Odešel sociolog Immanuel Wallerstein, autor teorie fungování globálního kapitalismu
V neděli 1. září ve věku osmdesáti osmi let zemřel významný americký levicový sociolog, historik a ekonom židovského původu Immanuel Wallerstein, tvůrce teorie světového systému.
O jeho smrti informoval polský list Gazeta Wyborcza či platforma Economic Sociology and Political Economy.
Wallerstein se narodil v roce 1930 v New Yorku rodičům, kteří do Ameriky přišli ve 20. letech z Německa. O světové dění se začal zajímat už jako teenager, zvlášť pozorně tehdy sledoval antikoloniální hnutí v Indii. Vystudoval sociologii na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde později nějaký čas také přednášel. Věnoval se zprvu Africe – kontinentu, kde v 60. letech bouřlivě probíhal proces osvobozování od koloniální nadvlády. Od roku 1976 působil na Binghamtonské univerzitě v New Yorku a stal se ředitelem Fernand Braudel Centres for the Study of Economies, Historical Systems and Civilizations, které sám založil. V tomto období se začal zabývat dějinami a fungováním kapitalismu, k nimž ho přivedlo studium možností rozvoje nově vzniklých afrických států. Své poznatky shrnul v postupně vydávané čtyřsvazkové monografii The Modern World-System (1974, 1980, 1989 a 2011), v níž se pokusil vytvořit komplexní teorii vzniku a fungování kapitalismu. Přednášel také na řadě významných světových univerzit a svou akademickou kariéru ukončil na Yaleově univerzitě.
Podstatou jeho teorie byl koncept světového systému, který definoval jako „sociální systém, který má hranice, struktury, členské skupiny, pravidla legitimizace a soudržnost. Jeho život je vytvářen vzájemně soupeřícími silami, které jej drží pohromadě tlakem a zároveň ho rozbíjejí, jak se každá skupina stále snaží jej změnit ve svůj vlastní prospěch. Má rysy organizmu, který existuje po určitou dobu, během níž se některé jeho rysy mění a některé zůstávají stejné“. V rámci tohoto systému se země dělí na jádro, semiperiferii a periferii. Toto rozdělení se přitom stále mění. Střed jádra se například v době počátků evropské světové ekonomiky po roce 1450 podle Wallersteina nacházel v Nizozemí, v 17. století bychom ho našli v Londýně a v 19. století se odtamtud přesunul do Spojených států. Wallerstein nevylučoval, že v 21. století se přemístí do východní Asie.
Kromě Karla Marxe patřily k hlavním Wallersteinovým inspiračním zdrojům práce francouzského historika Fernanda Braudela, tvůrce pojmů „světová ekonomika“ a „dlouhé trvání“, který zkoumal vývoj ke kapitalismu ve středověké Evropě. Wallersteina ovlivnil právě svým důrazem na dlouhé trvání sociálních změn a na historický význam geopolitických, zeměpisných a ekologických faktorů. Podobným tématům jako Braudel se věnoval i další Wallersteinův inspirátor, světově nepříliš známý polský historik Marian Małowist. Vliv na Wallersteina měli také tvůrci takzvané teorie závislosti, kteří od přelomu 50. a 60. let zkoumali specifika hospodářského postavení zemí třetího světa, především Latinské Ameriky a Karibiku. Velký význam pro Wallersteina měl martinický politický myslitel Frantz Fanon, který podle něj představoval „vyjádření naléhavého volání těch, které moderní světový systém zbavil všech práv, že i oni mají svůj hlas a svou vizi a žádají si nejen spravedlnost, ale také intelektuální ocenění“.
V 90. letech se Wallersteinovy teorie staly jedním z hlavních zdrojů inspirace světového antiglobalizačního hnutí. Od roku 1998 akademik pravidelně publikoval komentáře k aktuálním otázkám, poslední vyšel letos v červenci. Wallerstein vždy, i na základě svých teoretických modelů, předpokládal, že kapitalismus, který definoval především jako systém usilující „o nekonečnou akumulaci kapitálu“, bude nahrazen socialistickou ekonomikou, ač to potrvá třeba ještě sto let. V poslední době se věnoval zejména tématu odchodu USA z role světového hegemona. Až do smrti, navzdory vysokému věku, také pracoval na dalších dílech své monografie o světovém systému. Ač byl Wallersteinův model často kritizován za různé nedostatky, zvláště za svůj ekonomický redukcionismus, kvůli němuž vědec často zanedbával roli kulturních činitelů, zůstává velmi užitečným teoretickým modelem usnadňujícím poznání, popis a pochopení současného světa.
