Peru kvůli toxickému znečištění vyhlásilo stav ohrožení

1. červen 2016

Od pondělí platí v Peru stav ohrožení. Tamní vláda ho na dva měsíce vyhlásila v jedenácti pralesních oblastech na východu země kvůli kritické míře znečištění rtutí. Důvodem je masivní používání tohoto jedovatého těžkého kovu k těžbě zlata v malých dolech. Jejich množství rychle narostlo po roce 2009, kdy strmě vystoupala cena zlata.

Ačkoliv by se podle opatření peruánské vlády mohlo zdát, že je reakcí na bezprostřední katastrofu, není tomu tak. Událostí, která stála za vyhlášením stavu ohrožení, bylo zveřejnění výsledků měření přítomnosti rtuti v tělech obyvatel regionu Madre de Dios sousedícího s Brazílií. Odborníci ze Stanfordovy univerzity tam v krvi některých lidí naměřili až šestinásobek množství rtuti považovaného za bezpečné. Zjistili také, že nadlimitní množství rtuti koluje v místních vodních zdrojích.

Dá se předpokládat, že kritická situace odhalená výzkumem je důsledkem dlouhodobého a z velké části ilegálního fungování malých zlatých dolů, kde je rtuť za naprosto nevyhovujících podmínek využívána k oddělení drahého kovu od horniny. Touto cestou se dostává do vody a kontaminuje i ryby, které jsou v odlehlých a chudých oblastech Amazonie často hlavním zdrojem potravy místních obyvatel. Podle místních úřadů skončí v důsledku těžby zlata v řekách peruánské Amazonie na čtyřicet tun rtuti ročně, což představuje zhruba dvojnásobek úniků tohoto těžkého kovu do vody v celé Evropské unii. „Následky těžby v Madre de Dios poneseme dalších 80 let,“ nechal se slyšet peruánský ministr životního prostředí Manuel Pulgar-Vidal.

Rtuť je jedovatá látka a má velmi negativní vliv na mnohé lidské orgány, zejména pak na nervovou soustavu. Peruánské ministerstvo životního prostředí odhaduje, že v nebezpečí je přibližně 50 tisíc lidí, přičemž velkou část z nich tvoří domorodé komunity. Jak ale naznačuje nedávný výzkum Duke University, rtuť ze zlatých dolů se může projevit v řekách i stovky kilometrů po proudu, takže rizikovou oblast nelze přesně ohraničit. Do jedenácti oblastí, kde platí stav ohrožení, kromě zásob bezpečných potravin míří tři nemocniční lodě, které mají poskytnout pomoc ohroženým lidem a provést další zkoumání stavu znečištění. Kromě toho byl vydán zákaz lovu sumců, jejichž maso je mezi místními lidmi oblíbené, ale může být silně kontaminováno.

03640546.jpeg

Situaci v Peru bohužel nejde brát jako ojedinělý případ. Oblastí, kde se podobným způsobem těží zlato a v souvislosti s tím dochází k masivnímu znečištění rtutí, je po světě rozeseta celá řada. Kromě Amazonie se takováto místa vyskytují hlavně v jihovýchodní Asii nebo v některých zemích Afriky. Většinou se jim ale nedostává takového zájmu, jako tomu je nyní v Peru. A to přestože například v některých indonéských komunitách jsou již pozorovány příznaky takzvané minamatské nemoci, která se projevuje problémy s motorikou, těžkými křečemi nebo silným třesem.

Problém však nelze vyřešit pouhým zavřením malých zlatých dolů, jak naznačuje peruánský ministr životního prostředí. Pro chudé komunity paradoxně doly představují jednu z mála možností výdělku, kterou přijímají, přestože tím dávají v sázku své zdraví. Obchodníci se zlatem této situace jen obratně využívají. Skutečně efektivní strategie k vyřešení toxického problému bude pravděpodobně muset sáhnout hlouběji ke kořenům.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.