Pánek a Černá: Češi už chápou roli neziskovek
„Roste počet lidí, kteří chápou, že neziskovky nejsou sektor, kam jdou lidi, kteří nic neumí,“ popisuje patrný posun ve vnímání českého neziskového sektoru ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek. Spolu s Výborem dobré vůle Nadace Olgy Havlové patří k nejstarším českým organizacím, které zažily období polistopadové euforie a občanské sounáležitosti. S ředitelkou Milenou Černou se shodují: „Nedá se říct, jestli je to dnes lepší nebo horší, je to jiné.“
Po více než dvaceti letech vedení největší středoevropské neziskovky už neřídí kamiony s humanitární pomocí nebo osobně nevybírá peníze. Šimon Pánek je manažer, který řídí organizaci se stovkami zaměstnanců. V roce 1992 ale seděl s několika kamarády v kuchyňce redakce Lidových novin a plánovali první humanitární misi do válkou postiženého Náhorního Karabachu. V tom samém roce získal oficiální status Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové (VDV), který patřil k prvním nadacím tehdejšího Československa, a jeho hlavní patronka, manželka prezidenta Václava Havla začala svobodně realizovat aktivity, o kterých snila před listopadem 1989.
„Když získali první lidé s mentálním handicapem svůj vlastní občanský průkaz a dostali se konečně mimo zdi ústavů, to bylo něco neuvěřitelného,“ vzpomíná ředitelka VDV Milena Černá. Podle ní si občanská sdružení v 90. letech kladla mnohem těžší cíle, vybírala si oblasti, kde je velká potřeba odbornosti a profesního know-how. „Dnes vznikají nová a nová občanská sdružení, která se ale orientují na mnohem lehčí témata. Například chovají kočky nebo psy a vozí je do domovů důchodců, aby si je staří lidé mohli pohladit. Český finanční rybník je ale jenom jeden a pro ty, kdo od začátku dělají opravdu těžkou práci s postiženými lidmi, je mnohem komplikovanější vylovit dost peněz,“ zhodnocuje 20 let českého neziskového sektoru Milena Černá. Podle Šimona Pánka přibývá lidí, kteří v minulosti zbohatli, vybudovali firmy a teď se chtějí zabývat něčím jiným než byznysem. Z těch se stávají dárci neziskovek. Celý rozhovor s Šimonem Pánkem a Milenou Černou si poslechněte tu.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
