Okresní přebor s jistotou trefuje zařízení

Šestnáct půlhodinových epizod, mohutně inspirovaných Kachyňovým kultem Kožené slunce, přineslo vedle koloritu vesnického fotbalu i vtipné gagy, rychle lidovějící hlášky a především plnotučné postavy, vedené hysterickým kapitánem a trenérem týmu SK Slavoj Houslice Jirkou „Jiřinou“ Luňákem. S přibývajícími díly přibývala i odvaha, vedle útrap fotbalových se do hry dostávala i vážnější témata a Přebor kupodivu jen málokdy zahrál vyloženě do autu.

Nad celovečerním filmem se samozřejmě vznášel otazník v podobě delší stopáže. Budou mít nejrůznější peripetie funkcionářů, hráčů a jejich blízkých kondičku i na stominutové klání? Duchovní otec projektu Jan Prušinovský však již poněkolikáté prokázal rozvahu a sáhl k triku, který se mu osvědčil v jednom z nejlepších seriálových dílů, epizodě Na váhu. Tu rozpumpovalo herecké charisma Ivana Trojana a brilantně zahraná postava trenérského despoty. Poslední zápas Pepika Hnátka se vrací k mýty opředené postavě dlouholetého kouče houslického manšaftu, kterou diváci seriálu znají jen z vyprávění.

Josef Hnátek je osobnost, která nejen že okamžitě zapadne do početného panteonu fotbalových bláznů a srdcařů, ale hlavně obrovským charismatem a nevtíravou tragikou člověka, který nachází chuť k životu pouze na pažitu, celý film bez větších potíží utáhne. Misantropický podivín se sklony k násilí a asociálnímu cynismu získal díky Miroslavu Krobotovi rozměr problematické postavy, která baví velmi nevybíravým chováním, zároveň ale oslovuje i citelnou křehkostí, s níž se čelí dobrovolné samotě a nevyléčitelné hořkosti. Krobot dokáže na nekvalitní vesnický trávník přenést emoce velkých fotbalových klání, noblesní tragiku titána. Člověk se mu může pod vousy usmívat, zároveň je Hnátek obdivuhodným samorostem, jakých se v českém filmu příliš nerodí.

Z filmu Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka|foto: Bontonfilm

Svéhlavý trenér, pro kterého se život řídí jednoduchou mantrou „nakopni, sklepni, trefuj zařízení“, je obklopený epizodickými výjevy ze života manšaftu. Ačkoli jsou obvyklí tahouni poněkud upozaděni a spíše odsouzení k nahrávkám, nejedná se v žádném případě o účelové věšáky na přisprostlé hlášky. Prušinovský opět dokázal rozehrát sice přízemní, ale civilní a trefné dialogy. Těží z toho, že hrdiny není třeba dlouze představovat, přitom ale Okresní přebor nepůsobí dojmem bálu pro zvané a baví univerzálně zemitým, ale téměř výhradně vkusným humorem od branek i kolotočů.

Přebíhání mezi autenticitou a karikaturou je až na malé výjimky hladké. Krobot drží linii minimalistického herectví, zato Ondřej Vetchý se do svého ambiciózního „podlejzáka“ Jiřiny opírá s kabaretní vervou. Ačkoli základní náplní filmu je vedle fotbalových strastí především Hnátkova peripetie zdravotní, Přebor nikterak neztrácí na tempu a obsahuje dost zábavných skrumáží a nepodlézavých gagů.

Občas při ladném pobíhání po trávníku zakopne o drn: pointy nikdy nepatřily k silným stránkám projektu, v zachycené všednosti sem tam film sklouzne do šedi nebo zachrastí zbytečnou nedomyšleností. Na plátně vynikne sice pohledný, ale přeci jen televizní vizuál s poněkud těžkopádným střihem a minimem zajímavých filmařských fines. To se dá snadno omluvit – Prušinovský nechává postavy jednat a situace se odvíjet. V tom plynutí je stejné uspokojení jako ve sledování skutečného okresního přeboru.

Z filmu Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka|foto: Bontonfilm

Není to Barcelona, není to AC Milán, ale kolem hřiště se děje sám život a pobíhají tu lidé ochotní obětovat vše stejně jako nagelovaní miliardáři z fotbalových svatostánků. Okresní přebor je čistě světská radovánka a názorný důkaz toho, že sprostonárodní švanda se dá dělat vkusně. V žánru lidové komedie kope Prušinovského jedenáctka vysoký nadprůměr. Má prostě to srdíčko a kus štěstíčka, které soupeřům chybí.

Hodnocení: 70 %

Okresní přebor: Poslední zápas Pepika Hnátka
Jan Prušinovský, ČR, 2012, 104 minut