Podívejte se na nejlepší dokument loňské Jihlavy: Show! Bohdana Bláhovce

YouTube uvádí, že zmíněný obsah sice neporušuje jeho pravidla, ale jeho opakované sledování může mít vliv na psychickou pohodu uživatelů. Platforma lidem ve věku 13 až 17 let nadále umožní sledovat videa zaměřená na fyzický vzhled, ale její algoritmy už jim následně nebudou nabízet související obsah.

Garth Graham, vedoucí oddělení zdravotní péče a veřejného zdraví společnosti YouTube, řekl, že v době, kdy si dospívající utvářejí představy o tom, kdo jsou, by „opakovaná konzumace obsahu s těžko dosažitelnými standardy mohla u některých vést k vytvoření negativního přesvědčení o sobě samých“. Podle Grahama jedno video zaměřené na propagaci dokonalých fyzických proporcí neškodí. „Problematické je, pokud se podobná videa sledují opakovaně,“ dodal.

Nové směrnice YouTube se zaměřují na obsah, který preferuje určité fyzické rysy nad jinými, například videa o kosmetických zákrocích na zúžení nosu, dosažení ideální postavy nebo cvičební postupy pro „dokonalý vzhled“. Tento typ obsahu již YouTube nebude aktivně doporučovat teenagerům, kteří na platformě uvedli svůj věk při registraci.

„Vyšší frekvence obsahu, který idealizuje nezdravé normy nebo chování, může zdůrazňovat potenciálně problematická sdělení – tak pak mohou ovlivnit, jak někteří dospívající vnímají sami sebe,“ uvedla Allison Briscoe-Smith, lékařka a poradkyně YouTube. Ve Spojeném království nově zavedený zákon o bezpečnosti na internetu vyžaduje, aby technologické společnosti chránily děti před škodlivým obsahem. Současně požaduje, aby zohlednily, jak jejich algoritmy mohou vystavovat děti do 18 let nevhodným materiálům.

Tým vědců zkonstruoval robota, který reaguje na prostředí pomocí elektrických signálů produkovaných houbou. „Biohybridizace je pokusem najít v biologickém světě komponenty, které můžeme využít, pochopit a ovládat, abychom pomohli našim umělým systémům lépe fungovat,“ říká Robert Shepherd, hlavní autor studie, která byla podrobně popsána v časopise Science Robotics. Biohybridní roboti se zatím nedostali mimo laboratoř, ale vědci doufají, že jednoho dne budou moci robotické medúzy zkoumat oceány a kyborgové-švábi úspěšně hledat přeživší po zemětřesení.

Vědci začali pěstováním hlívy v laboratoři z jednoduché sady objednané na internetu. Tento druh houby si vybrali pro jeho snadný a rychlý růst. Houbové mycelium vytváří sítě, které dokážou komunikovat a přenášet živiny – fungují trochu jako neurony v mozku. Mycelium produkuje malé elektrické signály a může tak být připojeno k elektrodám. Vědci navrhli elektrické rozhraní, které snímá jemnou elektrickou aktivitu mycelia a převádí ji na digitální informace, které aktivují pohyblivé části robota.

Technologie řízená houbami by mohla mít uplatnění v zemědělství, uvedl Shepherd. „V pokusu jsme jako vstup použili světlo, ale v budoucnu by to mohly být chemické látky. Roboti by pak mohli snímat chemické složení půdy a rozhodovat, kde přidat více hnojiva,“ dodal autor studie.

Nový Zéland chce zvýšením turistické daně pomoci chránit přírodní prostředí a podpořit veřejné služby. Přestože počet návštěvníků od pandemie stále klesá. Před rokem 2019 byl přitom cestovní ruch největším exportním odvětvím Nového Zélandu. Zaměstnával 8,4 % pracovní síly a podílel se na tvorbě HDP přibližně 6 %. Například v letech 2016-2019 se na ostrovní stát, kde žije pouze 5 milionů stálých obyvatel, sjelo zhruba 11 milionů návštěvníků.

Popularita země, kde se natáčel Pán prstenů, si však vybírá daň na její křehké přírodě. Ta je zároveň jedním z tamních největších lákadel. Zhoršování životního prostředí přitom také způsobuje, že je země méně odolná vůči přírodním katastrofám. Těm je země stále víc vystavena v důsledku klimatických změn.

S neudržitelným přílivem turistů bojují přitom i některé oblíbené evropské destinace, jako například Benátky. Ty letos na jaře zavedly na zkoušku daň za vstup do města pro tzv. jednodenní turisty. Ve španělské Barceloně budou muset návštěvníci od října zaplatit turistickou daň ve výši 7,50 EUR (necelých 200 korun) za noc.

Někteří podnikatelé v novozélandském cestovním ruchu se ale obávají, že by toto zvýšení mohlo odradit návštěvníky. NZ Airports tvrdí, že to bude „špatné pro ekonomiku“, zatímco Tourism Industry Aotearoa (TIA) to označila za „překážku, která neuvěřitelně prodraží návštěvu Nového Zélandu“. Asociace upozorňuje, že zvýšení daně vstoupí v platnost ve stejnou dobu, kdy se o 60 % zvýší poplatky za novozélandská víza pro návštěvníky. Tím se celkové náklady na vstup do země vyšplhají na 500 novozélandských dolarů (7 tisíc korun).

