„Havla si umíme cenit až po prezidentech, podle kterých jsme všichni pitomci,“ říká historička

19. listopad 2019

„Umožnil mladému člověku prožít s ním politické zrání, v Havla uvěřit, pak se od něj třeba odvrátit, číst to jako společenský vědec a tvořit si nějaký usazený názor,“ popisuje svůj příběh s prvním českým prezidentem Adéla Gjuričová, historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. V rozhovoru pro podcastovou sérii Po sametu jsme spolu diskutovali o tom, co Václav Havel znamenal pro českou společnost a co tu po něm zůstalo.

Václav Havel byl československým a českým prezidentem třináct let. Za základ moderního státu považoval solidaritu a významně přispěl k přechodu československé společnosti k demokracii. Odmítnul kolem sebe vytvořit politickou stranu, i když v první polovině devadesátých let často komentoval a různě ovlivňoval politické dění. Ve funkci prezidenta skončil 31. ledna 2003 a zemřel v prosinci 2011. Pro určitou část veřejnosti jeho odchod z politiky symbolizuje konec hodnot politické kultury prvního polistopadového období. V části české společnosti zůstal živý havlovský odkaz pravdy a lásky, pomyslný občanský kodex, ke kterému se hlásí některé občanské skupiny i politické strany.

Michael Žantovský v knize Havel píše, že „se prvnímu polistopadovému prezidentovi nepodařilo přimět společnost jako celek, aby se řídila myšlenkami mravnosti, tolerance a občanského ducha“. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Nesouhlasím s tím nárokem, s tím, že by tohle prezident měl dělat. Prezident může nastavit morální zrcadlo, což Havel tím svým bojem za spravedlnost ještě před rokem 1989 krásně dělal, ale jeho úkolem není mravní očista společnosti. Je zároveň zajímavé, že Havel, i když ho takhle nejsme zvyklí charakterizovat, byl možná prvním z prezidentů, který společnost také nějak rozděloval. Ten dojem, že je jedním z nás, že je vtipný a vzdělaný, všechna ta pozitiva, měli spíš mladí a vzdělaní lidé z Prahy, jako jsem byla třeba já. Ti, kteří mohli na transformaci jen vydělat. Lidé, kteří bydleli třeba ve slovenských malých městech, kterým chtěl Havel zavřít ty zbrojovky, které dodávaly součásti do ruských tanků, a lidé z paneláků, kterým řekl, že bydlí v králíkárnách, těm možná připadal jako cizí element. Nenávist vůči Havlovi existovala hned od roku 1990.

Čtěte také

Říkáte, že prezident nemá za úkol mravně vzdělávat společnost, Havel si to ale za cíl nejspíš kladl…

Ano. Jeho projevy byly od samého začátku velmi silně moralizující, i tu rozdílnost oproti socialistickému Československu stavěl na tom, že to byl ten nemorální, na strachu založený a zlý režim, zatímco teď nastolujeme na svobodě založený režim nový. Taky se ale vyslovoval ke všem těm globálním dilematům. Tohle je, myslím, hodnota, kterou jsme tehdy ještě neuměli ocenit. To, že sem uměl dostávat přední mozky planety na ta Fóra 2000, se zdálo být takové zvláštní gesto, ale on měl pocit, že jsou to problémy natolik složité, že je možné o nich jenom mezi nejlepšími hlavami planety diskutovat. Teprve po dvou prezidentech, kteří se tváří, že jsme všichni pitomci, protože jsou ty odpovědi banální a dané problémy buď neexistují, nebo mají jednoduché řešení, oceňujeme, že Havel uznával, že jsou složité.

Kdyby se Václav Havel objevil dnes, byl by úspěšným politikem?

Byl by asi tak úspěšný jako Václav Havel tehdy. Určitě by uměl strhnout spoustu lidí, narušoval by žánr politiky. Tím pádem by byl výsledek nejistý. Nic jiného by, myslím si, dělat nedokázal.

Mají hodnoty jako pravda nebo láska svoje místo v současné politice? S historičkou Adélou Gjuričovou jsme si povídali o Havlově odkazu, jeho roli v 90. letech a taky o dopadu jeho antipolitiky na českou společnost. Poslechněte si rozhovor i celou epizodu Po sametu o Václavu Havlovi.

autor: vis
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.