O tom, jestli lidé budou plešatí, nebo ne, může rozhodovat jediná chemická látka. Ukazují to výsledky nové studie

29. červenec 2022

Studie uvádí, že by objev této chemikálie mohl „nejen léčit plešatost, ale také urychlovat hojení ran“. 

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že za dělení a odumírání vlasových folikulů je zodpovědná jediná chemická látka. Ve studii publikované v Biophysical Journal, na kterou upozorňuje web magazínu Independent spoluautorka studie Čchi-süan Wang píše: „Ve sci-fi, kde se postavám velmi rychle hojí zranění, je tahle schopnost připisovaná kmenovým buňkám. V reálném životě se díky našemu novému výzkumu přibližujeme k pochopení, jak kmenové buňky fungují.“

Tým zkoumal vlasové folikuly. To je jediná část lidského těla, která se pravidelně a automaticky regeneruje. Zjistil, že typ proteinu zvaný TGF-beta řídí to, jak se kmenové buňky ve vlasových folikulech dělí a proč některé odumírají.

Podle Wang má TGF-beta dvě protichůdné funkce: „Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá řídit apoptózu, proces buněčného odumírání. I když se vlasový folikul sám zlikviduje, nikdy nezničí svůj rezervoár kmenových buněk. Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří novou buňku a vyvinou se v nový folikul,“ vysvětluje Wang.

Autoři studie dodali, že by se růst vlasů dal právě prací s kmenovými buňkami stimulovat. Bude ale podle nich potřeba dalších výzkumů.

autor: Liv Boková
Spustit audio
  • Každé deváté dítě ve Spojených státech má ADHD. Počet diagnóz roste

    23. květen 2024
    Dítě

    Přibližně u každého devátého dítěte v USA ve věku od 3 do 17 let byla diagnostikována porucha ADHD. Upozorňuje na to stanice NPR s odkazem na zprávu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ta poruchu pozornosti a hyperaktivity označuje za „rostoucí problém veřejného zdraví“.

    Výzkumníci zjistili, že v roce 2022 bylo v USA diagnostikováno ADHD u 7,1 milionu dětí a dospívajících. To je o milion dětí více než v roce 2016. „Skok v počtu diagnóz nejspíš způsobilo to, že údaje byly shromážděné během pandemie,“ říká Melissa Danielsonová, statistička z Národního centra pro vrozené vady a vývojové poruchy CDC a hlavní autorka studie.

    „Mnoho z těchto diagnóz mohlo být výsledkem toho, že dítě bylo na vyšetření kvůli něčemu jinému, jako například kvůli úzkosti nebo depresi, a jeho lékař zjistil, že má také ADHD,“ říká Danielsonová.

    Statistička dodává, že nárůst počtu diagnóz je také spojený s rostoucím povědomím o ADHD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a o různých způsobech, jakými se může u dětí projevovat. Chlapci jsou také diagnostikováni s ADHD častěji než dívky, a to až dvaapůlkrát. Podle nových zpráv se tento rozdíl ale v poslední době zmenšuje.

    Studie vyšla v časopise Journal of Clinical Child & Adolescent Psychology a byla založena na údajích z Národního průzkumu zdraví dětí, který shromažďuje podrobné informace od rodičů.

    Zpráva sice zjistila, že počet dětí s diagnózou ADHD od roku 2016 vzrostl, ale pouze přibližně polovina z nich užívá léky na léčbu tohoto onemocnění –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve srovnání se dvěma třetinami dětí v roce 2016.

    NPR připomíná, že děti s ADHD jsou vystavené zvýšenému riziku dalším problémům, včetně depresí, úzkostí a zneužívání návykových látek. Pokud se neléčí, může ADHD zvýšit riziko vážných zdravotních problémů v i dospělosti.

