze všech členských států vůbec nejvyšší.

03128244.jpeg

Rozdíl v přístupu tamních politiků při vysvětlování důležitosti EU oproti politikům českým podle Lyska překvapivě není velký. „Obecný trend je, že politik přijede do Bruselu, tam se na něčem domluví, schválí se to, zajdou na oběd, neformálně o tom pohovoří, pak politik nasedne do letadla, přiletí do domovské země a začne tvrdit něco jiného. Pak se dozvídáme o zlém Bruselu, který nám něco nakázal.“ Ačkoliv je tento trend podle politologa patrný prakticky ve všech státech EU, ne všude na voliče působí. „Rozdíl je ve společnosti. Belgičané nebo Lucemburčané jsou zakládajícími členy, takže nemají pocit – byť jsou malými zeměmi –, že by nemohli nic změnit. Češi zatím nedokázali pochopit, že toho mohou spoustu ovlivnit.“

Do Evropského parlamentu už si nanečisto mohli zkusit volit studenti středních škol v rámci Studentských voleb, které organizuje projekt Člověka v tísni Jeden svět na školách. „Z našich výzkumů vyplývá, že mladí lidé nad 15 let obecně mají pocit, že nedokáží svým jednáním ovlivnit problémy ve svém okolí. A ještě horší výsledky jsou u problémů globálního charakteru,“ říká koordinátorka projektu Eva Lukášová. Studenti a žáci přitom v poslední době dávají velmi hlasitě najevo, že jim vadí liknavý přístup českých politiků ke změnám klimatu. „Tento rozpor je způsobený tím, že mladí lidé vnímají téma životního prostředí jako něco, co se týká bezprostředně nás všech. Nezařazují to pouze do politiky,“ vysvětluje Lukášová.

Nemáme čas, poslouchejte nás, skandovaly tisíce studentů při středoškolské stávce za klima

Za klima stávkovaly tisíce studentů v Praze

„Chceme, aby se o klimatické změně konečně začalo mluvit a aby politici začali konečně něco dělat,“ shrnuje jeden ze středoškoláků, proč přišel stávkovat. Z obavy o svou budoucnost a osud planety se jen pražské stávky Fridays for Future účastnilo několik tisíc středoškoláků, ale i vysokoškoláků a dětí ze základních škol. Protestovalo se i v Brně nebo Ostravě. Prohlédněte si fotogalerii z pražské stávky.

Stejně jako v klasických volbách i v těch studentských se promítly sociální nerovnosti. „Rozdíl je velký především mezi gymnázii a středními odbornými školami a učilišti. Na SOŠ a učilištích studenti inklinují k volbě pravicových, populistických, až extremistických stran. Je to zřejmě způsobené tím, že studenti SOŠ a učilišť pociťují vyšší nespokojenost se socioekonomickými podmínkami, ve kterých se nachází.“

Letošní eurovolby jsou podle politologa Lyska hlavně o jednom tématu. „Celá řada politických stran si udělala marketingové sociologické šetření a z něj vychází, že pro voliče je nejdůležitější dvojí kvalita potravin,“ tvrdí Lysek. „Dalším specifikem kampaně je to, že je extrémně nudná. Zatím nemobilizuje, není žádné silné téma, které by voliče přitáhlo. Uprchlická krize je za zenitem. Tento segment společnosti, který má strach z migrace, nemá důvod k volbám přijít. Další důvod, proč volební účast zřejmě nebude vysoká, je ten, že strany do volebních kampaní nenapumpovaly moc peněz,“ dodává.

Co by měli politici udělat pro to, aby měli Češi lepší vztah k Evropské unii? Podle čeho si mladí lidé utvářejí politické přesvědčení? A jdou osvětové aktivity o volbách dělat apoliticky? Poslechněte si celý rozhovor s politologem z Univerzity Palackého v Olomouci Jakubem Lyskem a koordinátorkou Studentských voleb Evou Lukášovou z organizace Jeden svět na školách.