Opoždění Památkáři

Ve filmovém Marťanovi uvízlý astronaut Mark Watney použil vlastní výkaly jako hnojivo a vypěstoval brambory na povrchu Rudé planety. Fanoušci tvrdé vědy tehdy kroutili hlavou, marťanský regolit je mrtvý prach, ne zemědělská půda. Jenže Harrison Coker z texaské univerzity A&M se rozhodl Watneyův nápad vzít vážně a vědecky ho otestovat.

Jeho nový experiment ukázal, že lidské splašky v kombinaci s lunárním nebo marťanským regolitem by mohly poskytnout potřebné živiny pro pěstování plodin na Měsíci a Marsu.

„Na lunárních a marťanských základnách bude organický odpad klíčem k vytváření zdravých a produktivních půd,“ uvedl ve svém prohlášení vedoucí studie Harrison Coker z Texas A&M University. „Zvětráváním simulovaných půd z Měsíce a Marsu proudy organického odpadu se ukázalo, že mnoho základních rostlinných živin lze získat z povrchových minerálů.“

Regolit, jak vědci označují prach pokrývající povrch Měsíce i Marsu není půda. Je to čistě anorganický materiál bez jakékoli biologické složky. Živiny v něm sice jsou, ale jsou chemicky uzamčeny v minerálech a rostlinám prakticky nedostupné. Přeměnit tento mrtvý substrát v něco, z čeho by mohly klíčit sazenice, patřilo dosud k největším záhadám kosmického zemědělství, píše National Geographic.

Cokerův tým spojil odpadní vodu produkovanou OPA se simulovanými regolity a umístil oba různé roztoky na 24 hodin do třepačky, která působila jako „zvětrávání“ částic regolitu. Zjistili, že směsi vedly k uvolnění značného množství síry v regolitu, stejně jako vápníku a hořčíku.

Dále podle časopisu Space.com, vědci pod mikroskopem pozorovali, že částice regolitu ve třepačce zvětraly. Částice z Měsíce pak měly na sobě drobné důlky, zatímco částice z Marsu byly pokryty nanočásticemi. Tento druh zvětrávání je významným krokem k tomu, aby se materiál více podobal půdě.

Poník se dočasně nastěhoval do bytu svých majitelů ve čtvrtém patře. Jeho matka ho totiž při narození odmítla. Mile potřebuje nepřetržitou péči poté, co podstoupil operaci, kvůli nákaze životem ohrožující infekcí v sousedním Slovinsku, kde ho lidé kolektivně zachránili darováním financí na jeho léčbu.

„Každé dvě hodiny mu ohříváme mléko a krmíme ho,“ řekla majitelka Andjelka Josipović. „Když ho zapomeneme nakrmit, probudí se, přijde k nám a vzbudí nás.“ Josipović žije v jednopokojovém bytě se svým partnerem Kristijanem Jelenićem, dvěma syny, psem a nyní i s Milem. Neobvyklý nováček sice v sousedství vzbudil pozornost, ale nikdo si nestěžoval, uvádí zpravodajský server AP.

„První noc si veterinář myslel, že už není naděje, a chtěl ho usmrtit,“ vzpomínala. „Řekla jsem, že to zkusíme do rána.“ Rodina provozuje malý ranč a hernu pro děti v Bale, asi 15 kilometrů od Rovinje, kde žijí lamy, prasata, koně a ovce.

Mile tráví dny s ostatními zvířaty na ranči, ale večer se vrací do Rovinje – jednoho z nejoblíbenějších turistických letovisek Chorvatska. Poník cestuje na zadním sedadle rodinného auta. V bytě spí buď na matraci, nebo na pohovce.

„Za asi dvacet dní to už pravděpodobně nebude možné. Doufám, že do té doby bude dostatečně silný, aby mohl zůstat na ranči,“ cituje The Washington post slova majitele Jelenice.

Stalo se tak poté, co se portorická superstar Bad Bunny stala prvním umělcem, který získal prestižní ocenění za nahrávku nazpívanou výhradně ve španělštině. Dalším milníkem bylo ocenění udělené už začátkem roku písni Golden, hitu z filmu K-Pop Demon Hunters, která se tak stala první k-popovou skladbou oceněnou cenou Grammy, uvádí BBC.

