Jaro, léto, podzim, topení. Lidé si odvykli žít v chladu

Koncem devadesátých let hráli hokej v Karlových Varech dva Rusové, Lev Berdičevskij a Denis Cygurov. V zimní části sezony poskytli rozhovor pro klubový magazín a jako jednu z výhod života v Česku uvedli, že je u nás teplá zima. Tou dobou bylo venku kolem -18 °C a sledovat zápasy na zimním stadionu zvládali jen skutečně oddaní a především dobře oblečení fanoušci. Teď si vzpomeňte, jaký to byl pocit, když letos v únoru teploty překročily 15 °C, poprvé po několika měsících. Venku se objevili první otužilci v kraťasech a ti, kteří nesledují předpověď počasí, se potili v péřovce a kulichu venku. Porovnejte tento den s létem, kdy se prudce ochladí a venku je místo 30 °C pouhých 15 °C. Vnímání teploty je pocitové, tělo se umí dobře přizpůsobit, jen je mu třeba pomoci. A vůbec k tomu není třeba narodit se v Rusku.

Žít chladněji

Pokud jsme jednorázově vystaveni chladu a do těla se dostane virus, onemocníme. Ale pravidelným, kontrolovaným ochlazováním se posílí imunitní systém. Zrychluje se látková výměna, zlepšuje regulace krevního oběhu, tělo vyplavuje některé hormony a látky, které působí proti patogenům, tedy choroboplodným zárodkům. Některé výzkumy na myších dokonce naznačují, že ochlazování by mohlo pomoci v boji s některými typy rakoviny. Jak se můžeme naučit lépe snášet chladnější části života?

Jedním ze způsobů je otužování. Vědecké studie potvrzují, že se vyplatí pravidelně a systematicky se vystavovat chladu. Sami otužilci si chválí odolnější imunitu, nejsou náchylní k nemocem, a když už podlehnou, tak mají onemocnění lehčí průběh. Navíc prý lépe zvládají stres a mají více chuti a energie do života. Zvládnete-li ráno studenou sprchu, je pravděpodobné, že se vám přes den nic horšího nestane. Už jen to je důvod k radosti.

Otužování - zima |foto: CC0 Public domain

Nemusíte se hned hnát na Silvestra do ledové Vltavy, s otužováním se musí začít pozvolna. Omýváním vlažnou vodou, pak sprchováním studenou. Po ledové sprše je ale důležité se zahřát, ideálně cvičením. Prudké ochlazení prý u některých vyvolává dokonce pocity euforie. Také je dobré snížit teplotu v místnosti a nebrat si na sebe příliš vrstev oblečení, zejména při pobytu venku. Stejně jako u většiny prospěšných návyků i pro otužování je důležitá pravidelnost. První účinky začnete pozorovat po třech až čtyřech týdnech, tvrdí předseda České otužilecké unie Vladimír Komárek. Proud studené vody vám tolik nezvýší tep ani frekvenci a dýcháte klidněji. Velké změny si člověk všimne po jednom roce. Pokud ale proděláte nemoc nebo z otužovacího rytmu vypadnete, musíte začít téměř od nuly. Zdravý životní styl pauzy neodpouští.

Lék proti sníženému libidu

Celotělová kryoterapie je metoda, při které je tělo člověka vystaveno na 2 až 4 minuty extrémnímu chladu. V ochlazených komorách je mezi -110 až -130 °C. Do komor se chodí v roušce, rukavicích a botách. Člověk musí být dobře osušený, extrémně nízké teploty snadno způsobují omrzliny. Přesně dávkovaný extrémní chlad způsobuje stažení cév, snížení krevního toku a metabolismu tkání, oslabuje nervovou vzrušivost. Tělo se pak učí na chlad reagovat a lépe se s ním v budoucnu vypořádává, cévy jsou pružnější, zrychlí se metabolismus, hojení ran a otoků, klesá svalové napětí. Někteří zastánci terapie extrémním chladem dokonce tvrdí, že jim zlepšuje spánek, zvyšuje náladu a pobyt v komoře jim dodává energii. Zapřisáhlí propagátoři metody pak kryoterapii prohlašují za lék proti stárnutí, astmatu, kožním problémům a sníženému libidu.

Neexistuje ale mnoho dlouhodobých studií, které by potvrzovaly účinek celkové kryoterapie. Nedávný výzkum britské zdravotní organizace Cochrane účinky kryoterapie zpochybnil a označil je za zanedbatelné. Mnoho komor navíc pracuje s tekutým dusíkem, pokud je ho v místnosti příliš na úkor kyslíku, mohou pacienti omdlévat. Lidé se srdečními potížemi by se terapii mrazem měli vyvarovat úplně. Nutno podotknout, že nehody v kryokomorách jsou ojedinělé. Řada lidí a třeba i vrcholových sportovců v její účinky věří a nedá na metodu dopustit.

Nižší teploty také pomáhají při hubnutí, tělo vydává více energie na vlastní zahřátí. Existuje dokonce chladící vesta, kterou necháte přes noc v mrazáku a přes den ji nosíte, abyste donutili tělo vydávat více energie na vlastní zahřívání. Jedna japonská studie pak měřila tukové zásoby lidí, kteří byli pravidelně na dvě hodiny denně vystaveni teplotě jen lehce přesahující 17 °C. Jejich tukové zásoby se zmenšily.

Chlad otužuje sociální vazby

Vědec NASA Ray Cronise si lámal hlavu s tím, jak je možné, že olympijský plavec Michael Phelps netloustne navzdory dennímu příjmu 12 000 kalorií. Cronise si to spočítal. Aby Phelps spálil takový příjem energie, musel by zuřivě plavat den, celých 24 hodin. Sám řešil problém, jak udržet astronauty naživu v chladném vesmíru, a došlo mu, že odpovědí může být právě teplota. Phelps trávil mnoho času ve studené vodě. Cronise poznatků využil k vlastnímu prospěchu, začal chodit v zimě bez trika, sprchoval se studenou vodou a zhubl 12 kilo. Základem redukce tukových zásob zůstává počet přijatých a vydaných kalorií, chladné prostředí však Croniseovi pomohlo tuto rovnováhu vychýlit v jeho prospěch.

Chlad také pomáhá přeměňovat tzv. bílý tuk na hnědý tuk. Bílý tuk je úložištěm energie na horší časy. Hnědý tuk tělo spaluje, když se potřebuje zahřát. Přeměnu bílého tuku na hnědý způsobuje hormon irisin, který vzniká během fyzické aktivity a také právě v době, kdy je tělo vystaveno chladu. Hnědý tuk se více tvoří také ve spánku, pokud teplota v místnosti nepřesáhne 19 °C.

Chlad nás také přirozeně činí víc společenskými, utužuje blízké sociální vazby. Během nevlídného počasí, čili také během zimy a studených dní, máme větší tendenci kontaktovat své blízké přátele a členy rodiny, dáváme jim přednost před kontakty s širším okruhem přátel a známých, zjistila to studie Newcastle University v roce 2012.

Opakované pokusy dokazují, že lidé si na život v nižších teplotách zvyknou fyzicky i pocitově. Během jednoho pokusu vystavili účastníky teplotě 16 °C na šest hodin deset dní po sobě. Na konci pokusu připadala účastníkům teplota snesitelnější a méně se třásli. Život za nižších teplot by měl také dopady ekologické a ekonomické. Pokud budeme vytápět místnosti na menší teplotu a sprchovat se chladnější vodou, ušetří se energie a tím i příroda – její zdroje a naše výdaje. Život v teple je příjemný, život s chladem se ale zdá být kvalitnější.