O Žižkově se mluví jako o dělnické čtvrti, ale není to pravda, říká architekt Ivan Vavřík
Na přelomu 70. a 80. let začala asanace pražského Žižkova. Proces, který postupnou demolicí nahrazoval starou městskou zástavbu panelovými domy. „Bylo zbouráno asi osm bloků a celkově vystěhováno asi tři tisíce obyvatel. Zejména starší obyvatelé byli vystěhováni do panelových sídlišť na předměstí. Byl to pro ně takový rozsudek smrti,“ říká architekt Ivan Vavřík, který patřil mezi tehdejší odpůrce pražské asanace.
„Ti lidé žili padesát nebo šedesát let v dané lokalitě, všichni se znali, chodili spolu do školy. Měli svého pekaře, řezníka, mlékaře nebo svou hospodu. Žili v nějaké sociální struktuře. Pak je přestěhovali do garsonky na Jižní Město, kde se s nimi nikdo nebavil,“ doplňuje Vavřík.
Minulý týden v Praze odstartoval 8. ročník Landscape festivalu, který se snaží zvýšit povědomí o oboru krajinářské architektury. Letos se zaměří hned na několik míst pražského Žižkova. V rámci doprovodného programu proběhne již ve čtvrtek 25. června na Kostnickém náměstí debata o architektuře starého Žižkova. Jedním z účinkujících bude i architekt Ivan Vavřík.
„O Žižkově se říká, že to byla dělnická čtvrť, ale není to pravda. Stěhovalo se tam venkovské obyvatelstvo, aby pracovalo v pražských továrnách. Zároveň se v té době asanovalo starožidovské ghetto na Starém Městě. Bohatší Židé začali bydlet v lepších domech na Vinohradech a židovská chudina se nastěhovala na Žižkov. V dobrém slova smyslu se tak promíchalo venkovské obyvatelstvo, řemeslníci nebo pracovníci z továren, s Židy a vytvořilo speciální skupinu. Jak to popisuje Jaroslav Seifert, byl to žižkovský národ,“ popisuje historii architekt.
Landscape festival letos probíhá až do 30. září. Na programu má kromě uměleckých instalací také výstavy, debaty nebo happeningy, kterými se snaží oživit Prahu a ukázat možnosti budoucího rozvoje města. „Je fajn, že se doplňuje původní historická architektura novým životem. Dohromady to žije v takové symbióze. Není to jen starý Žižkov. Žijeme v roce 2020 a zase se na to díváme trochu jinak,“ uzavírá architekt Vavřík.
Která místa na Žižkově teď stojí za vaši pozornost? Kde přesně v Praze probíhala asanace? A dotkla se některých významných míst či památek? Poslechněte si celý rozhovor s architektem Ivanem Vavříkem.
Související
-
Zadním traktem města: Na vítkovské cyklostezce zahlédnete...
Básníka Víta Janotu ke psaní inspirují procházky po městě a jeho periferii. Ve sbírce Praha zničená deštěm píše o holešovických sklepeních a železničních viaduktech...
-
Černá duše Karlína mizí, co ji nahradí? Proměna jedné městské části symbolizuje přeměnu celé Prahy
„Karlín bývá popisován jako Fénix, který povstal z popela. My jsme se pokusili nahlédnout na tuhle představu trochu kriticky,“ říká Eliška Málková.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