Recording Academy, která ceny Grammy pořádá, loni přidala do svého hlasovacího panelu řadu korejských a latinskoamerických umělců. Tento krok je podle ní všeobecně vnímán jako příprava na rozšíření kategorií. Změny nastaly kvůli potřebě hudební komunity vytvořit více příležitostí k oslavě různých a nových hudebních žánrů.

Mezi další kategorie,  ve svém článku uvádí NBC a které Recording Academy oznámila v úterý, patří cena za nejlepší R&B spolupráci nebo duo/skupinové vystoupení, nejlepší tradiční folkové album a nejlepší tradiční popový vokální výkon.

„Rok 2027 bude pro ceny Grammy úžasný a bude odrážet mimořádný růst, který v hudbě vidíme,“ uvedl ve svém prohlášení Harvey Mason Jr., generální ředitel cen Grammy.

Kategorie nejlepší latinskoamerické písně bude oceňovat skladatele, jejichž díla jsou nahrána převážně ve španělštině. Cena za tradiční popový vokální výkon bude udělována interpretům, jejichž hudební styl se vymyká současným formám moderního popu.

Zavedením kategorie nejlepšího tradičního folkového alba vznikne prostor speciálně pro nahrávky tradičního folku. V důsledku toho byla kategorie nejlepší folkové album přejmenována na nejlepší album současného folku.

Trump začal zájem o zveřejnění spisů vzbuzovat už v únoru, kdy nařídil federálním agenturám, aby zpřístupnily své záznamy související s mimozemským životem a UFO. Od té doby budoval očekávání prostřednictvím řady vyjádření a naznačoval brzké zveřejnění dokumentů, které americká vláda dosud nikdy neodtajnila, uvádí server Nine.com.

Zveřejněné dokumenty však neobsahují tak převratná odhalení, jaká Trump sliboval. Nepřinášejí žádné přesvědčivé důkazy o existenci mimozemského života ani o tom, že by vláda podobné informace utajovala. Soubory nicméně odhalují nové detaily o některých nedávných pozorováních a o snaze úřadů vysvětlit jevy, které mnozí považují za nevysvětlitelné.

Jedním z nich je případ takzvané „brambory“. Událost se odehrála během únorového rána roku 2022 ve městě Colorado Springs. Pět příslušníků americké armády ve Fort Carson vyšlo z kancelářské budovy a spatřilo podivný objekt vznášející se nad horou Cheyenne, několik kilometrů západně od nich.

Server AP popisuje svědectví vojáků následovně: „Předmět měl tvar brambory s výraznými hranami a zdálo se, že je natřen krémově bělavou opalescentní barvou,“ uvádí dokument FBI. Objekt byl podle svědků tvořen „kloubovými rybími šupinami nebo panely, které byly nesymetrické, nepřekrývající se a nepravidelného tvaru“. Přibližně dvě minuty zůstával nehybný a třpytil se ve vzduchu. Poté náhle zmizel. Žádný z vojáků u sebe neměl mobilní telefon, a proto neexistují fotografie ani videozáznam.

Úřady pověřené vyšetřováním případu uvedly, že jej nedokážou jednoznačně vysvětlit. Ve své zprávě s „nízkou mírou jistoty“ připustily možnost, že šlo o jev způsobený zpětným rozptylem slunečního světla. Podle vyšetřovatelů se mohlo světlo vycházejícího slunce odrážet od sněhu na vrcholu hory a osvětlovat nízko položené mraky. Vojáci však trvali na tom, že obloha byla v době pozorování zcela jasná. Případ tak zůstává dodnes nevyřešen.

Přibližně polovina rodičů však uvádí, že sleduje také polohu svého mladého dospělého dítěte pomocí mobilního telefonu nebo podobného zařízení. Tento způsob kontroly je častější u rodičů mladých lidí ve věku 18 až 20 let a častěji se týká dcer než synů. Celkem 68 % rodičů uvedlo, že polohu svého dítěte sleduje pro vlastní klid, 64 % pak kvůli případným nouzovým situacím nebo aby věděli, kdy je vhodné dítě kontaktovat. Dvacet jedna procent rodičů přiznalo, že chtějí mít přehled o tom, co jejich dítě právě dělá.

