Petr Bílek o Mluvících hlavách a vědcích bez páčky

Přednášející z Ústavu české literatury a komparatistiky se Mluvící hlavou stal díky nové sérii videí, která si kladou za cíl ukázat středoškolákům srozumitelnější a poutavější tvář akademické půdy. Projekt dostupný na Facebooku i stránkách univerzity je určený především budoucím maturantům jako alternativa k masově kopírovaným, spolužáky vypracovaným otázkám napěchovaným prázdnou slovní vatou. „Vycpávky, které neříkají vůbec nic. Já je vydržím poslouchat tak minutu, pak na toho člověka začnu řvát. Když má vlastní mozek, proč surfuje po internetu a chytá tyto nic neříkající blbosti,“ varuje profesor Bílek s úšklebkem budoucí zkoušené a doporučuje jim raději zhlédnout krátké spoty kolegů, kterými jsou mimo jiné filozof Miroslav Petříček, kněz Tomáš Halík či shakespearolog Martin Hilský. Dodává ovšem, že „cílem projektu pochopitelně není nabídnout odpovědi na jednotlivé maturitní otázky, nemá to být nový tahák.“

Jako odborník na interpretaci literárních děl uzavírá rozhovor neskrývaným nadšením z nejnovější filmové adaptace Sherlocka Holmese. Jak se staví k hrozbě, že klasická literární díla mezi středoškoláky převálcuje a uvrhne do zapomnění obraz Benediktů Cumberbatchů? „Logickou volbou je jít k minulým Sherlockům, Jeremy Brettovi a tak dál, to srovnání viktoriánské Anglie a Anglie 21. století je vydatné. Dřív nebo později dojdete i k těm knížkám. Já nemám ani nic proti tomu, aby začínali četbou Stmívání, ale i tam je podstatné dojít k Drákulovi a zjistit, že je to mnohem vydatnější a lepší než nějaké Stmívání.“