Osamělé lidi a bezdomovce pohřbívá Praha 7 na hřbitově a s obřadem, jinde jen rozsypají popel

17. květen 2018
Osamělé lidi a bezdomovce pohřbívá Praha 7 na hřbitově a s obřadem, jinde jen rozsypají popel

„Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu,“ čte farář Pavel Semela z Bible, zatímco v hrobu před ním je 8 uren s popelem zemřelých. Začíná takzvaný sociální pohřeb. V Praze 7 se ukládají ostatky osmi lidí, ke kterým se po smrti nikdo nepřihlásil. Obec má povinnost je na náklad státu pohřbít, obřad s farářem a uložení do hrobu ale není běžné. Většinou je popel zesnulých rozptýlen na k tomu určené loučce. Praha 7 se ale rozhodla jinak.

„Byli to naši sousedé, lidé, které jsme znali a potkávali. Každý by měl mít svůj hrob,“ vysvětluje starosta Prahy 7 Jan Čižinský, proč se radnice rozhodla uspořádat obřady a nerozptylovat popel na k tomu určených loučkách za městem. Městskou část by to vyšlo levněji, krematoria mimo metropoli nabízejí levnější služby. „Žádný přítel nebo soused tam ale nepojede. Sem lidé přijdou. Je to sice jen několik jednotlivců ročně, ale děje se to. Známe všechny lidi, kteří v tomto hrobě leží. Lidé se ptají, kde jejich známí leží,“ dodává starosta Čižinský.

Někdy nemají pozůstalí peníze na zařízení pohřbu nebo se celé situaci chtějí vyhnout, protože je pro ně složitá administrativně nebo emočně. „Stává se ale také, že pozůstalí byli ještě příliš mladí. Třeba vnuci a vnučky a do obřadu nemohli zasáhnout, pak zde své příbuzné mohou najít,“ říká starosta.

„Některé případy bývají kuriózní. Byl tu pán, který přijel ke svému známému na návštěvu a u něj zemřel. Příbuzné nedohledal, tak pohřeb proběhl zde na Praze 7,“ říká tiskový mluvčí městské části Martin Vokuš. O ostatky se příbuzní mohou přihlásit do jednoho roku, pak se s nimi musí vypořádat obec. Zajišťovat obřady není povinnost, Praha 7 je pořádá jednou ročně a ukládá obvykle kolem deseti uren.

Jestli by chtěli na pohřbu duchovního, se ale mrtvých už nikdo nezeptá. „Zvali jsme faráře obou farností, které na našem území působí. Přišel katolický farář pan Semela. Loni se účastnil i zástupce Církve československé husitské,“ vysvětlil mluvčí Vokuš. „Vyprošovat Boží lásku, požehnání a milosrdenství je mou povinností pro všechny lidi,“ řekl farář Semela a dodal, že přátelé lidí, kteří zemřeli na ulici, často prosí o modlitbu nebo zádušní mši a velmi ji vítají. „Učil jsem se v dějepisu, že podle pohřbívání se posuzovala vyspělost kultury. I když je to úplné minimum, které pro zemřelé můžeme udělat, tak to má velký smysl,“ dodává Semela.

Co by se stalo, kdyby někdo chtěl urnu z hrobu vyzvednout? Poslechněte si také slova faráře Semely z obřadu a další důvody, proč se Praha 7 rozhodla pohřbívat zemřelé, a ne jen rozptylovat popel za městem.