Většina rodičů, kteří polohu svého mladého dospělého dítěte sledují, uvádí, že mají funkci sledování zapnutou neustále. Zbývajících 29 % ji využívá pouze v určitých situacích. Podle nového průzkumu zveřejněného v pondělí Dětskou nemocnicí C. S. Motta při Michiganské univerzitě v Ann Arboru rodiče nejčastěji kontrolují polohu svého dítěte tehdy, když je venku pozdě v noci.

Průzkum zároveň ukázal, že sledování nemusí rodičům vždy přinášet uklidnění. Téměř čtvrtina rodičů, kteří monitorují své dospělé děti, uvedla, že jim tato možnost někdy obavy naopak zvyšuje. „Tento druh sledování může u rodičů živit a posilovat úzkost, protože když máte k dispozici pouze jeden datový bod, váš mozek si zbytek příběhu doplní sám,“ uvedla pro CNN Kara Alaimo, profesorka komunikace na Fairleigh Dickinson University v New Jersey.

Drogy jsou dnes dostupnější, účinnější a obtížněji odhalitelné. Syntetické látky jsou silnější, dodavatelské řetězce sofistikovanější a násilí spojené s obchodováním s drogami narůstá v okolí hlavních evropských přístavů, včetně Antverp, Rotterdamu a Hamburku. Organizace EUDA odhaduje, že v roce 2024 zemřelo v EU na předávkování nejméně 7 600 lidí. Ve většině případů šlo o kombinaci více látek, přičemž hlavní příčinou byly opioidy, uvádí server Euronews.

Evropská unie proto představila novou protidrogovou strategii, kterou Rada EU schválila 4. června. Platit bude do roku 2030. Strategie stojí na pěti hlavních pilířích: připravenosti, veřejném zdraví, bezpečnosti, prevenci škod a mezinárodní spolupráci. Součástí plánu je také zvláštní strategie pro přístavy a posílení pravomocí agentur Europol, Frontex a EUDA. Kritici však upozorňují, že strategie klade větší důraz na policejní opatření než na oblast veřejného zdraví.

Influencerka a dědička hotelového řetězce navštívila zařízení Provo Canyon School v Utahu, kde na konci 90. let strávila téměř rok jako dospívající. Hilton dlouhodobě tvrdí, že během pobytu čelila fyzickému násilí, izolaci a dalším formám špatného zacházení. Do školy se nyní vrátila na podporu dvou rodin, které na Provo Canyon School podaly žaloby kvůli údajnému zanedbání zdravotní péče o jejich děti, informovala agentury AP.

Jedna ze žalob se týká třináctiletého chlapce, který měl po napadení studentem utrpět vážná zranění hlavy. Škola mu podle slov matky neposkytla okamžitou pomoc. Druhá se vztahuje k dospívající dívce, jejíž zdravotní potíže podle rodičů zaměstnanci zařízení podcenili, což vyústilo v selhání ledvin.

Vedení školy obvinění odmítá a uvádí, že zařízení dodržuje bezpečnostní postupy a standardy péče. „V Provo Canyon School jsou bezpečnost, důstojnost a blaho těch, kteří jsou svěřeni do naší péče, naší nejvyšší prioritou,“ uvedla škola ve svém prohlášení, jak píše web ABC News.

Paris Hilton se tématu věnuje dlouhodobě. O svých zkušenostech z Provo Canyon School veřejně promluvila ve svém dokumentu This Is Paris z roku 2020. Od té doby podporuje reformy takzvaného „troubled teen industry“, tedy sítě soukromých internátních škol a léčebných programů pro problémovou mládež. Podle AP její kampaň přispěla k přijetí nových ochranných opatření v několika amerických státech.

„Snila jsem o tom, že budu dost silná, dost úspěšná a dost mocná na to, abych se mohla vrátit a stát se hrdinkou, kterou jsem sama potřebovala, když jsem byla uvězněná dívka,“ uvedla Hilton. Dnes nastává ten den a já se nevzdám,“ dodala. Podle influencerky mohou být rodiče, podobně jako ti její v minulosti, ovlivněni zavádějícími marketingovými praktikami, které zařízení pro teenagery prezentují jako bezpečné: „Tyhle podniky prostě jen zneužívají rodiče, kteří jen hledají pomoc pro své děti.“

Novelu občanského zákoníku a dalších předpisů předložilo dvanáct senátorů z ODS, TOP 09 či KDU-ČSL. Dokument upravuje podmínky úřední změny pohlaví a reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2024 zrušil požadavek chirurgického zákroku vedoucího ke sterilizaci jako podmínku pro změnu pohlaví.

