Očkování je bezpečnější než jet autem. Naše životy máme daleko méně pod kontrolou, než si myslíme
„Popření je obranný mechanismus proti strachu nebo úzkosti, hraje to velkou roli,“ říká pro Balanc psychoterapeut, psycholog a lektor Tomáš Zuda. Očkování vakcínami proti onemocnění covid-19 je ve společnosti velké téma a rozděluje nás. Veřejná debata je plná emocí, informačního šumu, dokonce konspiračních teorií. Příklon k jednomu nebo druhému táboru se stává součástí naší identity a chybí nám vzájemné naslouchání. Jakou roli hraje v našem pandemickém životě strach?
„Když člověk nasedá do auta, měl by být zděšený, je to nejnebezpečnější situace, do které se běžně dostáváme.“ V rozhodnutí, zda se očkovat, je důležitá naše představivost. Když proděláme těžké onemocnění covid nebo známe někoho s vážnými následky, bude takové riziko pro nás více představitelné a spíše se očkovat necháme. Naopak v situaci, kdy máme třeba lehký průběh nebo nikoho s onemocněním neznáme, můžeme riziko nemoci podceňovat.
Ne každý má vzdělání a umí pochopit, co vyplývá z dat vědy, zejména medicíny. Jde o lidské životy, ale je to vlastně hra čísel na úrovni celé společnosti. Zde často představivost selhává.
„Nejvíce chybí naslouchání, v mnoha situacích. Někdy nelze udělat nic jiného, protože když se pustíme do sporu, roste agresivita.“ V debatě o vakcinaci jsou silné emoce, ale také urážení a chybí snaha pochopit lidi s odlišným názorem.
Bude-li část jednoho tábora říkat, že se neočkují jen hloupí, nezodpovědní, pak asi těžko dojde k nějakému dialogu. Pokud se na druhé straně objeví příklon k absurdním konspiračním teoriím, které nelze dokázat ani podložit relevantními důkazy, také se tím zavírá cesta k dialogu. Možnosti ale stále jsou.
Poslechněte se celý rozhovor o strachu z vakcín i koronaviru, strachu a kontrole nad životem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
