Plavání v ledové vodě. Proč je tělo šťastné, když ho vystavíme nepohodlí?

Renata Rucká pochází z Třince a původně vystudovala práva. Před osmi lety jí došlo, že chce žít za polárním kruhem, a tak se přestěhovala na sever Norska. Začala tam věnovat více času svému tělu a časem se dostala k plavání v ledových vodách. Teď žije v Tromsø, kde vede hodiny jógy a už dva roky každý den začíná ponorem do ledového moře. Voda tam sice často má jen pět stupňů, ale díky práci s dechem a psychikou se k ní Renata naučila přistupovat s důvěrou a nechává se chladem naopak vnitřně posílit.  

„Můj dědeček měl hodně silný vztah k přírodě. Vždycky říkal, že bych se měla ráno otužovat, což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo. A když jsme byli venku v lese, mluvil o tom, jak je zdravé pít studenou vodu z pramene a jak důležité je pořádně dýchat,“ vzpomíná Renata na nejzazší obrazy, které ji k plavání v ledové vodě dovedly. „U nás v Třinci jsme taky měli jednoho pána, kterého měl každý za blázna. Velmi často, možná i každý den, se koupal v řece a velmi dlouho stál pod splavem. To mě fascinovalo, měla jsem z něho trochu strach, ale zároveň jsem mu něčím rozuměla a cítila jsem, že ví něco, co chci vědět,“ dodává.

I ve vědeckých kruzích se začíná stále více debatovat o potenciálním léčivém účinku koupání v ledové vodě. Ponoření totiž v těle vyvolává stresovou reakci, podobně jako by na nás zaútočilo divoké zvíře nebo jakou zažíváme těsně před důležitou zkouškou. Nastartuje se tak soubor fyziologických a hormonálních procesů, které se před miliony let vyvinuly, aby se vyrovnaly s celou řadou potenciálních hrozeb.

Balanc o metodě ledového muže Wima Hofa: zbavte se stresu a nemocí mrazem a dechem

• Upravit
• Smazat

„To nedám, jdu ven, to stačí,“ říká žena, která stojí jen v plavkách a čepici po prsa v mrazivě chladném jezeře. Po hladině plavou kousky ledu, teplota nepřekračuje 3 stupně. „Je to všechno v hlavě, to zvládneš!“ podporuje zkřehlou účastnici Petr, který s dalšími přijel na seminář metody Wima Hofa. Metoda kombinuje dechová cvičení, otužování a práci s myslí. Pravidelný trénink prý zlepšuje imunitu, snižuje stres a přináší radost do života.

Než vstoupíme do vody, vyptávám se, jestli jsou nějaké překážky, které musí nejprve uvnitř sama sebe přemoci. „Určitě tam je to, co do nás odmala vsouvali. Když rodiče dětem říkají: když nebudeš mít dost oblečení, budeš nemocná! To, že chlad je něco nebezpečného. Ale můžeš to překonat tím, že se budeš na studenou vodu dívat jako na přítele, jako na element, který nám pomůže, který nás ucelí nebo nás může uzdravit, dát nám energii. Jako na zdroj života, na něco dobrého, a ne jako na něco, co je nebezpečné,“ směje se Renata. „Mně osobně pomáhá zpívat, vždycky si zpívám nějakou písničku, protože to uvnitř mě vyvolá pocit relaxace, takové pohody a humoru. Cokoliv, co tu situaci nějakým způsobem odlehčí a pomůže ti uvolnit se a být více v klidu, je dobrý nápad,“ doplňuje svoje osobní tipy, na které přišla během několik let trvající otužilecké sezóny.

Renata Rucká už dva roky každý den začíná ponorem do ledového moře|foto:archiv Renaty Rucké

Když se při ponoru do ledové vody jednorázově vystavíme koncentrovanému stresu, skrz uvolnění a dýchání se můžeme učit jeho nepohodlí postupně přijímat. Učíme se v něm nacházet komfort, a tak dochází na jednu stranu k rozšiřování vnitřní odolnosti vůči tomu, co v nás stresovou reakci vůbec spouští, a na druhou stranu ledová voda vytváří prostor pro léčbu chronických potíží, které v nás stresující městské prostředí zanechává.

„Když potom vyjdeš na břeh a pozoruješ, co se děje v tvém těle, to je ten nejlepší pocit, tam potom sbíráš ovoce. Když jenom jsi a mizí hranice mezi tvým tělem a mezi tím, co je kolem. Je to pocit nějaké hloubky, že vlastně obsahuješ to moře,“ vystihuje pocity po koupání Renata. I mně připadá, že jedním z nejdůležitějších rozměrů otužování je obnovování spojení s okolním světem. Najednou si mnohem citlivěji uvědomujeme každé stéblo trávy, let ptáků, každý závan větru. A to je možná ten nejlepší lék na naši sdílenou městskou oddělenost a vytrženost.