Paul McCartney: Starý pán swinguje

15. únor 2012

Legendární Paul McCartney už evidentně na fanoušky nehledí a nahrává si prostě to, co se mu zlíbí. V posledních letech se pustil do komponování klasické hudby, baletu nebo dokonce elektroniky.

Paul McCartney oslavil návrat z poněkud hluchých 90. let albem Chaos And Creation In The Backyard, které produkoval Nigel Godrich známý spoluprací s Beckem nebo Radiohead. Současný zvuk mu tehdy v roce 2005 slušel a jenom podtrhl McCartneyho skladatelský um, který se nikdy úplně nevytratil, spíš jenom zůstával zasunutý někde v jeho podvědomí.

McCartney ze sebe tehdy aspoň částečně setřásl poněkud vysmívanou nálepku přeslazeného ex-Beatla a dokázal, že ani ve světě aktuální kytarové hudby se úplně neztrácí. Na album se mu ale navázat nepodařilo, v druhé polovině dekády spíše pokračoval ve výstřelcích, které si může dovolit snad jenom taková ikona světové hudby, jako je on. Následovalo totiž album klasické hudby Ecce Cor Meum, deska elektronického ambientu Electric Arguments a hudba k baletu Ocean's Kingdom.

Fakt, že aktuální deska sira Paula, totiž Kisses On The Bottom, se hudebně dotýká swingu a jazzu, by tedy neměl nikoho překvapit. Starý pán prostě jenom natáčí to, na co má zrovna chuť, a plní si svoje sny. Že to na běžného posluchače může působit jako poněkud senilní přešlapování, je věc jiná.

02555692.jpeg

Aby nedošlo k nedorozumění, Kisses On The Bottom rozhodně není špatná deska. V současném světě, který je svázaný naprosto jinými pravidly, než podle kterých hraje McCartney, ale působí přinejmenším nepatřičně. Šestnáctka skladeb se veze na poklidných vlnách piana, jemných smyčců a uvolněného McCartneyho zpěvu.
Ze všeho nejvíc to připomíná klasické beatlesovské písně z druhé poloviny 60. let jako When I'm 64 nebo Your Mother Should Know. Deska se tedy odehrává přesně v té oblasti, o které kdysi John Lennon řekl, že by ho „nikdy nenapadlo se do ní ani podívat“.

Že písničky volně splývají jedna do druhé, se snad ani nedá označit za výtku, je to prostě fakt, který je v podobné hudbě signifikantní. Nejde tady o to, napsat dobrou píseň, ale vytvořit atmosféru. To se McCartneymu bezesporu podařilo, otázkou ale je, jestli se najde někdo, kdo by se v takhle archaické atmosféře chtěl rochnit.

Paul McCartney – Kisses On The Bottom (Hear Music 2012)

autor: Jiří Špičák
Spustit audio