Bungalov s jednou ložnicí a jednou koupelnou na předměstí Monrovie severovýchodně od Los Angeles byl v květnu rozdrcen stromem. Uvnitř byli dva nájemníci a dva psi. Ke zraněním nedošlo, ale plot a většina střechy byly zničeny. Nemovitosti chybí některé stěny, uvnitř visí dráty a chybí i strop.

Realitní agent Kevin Wheeler, který nabídku zveřejnil, pro deník Los Angeles Times vtipkoval, že se jedná o „půdorys s otevřeným konceptem“.

Uvedená velikost 60 metrů čtverečních vychází z měření provedených před pádem stromu a rozpůlením domu. Wheeler uvedl, že elektřina je vypnutá, ale vodovod stále funguje.

Místní předpisy stanovují, že demolice nemovitostí starších 50 let, což tento dům je, vyžadují přezkoumání. Protože však byl dům zničen takzvaným „zásahem vyšší moci“, podle realitního agenta Wheelera přezkum nevyžaduje. Lovci domů tak mohou koupit to, co z domu zbylo, a opravit ho, aniž by se museli potýkat s některými byrokratickými obstrukcemi, které jsou obvykle vyžadovány při rekonstrukcích.

„Zájem je zatím velký, protože poptávka je tak vysoká a nabídka, zejména za tuto cenu, tak nízká,“ řekl Wheeler deníku LA Times.

„Kdyby mi vzali Instagram, nebo WhatsApp, bolelo by to,“ řekla 56letá prodavačka šperků Shirley Sampaio. Její názor sdílí i další lidé.

Brazilců je asi 215 milionů a v jednu chvíli jich Twitter používalo více než 40 milionů. V roce 2013 sociální sít nejspíš pomohla k mobilizaci masových protestů a pravděpodobně také k nástupu bývalého prezidenta Jaira Bolsonara k moci.

Od té doby se vliv X v Brazílii značně snížil. Při posledním sčítání měla tato sociální síť odhadem 22 milionů brazilských uživatelů.

Podle průzkumu Institutu pro demokracii a demokratizaci komunikace uvedly v roce 2022 pouze 3 % Brazilců sociální X síť jako místo, kde se řeší politika. To je oblast, ve které byl dřívější Twitter nejsilnější.

Platformu opustily na 2 miliony Brazilců potom, co ji převzal americký miliardář Elon Musk. Právě s ním se v posledních týdnech dostaly brazilské úřady do sporu.

Brazilský soudce Alexandr De Moraes v dubnu nařídil zrušit některé profily na této sociální sítí kvůli šíření dezinformací. Profily byly podle serveru G1 napojené na krajně pravicové příznivce exprezidenta Bolsonara, který je vyšetřován pro podezření z podílu na spiknutí a pokusu o převrat po prezidentských volbách v říjnu 2022, které prohrál.

Miliardář Musk kritizoval požadavky brazilských úřadů pro potlačování svobody slova. List The Verge připomíná, že X pod vedením Muska například zablokoval dokument BBC kritizující indického premiéra Naréndru Módíh, potlačil přístup indických uživatelů k více než 100 účtům patřícím významným aktivistům, novinářům a politikům, nebo omezil některý obsah v Turecku.

NASA a její partneři v Evropě a Japonsku vyvíjejí koncepty lunární satelitní navigace, které by mohly být zavedeny do konce desetiletí. Počet plánovaných aktivit na Měsíci roste a v nadcházejících letech budou vyžadovat sofistikovanou logistiku.

Americký program Artemis, který vede NASA, má za úkol vyslat astronauty na jižní pól Měsíce. To bude vyžadovat spolehlivou lokalizaci. Také Čína plánuje v tomto desetiletí vysadit na Měsíci několik lidských posádek a řada dalších vládních a soukromých subjektů vyšle v blízké budoucnosti na měsíční povrch robotické průzkumníky.

Jedním z problémů, které bude muset lunární navigační systém vyřešit, je určení času. Měsíční mise vždy zohledňují cykly měsíční noci a dne, z nichž každý trvá dva týdny, ale v současné době na Měsíci neexistuje standardní časová stupnice podobná Zemi.

Proč je čas tak důležitý? Družice lokalizující polohu na Zemi mají zabudované atomové hodiny, které určují čas s přesností na několik miliardtin sekundy. Poloha na Zemi se vypočítává na základě časů přenosu satelitních signálů k pozemním přijímačům. Měření času, které se liší o pouhou jednu nanosekundu, způsobuje chybu vzdálenosti 30 centimetrů.