Novela počítá s tím, že o úřední změně pohlaví by nově rozhodoval soud. „S ohledem na nepříliš významné zastoupení transgender osob v české populaci lze očekávat zanedbatelný dopad na zatížení soudů a na výdaje ze státního rozpočtu,“ stojí v návrhu. Součástí procesu by také bylo odborné posouzení, na kterém by se podíleli psychiatři a sexuologové. Návrh zároveň zavádí dvouleté období, během něhož by žadatel prokazoval, že dlouhodobě žije v genderové roli, s níž se identifikuje.

Navrhovaná úprava dál zvyšuje minimální věk pro některé chirurgické zákroky související s tranzicí z 18 na 21 let. Obsahuje také ustanovení týkající se například sportovních soutěží, věznic nebo využívání některých oddělených prostor, jako jsou šatny a toalety.

Předkladatelkou návrhu je Vladimíra Ludková (ODS). Argumentuje tím, že po zásahu Ústavního soudu chybí jasně definovaná pravidla pro úřední změnu pohlaví. Proti novele se staví organizace zastupující trans lidi jako Transparent i část odborné veřejnosti.

Kritici upozorňují, že navrhovaný proces by mimo jiné mohl být výrazně složitější než současná praxe. Výhrady směřují také k navrhovanému poradenskému procesu a k zapojení soudů do rozhodování.

„Z lékařského hlediska je to alarmující – zavádění arbitrárních věkových hranic a nutnost soudních rozhodnutí tam, kde má rozhodovat medicínská diagnostika, pouze zvyšuje riziko stigmatizace a ohrožuje fyzické i duševní zdraví pacientů,“ cituje organizace Transparent Libora Zámečníka, primáře Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice a předsedu Sexuologické společnosti.

Novelu čeká ve středu 17. června projednávání v Senátu. Pokud by legislativním procesem prošla, musela by ji následně schválit také Poslanecká sněmovna a podepsat prezident.

 Aktivistka původem z Íránu cestovala na palubě letadla společně s lidmi z Jordánska, Arménie, Turecka, Gruzie či Afghánistánu. Let z americké Louisiany odstartoval ve čtvrtek večer, uvedla její právnička Emily Trostle. Podle Íránsko-amerického fondu na obranu práv (IALDF) hrozí vyhoštění také dalším dvěma íránským ženám, které uprchly před pronásledováním, informovala agentura Reuters.

Všechny tři ženy přitom získaly soudní ochranu před deportací do Íránu poté, co soudy dospěly k závěru, že jim v domovské zemi hrozí skutečné nebezpečí pronásledování z politických nebo náboženských důvodů. Upozornila na to stanice NBC News.

Středoafrická republika, která patří mezi nejchudší země světa a dlouhodobě se potýká s ozbrojenými konflikty, je jednou z nejméně devíti afrických zemí, jež souhlasily s přijímáním migrantů z Blízkého východu deportovaných ze Spojených států. „Tito lidé jsou vyhošťováni ze Spojených států a ponecháni napospas osudu v zemi, kde nemají žádný právní status, kontakty ani podpůrnou síť. Obáváme se, že nakonec budou nuceni vrátit se do zemí, ze kterých původně uprchli,“ uvedla Trostle.

Americké ministerstvo zahraničí ani kancelář prezidenta Středoafrické republiky dosud nereagovaly na žádosti o vyjádření. Podle amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost má být všem deportovaným zajištěn řádný právní proces.

Spojené státy využívají podobné dohody také s dalšími africkými zeměmi, včetně Demokratické republiky Kongo, která se potýká s epidemií eboly. Na jejich základě deportují osoby, které nemohou legálně vrátit do země původu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že tyto dohody jsou v souladu se zákonem. Organizace na ochranu lidských práv a aktivisté však namítají, že jejich podmínky zůstávají nejasné a že řada deportovaných nakonec skončí zpět v zemích, před nimiž původně uprchla.