Od Kerouaka po Pynchona. Liberatura objevuje Ameriku s edicí AAA

1. září 2017
Liberatura

Většinu roku mapujeme zejména česky psanou literaturu, tu zahraniční bychom rádi objevovali alespoň skrze ty nejzajímavější nakladatelské edice. Abecedně, ale i významem, nám na první díl nepravidelného seriálu připadla edice AAA, v níž už třiadvacet let vychází nejvýznamnější próza angloamerické literatury, ať už je to Kerouakovo Na cestě, nebo aktuální román Thomase Pynchona – Výkřik techniky.

„Díky té edici jsem ještě jako student objevil spoustu skvělých autorů, třeba Cormaka McCarthyho,“ říká nynější šéf edice a překladatel Petr Onufer. AAA, typická svým černým obalem, začala vycházet v polovině devadesátých let. První knihou bylo Kerouakovo Na cestě. „Tehdy se s americkou literaturou něco stalo,“ vysvětluje Onufer, podle kterého musela AAA nejdřív splácet dluhy knihám, které nemohly vyjít za komunismu. Postupem času se pak začala věnovat aktuálnímu angloamerickému psaní.

„Snažíme se vybírat velké, snad až kanonické autory, kteří vydrží třeba i za třicet let,“ říká Onufer. Když se ho ptáme na kanonické autory edice AAA, vrací se ke Cormaku McCarthymu. „Už si připadám hloupě, že se jím tu pořád tak zaklínám, ale ono se mu nedá vyhnout. Čtou ho teenageři i univerzitní profesoři,“ popisuje Onufer čtyřiaosmdesátiletého autora kombinujícího western, jižanskou gotiku i postapokalyptické žánry, jehož kariéra explodovala až s desátou knihou. Byla jí temná dystopie Cesta, za kterou dostal Pulitzerovu cenu, dočkala se skvělé filmové adaptace, podobně jako další McCarthyho román, Tahle země není pro starý.

Onufer je pyšný i na to, že v AAA vychází také Don DeLillo nebo Thomas Pynchon, dva ze čtyř nejvýraznějších hlasů současné americké literatury podle slavného kritika Harolda Blooma. „Oba dva zastupují postmoderní literaturu, která ale čerpá odkazy z nejstarších výbojů amerického myšlení. Najdete u nich odkazy na puritány, křesťanské proudy, jsou tu konspirační teorie a úzkostlivá nota. Jsou to velmi americké texty, zároveň texty, které jsou k americké kultuře velice kritické, často až výsměšné. DeLillo a Pynchon dokážou Ameriku nahlédnout dost nelichotivě.“

Poslechněte si poslední Liberaturu o jedné z nejlepších edicí cizojazyčné literatury u nás, dozvíte se mimo jiné i to, jaké zákulisí má hledání dobrých rukopisů nebo jak se liší vkus českých a angloamerických čtenářů.

autoři: Karolína Demelová , Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.