Ok boomer. Na co zapomínají komentáře o mileniálech, kteří si prý neváží práce?

Pokud se dnešní padesátníci a šedesátníci podivují nad pracovními návyky a prioritami mladších generací, pravděpodobně zapomínají, jak se u nás v posledních třiceti letech o práci, kariéře a sebenaplnění mluví. A také jaké reálné možnosti nám poskytuje trh práce.

Je to právě tato generace Husákových dětí a jejich o něco starších sourozenců, která měla po revoluci příležitosti a možnosti, o jakých se jejich rodičům nesnilo. Pro celou řadu lidí narozených v posledních dvou, třech dekádách by stabilní zaměstnání a kariérní jistoty nebyly o nic menším lákadlem než pro předcházející generace. Potíž je ale v tom, že se k nim s největší pravděpodobností už asi nedostanou.

Pro celou řadu lidí narozených v posledních dvou, třech dekádách by stabilní zaměstnání a kariérní jistoty nebyly o nic menším lákadlem než pro předcházející generace. Potíž je ale v tom, že se k nim s největší pravděpodobností už asi nedostanou|foto:Unsplash, CC0 1.0

Představa čtyřicetiletého zaměstnání u jediného zaměstnavatele nebo alespoň v jediné profesi je už doopravdy passé. Rychle se měnící svět práce, dynamické změny v profesích, odvětvích i celých ekonomikách a nadcházející čtvrtá průmyslová revoluce představují naši žitou zkušenost a všichni manažeři to vědí.

V komentáři prezidenta Bláhy byl ještě jeden velmi zajímavý prvek. Podle něj odchází generace, která byla ochotná sloužit, tedy sám sebe upozadit a snažit se uspokojovat své okolí, a to jak v práci, tak ve vztazích.

I tady bychom si mohli připomenout to, jaký důraz se v porevolučních letech kladl na individualismus, a upřímně řečeno by bylo s velkým podivem, kdyby generace v něm vyrůstající měly nějakou silnou touhu sloužit. Je ale otázka, jestli tomu tak doopravdy je.

Česká společnost – stejně jako ty ostatní – postupně stárne. Zmenšuje se podíl zaměstnanců do 40 let věku, jednak se rodí méně dětí, jednak déle studují. Počty pracovních míst například v sociálních službách se ale zvyšují. Podle Českého statistického úřadu roste i neziskový sektor a objem zcela neplacené dobrovolnické práce je až neskutečný. Dobrovolníci odpracovali v roce 2018 téměř 57 milionů neplacených hodin v hodnotě přes 9 miliard korun. Nejsou to pochopitelně výhradně ti nejmladší. A nepochybně řada mladých lidí necítí nějakou potřebu nebo závazek práce pro ostatní nebo pro společnost.

Nicméně není možné přehlédnout – a nemusíme mít na to ani data, někdy stačí rozhlédnout se ve svém okolí –, že priority mladších se oproti generaci jejich rodičů až tak nemění. Mladí se ale museli adaptovat na měnící se svět. A také si řada z nich lépe než kdy dřív může dovolit dělat práci, která jim dává smysl, i kdyby si k tomu měli založit vlastní neziskovku nebo se alespoň smířit s menším výdělkem a prekarizací projektového financování.

Více o vztahu mladých lidí k práci si poslechněte v komentáři Šárky Homfray.