Permakulturní zemědělství by na jídelníček dostalo zelené listy, ořechy a sušené plody

V současné době využívá permakulturní zemědělství vedle zahrádkářů jen omezený počet větších farem. Jejich produkce se snaží být v souladu s přírodou a jejími principy, klade důraz na udržitelnost půdy pro další generace, ale v porovnání s klasickým způsobem pěstování je menší. „Farmy většinou pracují s trvalými porosty, se stromy a lesy. Problém je s obilím, existují sice bezorebné metody, ale nedaří se dosáhnout výtěžku tolika obilí, kolik jsme zvyklí. Otázka je, jestli člověk potřebuje obilí,“ přibližuje Eva Hauserová odlišný přístup ke spektru vypěstovaných plodin.

Permakultura využívá vedle selského rozumu i tradiční zkušenosti farmářů nebo nové technologie. Podle Evy není nic zakázáno, ideální je v podstatě nedělat „nic“ – jednou z ambic permakulturní krajiny je fungovat v podstatě bez údržby. „Když to nejde jinak, přichází na řadu třeba bagr. Ten vyhloubí jezírko nebo udělá terasu,“ uvádí Eva příklad. „Přírodní okrasná zahrada potřebuje méně údržby, než když chcete užitek. Když napodobujete les, vytváříte tzv. jedlý les, který udržujete ve stadiu, kdy není úplně vzrostlý. Z lesa, který dosahuje úplně zralého stavu, byste se nenajedli. Necháváte tam proto světlejší místa, kde pěstujete například plodové zeleniny,“ vysvětluje Eva Hauserová a dodává, že úplně bez údržby to ale nejde nikdy.

Eva Hauserová|foto: Barbora Linková

Poslechněte si celý rozhovor.