Česky bohužel z Wallersteinových knih vyšlo jen několik, navíc nikoliv těch nejzávažnějších. Zmínit lze drobnější práce Utopistika – historické rozhodování ve 21. století (2006), Úpadek americké moci: USA v chaotickém světě (2005) či Evropský univerzalismus: rétorika moci (2008). Jeho text nalezneme také ve sborníku Má kapitalismus budoucnost? (2016). Popularizaci teorie světových systémů se u nás věnoval historik Stanislav Holubec, který v roce 2009 vydal knihu Sociologie světových systémů: hegemonie, centra, periferie. Stejnému tématu Holubec věnoval i svou volně dostupnou disertaci.
-
V německé knihovně se našla dosud neznámá Mozartova hudba. Napsal ji jako malý
20. září 2024V Lipsku byla objevena dosud neznámá hudební skladba Wolfganga Amadea Mozarta, kterou slavný skladatel vytvořil pravděpodobně v raném mládí.
Vědci objevili dílo v městské hudební knihovně při sestavování nejnovějšího vydání Köchelova katalogu, který je definitivním archivem Mozartových hudebních děl. Podle knihovny skladba pochází z poloviny až konce 60. let 18. století a skládá se ze sedmi miniaturních částí pro smyčcové trio v délce asi 12 minut. Píšou o tom německá média i britský Guardian.
Mozart se přitom narodil v roce 1756, ale jako zázračné dítě pod vedením svého otce začal komponovat již ve velmi raném věku. Nově objevený rukopis nenapsal sám, pravděpodobně se jedná o kopii pořízenou kolem roku 1780, uvedli badatelé.
Podle lipských knihoven je dílo v katalogu označeno jako Ganz kleine Nachtmusik. Rukopis je tvořen tmavě hnědým inkoustem na středně bílém ručním papíře a jednotlivé části jsou jednotlivě svázány. V Köchelově katalogu je skladba popsána jako „dochovaná v jediném prameni a dílo nejspíš vzniklo před Mozartovou první cestou do Itálie“.
Skladba zazněla v podání smyčcového tria při čtvrtečním odhalení nového Köchelova katalogu v rakouském Salcburku a už má například i svoji stránku na Wikipedii.
-
Země bude mít několik dní dva měsíce. Ten druhý přilétá ze vzdálenosti 150 milionů kilometrů
20. září 2024Letos na podzim bude mít Země druhý měsíc. V průběhu 57 dní, od 29. září do 25. listopadu, bude naše planeta gravitací přitahovat prolétající asteroid, který se potom vrátí na svou normální dráhu kolem Slunce.
Objekty, které se na krátkou dobu dostanou do zajetí gravitační síly Země, se označují za miniměsíce. Tento asteroid, pojmenovaný 2024 PT5, pochází z pásu asteroidů Arjuna poblíž našeho Slunce, vzdáleného asi 150 milionů kilometrů. Bez profesionálního dalekohledu ho ale spaříte jen těžko. S délkou asi 10 metrů je miniměsíc příliš malý na to, aby ho lidské oko mohlo spatřit na obloze. Bude také poměrně daleko. V momentě, kdy se přiblíží nejvíc, bude podle amerického listu Washington Post od naší planety stále pětkrát dál než náš stálý Měsíc.
„K takovým případům musí docházet často. Jen je těžké je odhalit,“ řekl pro Washington Post Derek Richardson, profesor astronomie na Marylandské univerzitě. Ve vědeckých studiích byly zdokumentovány nejméně dvě další krátké události v letech 1991 a 2022.
Aby se objekt stal dočasně „zachyceným měsícem“, musí se k Zemi přiblížit velmi pomalu asi 3500 km/h. To není příliš časté, řekl Richardson, takže je třeba, aby těsně proletělo mnoho objektů, než se nějaký zachytí. Malé objekty gravitace zachytí snáz, ale jsou zase hůře pozorovatelné očima nebo dalekohledem.
Podle vědců, které cituje britský Guardian, se asteroidový mini měsíc v roce 2055 na oběžnou dráhu Země opět vrátí. Další těleso, o kterém víme, že se přiblíží Zemi, bude 13. dubna 2029 asteroid Apophis. Proletí necelých 20 000 km od našeho povrchu – blíže než některé naše družice na oběžné dráze Země. Lidé na východní polokouli ho budou moci spatřit i bez dalekohledu nebo teleskopu. Nepředpokládá se, že by asteroid Zemi zasáhl, ale vědci i tak vyšlou několik sond, které ho budou studovat.