  • Opravoval sklípek a našel kosti mamutů. „Myslel jsem, že je to dřevo,“ říká rakouský vinař

    23. květen 2024
    Vinný sklep

    Muž, který v Rakousku renovoval svůj vinný sklep, našel pozůstatky prehistorických mamutů. Všímá si toho BBC. Vědci z Rakouského archeologického ústavu Rakouské akademie věd označili nález za senzaci.

    Na kosti mamutů narazil vinař Andreas Pernerstorfer ve svém vinném sklepě v obci Gobelsburg v okrese Krems západně od Vídně. Podle odborníků může jít o pozůstatky nejméně tří mamutů. Stáří kostí odhadují až na 40 tisíc let.

    „Myslel jsem, že je to jen kus dřeva. Ale pak jsem ho trochu vyhrabal a vzpomněl jsem si, že dědeček v minulosti říkal, že našel zuby. A pak mě hned napadlo, že je to mamut,“ řekl vinař Andreas.

    „Během výkopových prací byly dotyčné sklepy zcela vyklizené. Jiné srovnatelné nálezy v Rakousku a sousedních zemích byly většinou vykopány nejméně před 100 lety a pro moderní výzkum jsou z velké části ztracené,“ uvedla Rakouská akademie věd v prohlášení.

    Objev vyvolává podle BBC u vědců otázky o tom, jak lidé v době kamenné lovili mamuty. Výzkumníci předpokládají, že mamuti mohli zemřít na místě nálezu kostí – zvířata tam zahnali lidi, kteří na ně pravděpodobně nastražili past.

    Po vykopání budou kosti převezeny do Vídeňského přírodovědného muzea, kde budou podle Rakouské akademie věd restaurovány.

  • Firmy provozující sociální sítě dostaly pětku z ochrany LGBTQ+ lidí

    23. květen 2024
    Sociální sítě

    Velké společnosti provozující sociální média nedokážou chránit LGBTQ+ uživatele před nenávistnými projevy a obtěžováním. Všímá si toho web Huffington Post s odkazem na novou studii organizace GLAAD.

    Platformy buď nemají zásady ochrany uživatelských dat, nebo je nedokážou prosazovat. Odmítají také chránit uživatele před nenávistí na internetu a nedokážou nebo nechtějí zastavit šíření škodlivých stereotypů a dezinformací o LGBTQ+ lidech. Zpráva vyšla už počtvrté a hodnotí šest platforem sociálních médií, včetně Facebooku, Instagramu a Threads od společnosti Meta, ale i TikTok, YouTube a X (dříve Twitter).

    Celkově výzkum posuzuje 12 různých kritérií, jako například, jestli má každá společnost výslovné zásady na ochranu trans, nebinárních a genderově nekonformních uživatelů před deadnamingem a misgenderingem, jestli existují možnosti pro uživatele přidávat do profilů svá preferovaná zájmena. Výzkumníci také zjišťují, jestli stránky nabízí a kontrolují legitimní reklamy související s LGBTQ+ a jestli společnosti sledují a zveřejňují porušování zásad inkluzivity LGBTQ+.

    Ze zprávy společnosti GLAAD vychází, že společnosti provozující sociální média téměř ve všech těchto ukazatelích chybují –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a umožňují, aby se na jejich platformách šířila škodlivá rétorika. Huffington Post připomíná, že nadnárodní společnosti provozující sociální sítě za jejich provoz i přesto inkasují miliardové zisky z reklamy.

    Téměř všechny platformy obdržely podle serveru The Hill hodnocení F. Jediný TikTok dostal známku D+, což je mírné zlepšení oproti loňskému hodnocení. Čínská sociální sít nedávno totiž přijala opatření, které zakazuje inzerentům, aby cílili na uživatele na základě jejich sexuální orientace nebo genderové identity.

  • Elvisově vile hrozí exekuční dražba. „Je to podvod,“ tvrdí jeho vnučka

    22. květen 2024
    Graceland Elvisův dům

    Vnučka Elvise Presleyho se snaží zastavit plánovaný prodej jeho Gracelandu. Všímá si toho americká stanice NPR. Žena tvrdí, že společnost, která se na prodeji podílí, nejenže zfalšovala dokumenty, ale že ve skutečnosti ani neexistuje. Domu rockové hvězdy i tak hrozí exekuční dražba.

