Divoký Bůh je v domě. Rokujeme nad spirituálním rozměrem tvorby Nicka Cavea

6. září 2024

S novou deskou Nicka Cavea, nesoucí název Wild God, jsme se ve Špíně rozhodli splatit dluh této osobnosti a podrobit jeho tvorbu, oslovující stále mezigenerační publikum, mikroskopickému zkoumání. A to z trochu nečekaného hlediska. Naším hlavním tématem tentokrát byla spiritualita a odrazy náboženství, prosakující do písní i knih už od počátku jeho kariéry.

Jsou písně od Boha? ptá se na Caveově blogu The Red Hand Files jistá Anastasia z Řecka. Nick Cave jí odpovídá po svém, trochu neurčitě a povšechně, cituje irského básníka Williama Butlera Yeatse i trochu ironicky vzpomíná na rozhovor s frontmanem Coldplay Chrisem Martinem. Ať už si zvolíme z jeho odpovědi to, co nám přijde nejpravděpodobnější, jedna věc ohledně Cavea je nesporná vztah k bohu, promluvy k němu, lamenty i alegorie na starozákonní i novozákonní příběhy jsou v jeho písních obsaženy už od osmdesátých let.

Dokonce se zdá, že ponor do biblické symboliky a starých příběhů Nick Cave postupně prohlubuje a rozšiřuje záběr témat, jak naznačuje třebas jeho předmluva k evangeliu podle Marka z konce devadesátých let. Cave líčí cestu od fascinace dramatickými a zhusta krvavými historkami Staré smlouvy k zahledění do látky novozákonní, ke které nebylo jednoduché se propracovat skrze nasládlé předporozumění, nabyté v prostředí jeho domácké anglikánské církve.

O čem přesně je skladba God is in the House a jak to má Nick Cave s institucionalizovaným náboženstvím? Chodil Cave zpívat do sboru? Proč zcoveroval gospel Jesus Met a Woman at the Well? Kdy se přesunul od Starého zákona k Novému? Kde najdeme mercy seat a je to vůbec sedátko? A co Caveova literární tvorba? Poslechněte si celý díl Špíny ze záznamu!

Spustit audio

Související