Odpojené vysílání a novináři zabarikádovaní v redakci. Co vedlo k televizní krizi v roce 2000?

21. říjen 2019

Pamatuju si, že mě jako dítě bavilo chodit dívat se na zprávy ven. Bylo mi osm, když vypukla televizní krize, a místo obýváku jsme najednou vyráželi s mámou večer na demonstrace ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde se promítaly Události České televize na zeď brněnské ČT. Tehdy mi nebylo jasné, co se děje, a i dnes mě to zaráží. Jak se stalo, že najednou existovala dvě televizní vysílání stejného kanálu? To jsme zjišťovali v sérii Po sametu.

Kořeny takzvané televizní krize můžeme hledat už v roce 1999, kdy poslanci volená Rada České televize odvolala generálního ředitele Jakuba Puchalského. Jmenování nového ředitele Dušana Chmelíčka i snahy o politické ovlivňování rozhodování rady vyústily ve zvolení nové Rady ČT. Ta po deseti měsících na místo Chmelíčka dosadila bývalého ředitele zpravodajství ČT Jiřího Hodače, jenž měl podle části redaktorů blízko k „smluvně opoziční“ ODS. Pracovníci zpravodajství České televize se v prosinci 2000 vzbouřili a zápasili s vedením o kontrolu nad vysíláním. Poprvé od roku 1989 se veřejnost setkala s otevřenými projevy ohrožení nezávislosti médií.

„Tohle je to okno, asi čtyři metry vysoko. To je výška, kterou vám lidi ještě podají přenosný záchod a štangli salámu,“ usmívá se ve velínu budovy zpravodajství na Kavčích horách Jiří František Potužník, který v roce 2000 pracoval v této místnosti jako zahraniční redaktor. Byl jedním z novinářů, kteří se na Vánoce prvního roku nultých let zabarikádovali v newsroomu České televize. Odmítli totiž odejít ze svých funkcí, jak si přálo nové vedení média veřejné služby. Čerstvě zvolená rada a ředitel Jiří Hodač měli podle nich podléhat politickým tlakům, radu považovali za nelegálně zvolenou a požadovali její odvolání. To vedlo až k tomu, že se zavřeli ve velínu, ve spacácích tu s nimi přespávali někteří politici a na náměstích po celé zemi poprvé od listopadových událostí protestovaly tisíce lidí za nezávislost médií. A já jsem tak mohl koukat na televizi na ulici.

Nepohodlní novináři odmítli nové vedení včetně šéfky zpravodajství Jany Bobošíkové. Ta nakonec, pravděpodobně bezradná z nastalé situace, nechala odstřihnout vysílání původní redakce a začala produkovat nové, velmi nekvalitní Události. Zabarikádovaní reportéři ale mohli nadále vysílat pro diváky a divačky, kteří přijímali signál přes satelit nebo kabelovku. V jeden moment tak občané po celém Česku sledovali dvě vydání večerního zpravodajství.

Zavřít se v ústředí televize a nerespektovat rozhodnutí svých šéfů považuje Potužník za správný krok. „S čistým svědomím říkám, že to byla jediná cesta, o které jsem byl v té době schopen přemýšlet. A zároveň vědět, že se z toho nestane odborářský protest, protest malé skupinky novinářů. Nebyla to ale promyšlená snaha upoutat pozornost veřejnosti. Dostalo se k nám, že za několik málo hodin bude zvolen nový ředitel České televize. Protože jsme věděli, že Jiří Hodač zásahy do vysílání dělá, nám bylo jasné, že je otázka hodin, kdy už ani ve zpravodajství nebude možné věci o ČT popisovat pravdivě,“ vysvětluje redaktor na chodbě svého někdejšího zaměstnavatele.

„Ta situace se dá přirovnat k dnešní kauze Klinika. Skupina lidí si myslela, že jim Česká televize patří, tak v ní začala bydlet a vysílat to, co si myslela, že je správné. Přestala respektovat zavedené manažerské i novinářské postupy,“ reaguje po letech Jana Bobošíková ve studiu Radia Wave. „Ředitel Hodač byl zvolen v souladu se zákonem o České televizi, na tom trvám,“ dodává. Dali tehdejší poslanci Janě Bobošíkové za pravdu? A jak se celá situace o Vánocích 2000 vyvinula?

To si poslechněte v celé epizodě Po sametu o televizní krizi. V té jsme se s Jiřím Františkem Potužníkem prošli po budově zpravodajství ČT a zavzpomínali s ním na dramatické události televizní stávky o Vánocích 2000. K hlavnímu dílu si dejte i dva rozhovory – s mediálním expertem Filipem Rožánkem a bývalým ředitelem České televize Ivem Mathé.

V podcastové sérii Po sametu zkoumáme deset zásadních polistopadových milníků, které formovaly naši současnost. Vracíme se na místa, kde konkrétní události probíhaly, hovoříme s lidmi, kteří byli jejich součástí. Podcastem provází Vítek Svoboda a o dvě dekády zkušenější Lucie Vopálenská, tedy novinářka, která události zažila, a moderátor, který se na ně díval dětskýma očima. Poslouchejte deset příběhů, které ovlivnily dobu, ve které žijeme, na wave.cz/posametu. Přihlaste se k odběru podcastu na wave.cz/podcasty.

autoři: vis , luv
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.