-
Zpěvák Ed Sheeran zahrál z plující lodi písničku na přání náhodné běžkyni
20. září 2024Ed Sheeran překvapil náhodnou běžkyni v Londýně. Přerušil natáčení svého videoklipu, aby jí zahrál písničku na přání. Třiatřicetiletý Sheeran zveřejnil klip ze setkání na Instagramu a v popisku vysvětlil, že natáčel videoklip na lodi, když si všiml ženy běžící po nedalekém chodníku.
Anglický písničkář se ženy zeptal, jestli by nechtěla něco zahrát, a ona ho požádala o píseň Tenerife Sea. Sheeran začal okamžitě hrát svou romantickou baladu z roku 2014, a běžkyně si tento výjimečný okamžik nahrála. Píše o tom server Today.
„Dnes jsem natáčel videoklip a pak jsem zahrál písničku na přání. Pokud někdo znáte tu běžkyni, dejte mi vědět, abychom mohli mít video z jejího úhlu pohledu – pro legraci,“ napsal Sheeran, který sdílel kratší verzi klipu na TikToku. Když Sheeran dohrál, zvedl palec a popřál své osamělé posluchačce hezký zbytek běhu. Žena mu zamávala a pokračovala dál.
Sheeranovi fanoušci v reakci na jeho video uvedli, že by pravděpodobně nebyli tak klidní jako běžkyně, kdyby byli na jejím místě. „Tohle miluju! Byla tak nenucená,“ podivovala se jedna z fanynek. Další fanoušek přiznal, že ho Sheeranovo video inspirovalo k tomu, aby se sám pustil do sportu. „Myslím, že musím začít běhat,“ napsal.
-
Designového Oscara si převzali studenti z UMPRUM. Jejich návrh by zefektivnil přepravu zboží
19. září 2024Studenti Ateliéru průmyslového designu UMPRUM Filip Sobol a David Stingl bodovali na iF Design Award 2024. Za projekt S-PLY zabývající se nezávislým zásobováním v dopravou přetížených metropolích získali ocenění iF Design Student, také někdy přezdívaného Oscar designu.
Filip Sobol s Davidem Stinglem se ve snaze zefektivnit zásobování zabývali možnostmi zlepšení současné infrastruktury center velkých měst, jejímž důsledkem je ekologická zátěž nebo snížená kvalita života obyvatel. Jako řešení se jim jeví metro, jehož rozsáhlou síť by šlo obohatit o zásobování.
Zatímco hlavním účelem metra by i nadále byla osobní doprava, systém by volné kapacity využil na speciální přepravní boxy. Jako místo nákladu zboží dvojice studentů určila depo metra, kde by se naložilo do vyhrazeného prostoru v soupravách. Na vykládkovém místě v centru města by pak boxy vyzdvihla autonomní platforma. Aby proces nepřekážel cestujícím, plošina by putovala z povrchu výtahem umístěným na protilehlé straně nástupiště.
Platforma by zboží doručila přímo na místo určení. Tím by se snížila zátěž dopravní infrastruktury. Díky nezávislé nápravě by navíc byla snadno ovladatelná a mohla by jezdit oboustranně. Navržený systém by i vzhledem k potenciální rychlosti mohl nahradit kurýrní služby a výdejny zboží. Využíval by totiž dostupné technologie, a navíc by tím zlepšil jejich současný účel.
Projekt S-PLY Filipa Sobola a Davida Stingla vznikl jako klauzura v Ateliéru průmyslového designu UMPRUM v zimním semestru 2022/23 pod vedením prof. Ivana Dlabače a Vlastimila Bartase. „Rád bych zdůraznil, že řešení projektu S-PLY se jeví jako velice logické a získává podporu napříč odbornými soutěžemi po celém světě. Podpora podobných projektů je zcela zásadní, aby vzniklo nové nekonvenční řešení, které materiálně zaměřená společnost přehlíží,“ chválil projekt S-PLY Vlastimil Bartas. Dalším úspěchem projektu je také postup do 2. kola prestižní asijské soutěže Design Intelligence Award (DIA), které se účastní společnosti jako třeba automobilky NIO nebo MG.
-
V Japonsku bude k vidění meteorit z Marsu. Světová výstava představila hlavní exponát
19. září 2024Ústředním exponátem výstavy Osaka-Kansai Expo v roce 2025 bude meteorit z Marsu objevený Japonskou antarktickou výzkumnou expedicí (JARE) na Antarktidě. Meteorit patří k největším svého druhu nalezeným na Zemi.