    Herečka Danielle Riley Keoughová se stala majitelkou nemovitosti v Memphisu po smrti své matky - a jediné Elvisovy dcery - Lisy Marie Presley v lednu 2023. Žena v žalobě uvádí, že v září 2023 společnost "předložila dokumenty, které měly prokazovat, že její matka - Lisa Marie Presleyová – si půjčila od společnosti Naussany Investments 3,8 milionu dolarů a jako zástavu poskytla svěřenecký list zatěžující Graceland".

    Keoughová ale tvrdí, že její matka si tyto peníze nikdy nepůjčila, že podklady k půjčce jsou padělané a že podpis její matky byl zfalšovaný. Společnost Naussany Investments se dosud v této záležitosti veřejně nevyjádřila. Slyšení v této věci je naplánované na dnešek (22. 5.) a dražba dobu se má uskutečnit už zítra (23.5.), jak informoval web NBC.

    Zpěvák Elvis Presley koupil Graceland v Memphisu v americkém státě v Tenessee roce 1957 a žil v ní až do své smrti o 20 let později. Na místě je také pohřbený, společně s rodinou. Na začátku 80. let byl rozlehlý areál zpřístupněn veřejnosti jako muzeum, které v současnosti ročně navštíví zhruba 600 000 lidí.

  • Fanynku trefil míček o rychlosti 170 kilometrů v hodině. Její zranění je teď na sběratelské kartičce

    22. květen 2024
    baseball, sport, usa, MLB

    Baseballovou fanynku trefil na zápase míček o rychlosti přes 170 kilometrů v hodině. Fotka s jejím zraněním je teď na baseballové sběratelské kartičce. Všímá si toho list New York Times. Liz McGuire seděla na třetí metě a povídala si s kamarádkou, když ji míček zasáhl ji do hlavy a nad pravým okem jí udělal velkou bouli.

    Míček jí sice nezůstal, dostala teď ale 110 baseballových karet Topps s obrázkem jejího oteklého čela. Míček letěl rychlostí 110 mil neboli 177 kilometrů za hodinu. Podle vyjádření klubu McGuireovou okamžitě ošetřili zdravotníci na stadionu. Žena se pak rozhodla vrátit na své místo a sledovat zbytek zápasu.

    „Asi mám jen otřes mozku a dobrý příběh,“ řekla McGuireová a dodala, že si o víkendu koupila dva losy do loterie. Údajně se také nenechá odradit a půjde i na další zápasy svého oblíbeného týmu. USA Today uvádí, že jí tým Blue Jays pak daroval merchandise, vstupenky na další zápasy a podepsaný míček.

    Pravděpodobnost, že vás při baseballovém zápase zasáhne míček nebo pálka, je podle New York Times nízká. Do roku 2018 všechny týmy americké Major League Baseball rozšířily sítě za domácí metou a podél faulových čar, aby zajistily bezpečnost fanoušků. Diváci jsou na zápasech M.L.B. také varováni před nebezpečím létajících předmětů.

  • Elektronické cigarety můžou podle vědců zvyšovat riziko rakoviny plic. Riziku jsou vystaveni hlavně bývalí kuřáci

    22. květen 2024
    kouření, vaping, elektronická cigareta, ilustrační

    Kouření elektronických cigaret může podle vědců zvyšovat riziko rakoviny plic. Všímá si toho web Deutsche Welle s odkazem na jihokorejskou studii z nemocnice Seoul National University Bundang Hospital.

    „Jedná se o první rozsáhlou populační studii, která prokázala zvýšené riziko rakoviny plic u uživatelů elektronických cigaret po ukončení kouření,“ uvedl Yeon Wook Kim, který výzkum vedl.

    Vědci měření prováděli od roku 2012 až do roku 2021. Za tu dobu onemocnělo rakovinou plic asi 53 000 lidí a přes 6 300 z nich na nemoc zemřelo.