To s sebou přináší další problém. Hodiny na Měsíci jdou o maličko rychleji než na Zemi. To souvisí s obecnou teorií relativity, která říká, že tok času se s vyšší gravitací zpomaluje. Měsíc je méně hmotný než Země, a proto atomové hodiny na Měsíci tikají každý den rychleji než hodiny na Zemi přibližně o 56 mikrosekund.

Majitel, který si nepřál být jmenován, údajně díla vydražil a pak na ně zapomněl. „Koupil je s úmyslem zarámovat je pro svůj dům na Berkeley Square, ale nikdy se k tomu nedostal,“ řekl dražitel pro CNN.

Na litografiích jsou postavy, rostliny i zvířata. Jedna malba dokonce připomíná římské koloseum. Aukční síň Hanson Richmond odhaduje, že se díla prodají zhruba za 15 tisíc korun za kus. Majitel prý přitom za stejnou cenu koupil v 70. letech celý soubor.

Mezi nalezenými litografiemi byly i grafiky francouzského expresionisty Théa Tobiasse. Ačkoli tento malíř není tak známý jako Dalí, podle webu ArtNews i o jeho grafiky bude velký zájem. Jejich odhadní cena je v přepočtu asi 12 tisíc korun.

Dalí, přední člen surrealistické skupiny umělců, se narodil v roce 1904 v katalánském Figueres a zemřel tamtéž v roce 1989. Byl plodným umělcem a proslul svými bizarními obrazy - nejznámější jsou asi roztavené hodiny a jasně červení humři.

Umělec navíc v určité formě stále žije. Dalímu můžete zavolat z telefonu ve tvaru humra v Muzeu Salvadora Dalího v St. Petersburgu, Dalí vám pak do sluchátka za pomoci umělé inteligence vysvětlí podrobnosti o svém obrazu.

Opatření se týká žáků do 15 let. Ti při příchodu do školy budou muset na recepci odevzdat svůj telefon a vyzvednout si ho až na konci školního dne. Zákaz je tak ještě přísnější než ten z roku 2018, který taky žákům základních a středních škol telefony zakazoval používat, ale mohli je mít stále u sebe. Informuje o tom web The Guardian a Euronews.

Komise zřízená prezidentem Emmanuelem Macronem v nově vydané zprávě vyjádřila obavy, že nadměrné vystavování dětí obrazovkám má škodlivý vliv na jejich zdraví a vývoj. Zpráva doporučila, aby se používání mobilních telefonů u dětí kontrolovalo postupně: žádné mobilní telefony před dosažením věku alespoň 11 let, mobily bez přístupu k internetu mezi 11. a 13. rokem, telefony s internetem, ale bez přístupu k sociálním médiím před 15. rokem. Navrhla také, aby děti mladší tří let nebyly digitálním zařízením vystaveny vůbec, protože podle ní „nejsou pro zdravý vývoj dítěte nezbytné“.

O zákazu telefonů ve školách se v Evropě diskutuje již dlouho. V zemích, kde zákazy existují, se nejčastěji omezuje jejich používání, ale školy nevyžadují, aby je děti odevzdávaly. V Německu neexistují plošná formální omezení, ale většina škol zákaz uplatňuje. V Nizozemsku na středních školách platí doporučení telefony nepoužívat. 

Například Itálie ale podle webu InTrieste telefony ve školách zakázala už v roce 2007, ačkoli zákaz nebyl příliš vymáhán. Zpřísnění tam přišlo až letos – žáci v Itálii nebudou smět od tohoto školního roku používat ve třídách mobilní telefony ani pro výuku. 

Podle zprávy Index genderové rovnosti SDG, který sestavila koalice předních nevládních organizací, žije na celém světě víc než 850 milionů žen a dívek v regionech, které jsou z hlediska genderové rovnosti hodnoceny jako „velmi špatné“. V některých zemích stále nemohou studovat a jsou například nuceny do těhotenství a dětských sňatků. Jejich podmínky buď stagnují, anebo se dokonce zhoršují. Pokud bude současný trend pokračovat, celosvětové rovnosti žen a mužů bude podle zprávy dosaženo až ve 22. století. Informuje o tom server The Guardian.

Index hodnotil 139 zemí, přičemž pouze Švýcarsko získalo hodnocení „velmi dobré“. Alarmující počet žen - 1,5 miliardy - žije v zemích, které jsou z hlediska rovnosti žen a mužů hodnoceny jako „špatné“. Index také varuje, že pokud současné trendy přetrvají, globální nerovnost žen a mužů se nejen nezlepší, ale do roku 2030 by se mohla ještě zhoršit. Mezi hnací faktory patří ozbrojené konflikty, klimatická krize, anti-genderová hnutí a ústup od demokracie.

V posledních několika letech došlo v několika zemích ke zhoršení práv žen. Například Polsko a Spojené státy zpřísnily pravidla v oblasti práva na potrat. V USA přijalo 14 států téměř úplný zákaz interrupce. V Afghánistánu zase vládnoucí Talibán zakázal dívkám chodit na střední školy a vykonávat mnoho forem placeného zaměstnání. Ženy tam nesmějí dokonce ani mluvit na veřejnosti a ukazovat obličej mimo domov.