Kosmické těleso objevil v listopadu roku 2000 japonský Národním institut polárního výzkumu. Následně bylo zjištěno, že úlomek byl vyvržen do vesmíru při dopadu asteroidu na povrch Marsu asi před 10 miliony let a na Zemi přistál před desítkami tisíc let. Podle popisu webu Japan News je meteorit velký asi jako ragbyový míč, široký 29 centimetrů, dlouhý 22 centimetrů a vysoký 16 centimetrů. Váží 13 kilogramů a v současnosti je uložen v Národním institutu polárního výzkumu, lidé ho tedy příští rok spatří úplně poprvé. Meteorit obsahuje minerály vzniklé za přítomnosti vody, což je důkazem, že na Marsu kdysi voda existovala.
Podle japonského ministra školství, kultury, sportu, vědy a technologie Masahita Moriyamy bude vystavení meteoritu skvělou příležitostí seznámit veřejnost s výzkumnou expedicí a aktivitami Národního institutu polárního výzkumu, napsal server Kyodo News. Vláda také zvažuje expozici vzorku písku z asteroidu Ryugu, který v roce 2020 nashromáždil japonský průzkumník asteroidů Hayabusa2.
-
Co znamenají povodně pro ryby? Fatální rizika i přirozené výhody
18. září 2024Povodně mají na ryby zásadní dopady – zatímco pro některé druhy znamenají hrozbu hladovění, úhynu jiker a zranění, pro jiné přinášejí nové příležitosti k migraci či lepšímu přístupu k potravě. Povodně také přirozeně formují jejich prostředí a ryby se na ně adaptovaly celou řadou mechanismů.
Když se rozvodní řeky, povodně zasáhnou nejen lidská sídla, ale i život pod hladinou. Český rybářský svaz pravidelně řeší následky, které záplavy přinášejí rybám. Jak píše web ekolist.cz jedním z hlavních problémů je ztráta mnoha kusů, které proud odnese mimo původní koryta toků.
Rybám hrozí také nedostatek potravy a kyslíku. Povodeň může přinést velké množství splavenin, které zanášejí žábry ryb, což může mít fatální následky. Zvlášť ohrožené jsou mladé ryby a plůdek. Nakladeným jikrám pro změnu hrozí riziko smytí, nebo zadušení sedimenty.
Na druhé straně záplavy přinášejí rybám i výhody. Třeba pro sumce, kteří preferují kalné vody, znamená povodeň mimořádnou příležitost k lovu, protože silný proud přináší jejich oblíbenou kořist přímo k nim.
Server irybarstvi.cz také upozorňuje na pozitivní změny, které povodně přinášejí do říčního prostředí. Povodeň vyčistí dno toku, vytvoří nové tůně a ramena, která pak slouží jako útočiště pro některé druhy. Rybám také povodně umožňují překonat překážky, které by za normálních podmínek nezvládly, a osidlovat nové lokality.
Dalším rybím adaptačním mechanismem na povodně je rozmnožování ve formě tzv. „porcového výtěru“. U některých druhů, například lososovitých ryb, dochází ke kladení jiker postupně v několika vlnách, čímž se zajišťuje vyšší šance na přežití části populace i v případě extrémních povodní.
-
Bláznivé vědecké objevy roku 2024: Dýchání konečníkem a opilí červi
18. září 2024Každý rok se na předávání Ig Nobelových cen oceňují nejpodivnější a nejzbytečnější vědecké výzkumy. Letos se mezi oceněnými studiemi objevili opilí červi, mrtví pstruzi nebo dýchání konečníkem.
Podle webu El País je jedním z nejbizarnějších vítězů letošních cen japonská studie, která zjistila, že savci mohou dýchat skrze konečník.
Tento výzkum, vedený týmem Ryo Okabeho z Tokijské lékařské univerzity, se inspiroval některými druhy ryb, které se naučily dýchat skrze střeva, aby přežily v prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Okabeho tým se zaměřil na výzkum „střevního dýchání“ u savců, pomocí techniky EVA (Enterální ventilace konečníkem), kdy se kyslík přivádí buď přímo, nebo prostřednictvím tekutiny obsahující kyslík.
Pokusy na hlodavcích a prasatech ukázaly, že tato metoda může zvýšit šanci na přežití při respiračním selhání. Možné klinické využití této techniky by tedy mohlo časem přinést i nový přístup k záchraně života u lidí.