    Bývalí kuřáci, kteří začali kouřit e-cigarety, byli vystaveni až dvakrát většímu riziku diagnózy rakoviny plic a úmrtí na nemoc, než kuřáci, kteří přestali kouřit a e-cigaretám se také vyhýbali.

    E-cigarety obsahují potenciálně škodlivé chemické látky, i když v nižším množství než tabákové cigarety. „Nebezpečné chemické látky, které se nacházejí e-cigaretách mohou poškodit plíce. Jsou mezi nimi třeba akrolein, formaldehyd, diacetyl a ultrajemné částice, které můžete vdechnout. Vapingové výrobky mohou obsahovat také těžké kovy, jako je olovo,“ uvedla Ashley Merianosová, docentka na univerzitě v americkém Cincinnati.

    Deutche Welle připomíná, že důkazy, které by přímo potvrzovaly, že kouření e-cigaret způsobuje rakovinu plic vědci nemají. Autoři studie podle britského listu Daily Mail i tak varují, že by lékaři měli upozorňovat na potenciální škodlivé účinky elektronických cigaret při odvykání kouření.

  • Oceány mění svoji barevnou škálu. Některé se s oteplením zelenají, jiné přechází do tmavě modré

    21. květen 2024
    Oceán

    Některé oceány mění svou barvu. Podle nedávné studie publikované v časopise Nature jde o víc než 56 % celkové plochy světového oceánu. To je větší plocha, než kterou zabírá pevnina. Může za to pravděpodobně změna klimatu a s ní spojené oteplování oceánů. Informuje o tom server BBC.

    Barvu oceánu ovlivňuje to, co se nachází v něm. Na otevřeném oceánu je to hlavně fytoplankton. Ten obsahuje chlorofyl (fotosyntetické barvivo), který mu dodává zelený odstín. Nedávná zpráva o klimatu v Evropě, kterou v dubnu 2024 zveřejnila klimatická služba Evropské unie Copernicus, odhalila, že přítomnost fytoplanktonu v oceánech se proměňuje.

    Zatímco některé vody jsou stále zelenější, zejména v nízkých zeměpisných šířkách poblíž rovníku, jiné se s rostoucí teplotou stávají stále modřejšími. Sytě modré vody obsahují méně života, zatímco zelenější vody signalizují přítomnost většího množství fytoplanktonu. Vědci se domnívají, že tyto změny barvy přesahují přirozené meziroční výkyvy a jsou známkou zvyšování teploty oceánů.

    Podle nedávného měření od loňského března každý den teplota oceánu přesáhla předchozí rekord. A mořské plochy se oteplují rychleji, než se očekávalo.

    Dopad těchto změn na oceány bude pravděpodobně dramatický. Někteří vědci předpovídají, že se větší hustota fytoplanktonu bude s pokračujícím oteplováním posouvat severně rychlostí přibližně 35 km za deset let. To povede i ke změnám v rozšíření zooplanktonu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ drobných živočichů, kteří se živí fytoplanktonem. Vědci očekávají, že se druhové bohatství sníží v tropech a dramaticky vzroste v mírných a subpolárních vodách.

  • Lidé znovu objevují kouzlo „hloupých telefonů“, cíleně snižují čas strávený u obrazovky

    21. květen 2024
    Starý mobil

    Někteří lidé se začínají vracet k „hloupým telefonům“. U těch chytrých jim vadí, že můžou snižovat soustředěnost, negativně ovlivňovat spánek a zhoršovat problémy s duševním zdravím. Je tu ale jeden háček – staré telefony možná brzy přestanou úplně fungovat.

    Od vydání prvního dotykového telefonu už je to 17 let. Od té doby vznikla řada studií, které ukazují negativní dopad neustálého připojení k internetu a sociálním sítím. Téměř celá jedna generace už vyrostla na chytrých telefonech. Spousta lidí si ale negativní účinky uvědomuje i samo na sobě a používání telefonu se snaží omezovat.

