Mohou se opakovat protiromské pochody? Nenávist teď podle politologa nemá panický potenciál
V roce 2011 se ve Varnsdorfu či Rumburku konaly protiromské demonstrace, které nově neorganizovala extrémní pravice. Hlavní roli hráli místní lidé. Během pochodů namířených k obydlí Romů se objevovaly i zbraně a hesla navádějící k vraždění. Podle politologa Jana Charváta z FSV UK byla tehdy jádrem protiromských nálad frustrace etnické majority z vlastních sociálních podmínek. V rozhovoru pro sérii Po sametu jsme s ním hovořili i o tom, jestli se pochody mohou opakovat.
V letech 2011–2013 se převážně v severočeských městech uskutečnila série pochodů namířených proti Romům. Kromě příslušníků extrémní pravice zaplnili náměstí ve Varnsdorfu, Rumburku nebo Duchcově především místní obyvatelé. Demonstrace často přerostly v násilné pochody s cílem zastrašit Romy. Někteří se po těchto událostech odstěhovali. Podle odborníků se situace sociálně vyloučených obyvatel dlouhodobě nelepší kvůli nedostatečné sociální politice státu a chybějícímu zákonu o sociálním bydlení.
Jak vnímá politolog Jan Charvát častý nenávistný narativ o tom, že Romové mají mít ve společnosti jakési nezasloužené výhody? „To není úplně pravda a nepříjemný, reálný romský život by s nimi většina lidí nevyměnila, ale tento pocit dlouhodobě přetrvává.“ Majorita je podle něj vůči Romům negativně nastavena spíše konstantně. Pokud dochází k nějakým výkyvům v postojích, pak vychází spíše z procesů, které se odehrávají v prostředí neromské většiny. A to byl i případ prudkého nárůstu protiromských nálad mezi lety 2008 a 2013.
Čtěte také
Protesty na litvínovském sídlišti Janov byly v roce 2008 spojené s aktivitami krajní pravice – Dělnické strany a autonomních nacionalistů, kteří v regionu využili poměrně tíživé sociální situace. „Jde do značné míry o předobraz toho, co pak uvidíme na Šluknovsku. Jde o strukturální problémy regionu, které v jeden moment vybuchly,“ vysvětluje Charvát. Šluknov se stal cílem migrace několika stovek chudých Romů, kteří jsou velmi často vnímáni negativně i romskými starousedlíky. Pravicoví extremisté už ale podle Charváta nebyli schopni na lidové nálady reagovat. „Demonstrace, ke kterým došlo, už byly v režii místních obyvatel, a v první fázi se na tom dokonce podílela sociální demokracie,“ říká politolog k protestům, kterých se například v Rumburku účastnilo až 1500 lidí a neměly daleko k pogromům.
Protesty se pak samy vyčerpaly. „Česká politická kultura stojí na pragmatismu a stažení se do soukromí. Nejsme zvyklí demonstrovat a brát se za svoje problémy. A to se nezměnilo ani po roce 1989. Když se lidé vybouřili, vrátili se k rezignaci, která je i typická pro oblast severních Čech,“ míní Charvát. Za problémy podle něj stojí tamní ekonomické a sociální nerovnosti, které je nutné řešit. „Je to oblast nejdál od Prahy a nejmíň někoho zajímá. Jako starosta nemáte šanci nic moc dělat.“
Jakou roli hrála v protiromských pochodech média a falešné, smyšlené zprávy? A proč policie ani úřady v 90. letech nedokázaly reagovat na rasové vraždy a další aktivity krajní pravice? Poslechněte si celý rozhovor s politologem Janem Charvátem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy i celý díl podcastové série Po sametu věnovaný protiromských pochodům v severních Čechách.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