Další oceněná studie pochází z Univerzity v Amsterdamu, kde vědci pod vedením Tess Heeremansové zkoumali rychlost pohybu opilých a střízlivých červů. Pomocí chromatografie oddělili dvě skupiny červů – jednu vystavenou vlivu alkoholu a druhou kontrolní střízlivou – a sledovali, jak si živočichové poradí s pohybem v bludišti. Opilí červi byli o 50 sekund pomalejší než jejich střízliví kolegové.
Přestože výsledek asi nikoho nepřekvapil, studie originálním způsobem ukázala, že alkohol ovlivňuje chování i u takto malých organismů.
Jak uvádí server Fortune, v jedné z dalších oceněných prací výzkumníci zjišťovali, zda v souladu se známým rčením plavou mrtvé ryby skutečně s proudem.
Srovnání způsobu pohybu mrtvých a živých pstruhů ukázalo, že živí pstruzi se ve správném proudu vody nechají unášet podobně jako mrtví, což vedlo k závěru, že živí i mrtví pstruzi mohou vykazovat podobné vzorce pohybu.
-
Kočičí varlata pro štěstí? Bizarní kalendář se v Japonsku stal hitem
18. září 2024V Japonsku je možné narazit na spoustu zvláštních věcí. Jednou z těch nejobskurnějších je tzv. kalendář Nyantama, který na svých stránkách zobrazuje nečekaný objekt – kočičí varlata. Tento kalendář, který se prodává od roku 2022, se stal hitem díky své neotřelé vizuální přitažlivosti a originálnímu humoru. Podle výrobce má navíc sloužit jako amulet pro štěstí.
Server SoraNews24, který o kalendáři informoval, objasňuje, co název Nyantama znamená. V japonštině slovo „nyan“ imituje zvuk mňoukání a často se používá jako zkratka pro kočky. Na druhé straně „tama“ znamená koule, tedy mimo jiné hovorový výraz pro varlata.
Za celým nápadem stojí japonský bulvární časopis Nikkan Gendai, který každoročně vydává humorné číslo věnované pouze kočkám. Součástí těchto vydání je i sekce věnovaná „nyantama,“ která se mezi čtenáři stala tak populární, že inspirovala vznik celého kalendáře.
Kalendář kromě obrázků obsahuje i podrobné informace o tom, jak šťastný je každý den podle různých japonských tradic věštění. Kvůli tomuto prvku dostal kalendář oficiální název Good Luck Nyantama ω Calendar, přičemž symbol „ω“ s největší pravděpodobností symbolizuje ústřední motiv všech fotek.
Zákazníci, kteří kalendář objednají přes některé e-shopy, dostanou navíc i Nyantama kartu pro štěstí, kterou si můžou vložit do peněženky nebo krytu na telefon a mít tak své „kočičí koule“ stále u sebe.
Jak poznamenává výrobce Hagoromo, kočičí varlata nejsou tradičním japonským symbolem štěstí, ale možná právě proto se kalendář stal tak populárním.
-
Keňský DJ Boboss si postavil mixážní pult z odpadků
17. září 2024DJ Boboss je keňský DJ a elektrikář samouk, který si prorazil cestu do hudebního světa díky výrobě vlastního mixážního pultu z běžných předmětů, jako jsou lžíce a víčka od lahví.
Už jako dítě doma rozebral rádio, aby pochopil, jak funguje, a tato fascinace elektronikou ho provází dodnes. Ve škole začal zkoumat další přístroje a brzy si v místní komunitě získal pověst opraváře elektroniky. Když poprvé viděl DJe mixovat hudbu, věděl, že to chce a dokáže také. Jeho příběhu se věnuje server Pan African Music.
Sestavil si svůj první mixážní pult z vyřazeného zesilovače a kovových součástek, a nakonec si doma spustil vlastní pirátskou rozhlasovou stanici. Ta sice vysílala jen v okruhu 200 metrů, ale místní si ji rychle oblíbili.
Jeho talent vzbudil v keňské vesnici kromě nadšení i zděšení. Někteří místní, včetně jeho vlastní babičky, ho začali považovat za posedlého. Dokonce kvůli tomu skončil v psychiatrické léčebně.
Po návratu ale Boboss pokračoval ve své práci a našetřil dost peněz na to, aby se přestěhoval do Nairobi, kde našel otevřenější publikum. V keňském hlavním městě se stal ikonou undergroundové hudební scény a je známý svými spontánními DJskými sety na veřejných místech, kde mixuje dancehall, reggae a africké rytmy.
Díky svému věhlasu se dostal také do keňské mutace kultovního Boiler roomu, kde si střihl vlastní set.