    Existuje mnoho způsobů, jak to dělat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ některé telefony nabízí přímo „shut down“ režim, při kterém lze, na jak dlouhou dobu uživatel potřebuje, omezit některé aplikace. Na jiných si zase můžete stáhnout softwary, které telefon „zjednoduší“ a omezí ho na základní aplikace. Některým uživatelům ale tato řešení nestačí. Rozhodli se tak přejít na tzv. „dumpphone“ neboli hloupé telefony. Tenhle pojem souhrnně označuje všechny telefony, které mají jen základní funkce, jako je volání, psaní textových zpráv a nastavování budíku.

    Podle údajů společnosti Counterpoint Research ze srpna 2023 tvoří v USA dumpphony 2 % trhu s telefony. To je sice nepatrný zlomek, ale i tak je to dost přístrojů. Společnost Counterpoint odhaduje, že jen v USA se do konce roku prodá 2,8 milionu takových telefonů. Podle společnosti Statista Market Insights se předpokládá, že celkový celosvětový trh s hloupými telefony přinese v letošním roce tržby ve výši 10,6 miliardy dolarů (přes 230 miliard Kč).

    Problémem ale může být, že technologie, na kterých tato zařízení běží, zastarají natolik, že nebudou schopna fungovat. Například uživatelé dumbphonů po celém světě budou mít smůlu, pokud zcela zmizí sítě 2G a 3G. Navíc hodně firem vyžaduje, aby zaměstnanci používali chytré telefony. I proto se velké firmy do výroby hloupých telefonů moc nepouští.

    Třeba newyorská společnost Light vytváří přizpůsobitelné Light Phony. Telefon má kromě základních funkcí ještě kalendář, umí streamovat podcasty a hudbu a pořizovat poznámky. Navíc je jeho obrazovka podobná obrazovkám ve čtečkách s možností úplného snížení jasu.

  • Vesnice ve švýcarských Alpách uvažuje o zavedení vstupného, reaguje na velký nápor turistů

    21. květen 2024
    Lauterbrunnen

    Pitoreskní vesnice Lauterbrunnen ve švýcarských Bernských Alpách se potýká s velkým náporem turistů. Místní úřad vytvořil pracovní skupinu, která by měla podle serveru Swiss Info přijít se způsoby, jak se s množstvím návštěvníků vypořádat. Inspiraci hledají v Benátkách, kde zpoplatnily vstup pro turisty, kteří ve městě nepřespávají.

    Vesnice Lauterbrunnen ve švýcarském hornatém regionu Bernese Oberland trpí přeplněnými ulicemi, na komunikacích se válí odpadky a v obci neúnosně rostou nájmy. Podle vedení obce, ve které žije méně než 800 obyvatel, za to může přehnaný zájem turistů. Jedním z možných řešení je zavedení poplatku za vstup pro některé návštěvníky. Informuje o tom server CNN.

    Navrhovaný poplatek by se platil prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu. Za vstup by platili hlavně návštěvníci, kteří přijeli autem – a to zhruba 5 až 10 švýcarských franků. Výjimku by podle starosty Lauterbrunnenu měli turisté, kteří si ve vesnici něco předplatí – například hotel, nebo výlet – a taky ti, co přijedou veřejnou dopravou. Ve švýcarském údolí, které končí čtyř tisícovkou Jungfrau, se nachází řada atraktivních lokalit, jako třeba vodopády Staubbach, které se svými 270 metry patří mezi nejvyšší v Evropě. Během loňské sezony podle statistik hotelů v celém Švýcarsku přespalo historicky nejvíce lidí, a to 23,9 milionu.

    Na světě je už více než 60 destinací, kde musí turisté zaplatit za vstup. Zavedení takových turistických daní se však stále ukazuje jako kontroverzní téma. Například v Benátkách proti zavedení poplatků někteří obyvatelé protestovali. Argumentovali, že jejich domov není zábavní park.