Polské volby a slovenské interrupce. Jedná se o konzervativní obrat středoevropské politiky?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Polské protesty proti úplném zákazu potratů a kriminalizaci sexuální výchovy v Polsku

Ostře sledované prezidentské volby v Polsku vyhrál kandidát strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda, který v předvolební kampani často útočil na LGBT+ komunitu. Proč kampani celkově dominovala kulturní témata? „Konzervativní hodnoty a kulturní témata lidem umožňují cítit se součástí politiky,“ říká politoložka Zora Hesová. Na Slovensku zároveň probíhají snahy legislativně omezit interrupce. Jsou tyto politické strategie součástí konzervativního obratu ve střední Evropě?

„V Polsku jsou tato témata součástí politiky od 90. let, kdy katolická církev udělala dohodu se Solidaritou a získala obrovský vliv na politiku tím, že byly zakázané potraty a vrátila se náboženská výuka do škol,“ říká politoložka Zora Hesová. Na Slovensko podle ní tato témata přicházejí až poslední dobou. „Překvapivě se to stalo ve chvíli, kdy vládl ještě Fico. Tedy nominálně socialista. On měl pocit, že si může přihnat nějaké body. Také to byl on, kdo umožnil ústavní změnu, definici manželství muže a ženy,“ popisuje slovenskou situaci Hesová.

Polské prezidentské volby vyhrál Andrzej Duda

Ve slovenském parlamentu v tuto chvíli leží celkem 4 návrhy na omezení přístupu žen k interrupcím. Témata interrupcí se podle zahraniční zpravodajky Českého rozhlasu na Slovensku Pavlíny Nečáskové cyklicky vrací. Zásadním tématem slovenské politiky ale i nadále zůstává téma korupce. Návrh protipotratového zákona, který má patrně největší šanci na schválení, je od poslankyně za hnutí OĽaNO Anny Záborské, která o omezení interrupcí usiluje po celou svou politickou kariéru. Podle Pavlíny Nečáskové se nedá říct, že by se jednalo celkově o konzervativní obrat, ale spíše o politickou akci jednotlivých poslanců.

Koaliční lídři se obávali, že by mohlo téma interrupcí rozvrátit koalici, tak ještě před vstupem do vlády umístili do koaliční smlouvy položku, že v těchto tématech mohou poslanci hlasovat podle svého vědomí a svědomí,“ dodává novinářka.

ženy - protest - ženská práva - lidská práva

Jsou tyto politiky tedy spíše středoevropským specifikem, nebo se jedná o globální fenomén? Zora Hesová poznamenává, že právě tito jednotliví ať už polští, slovenští, nebo čeští politici jsou součástí globálních katolických sítí, které se v posledních době velmi aktivizovaly a často používají stejné strategie.

V Polsku oproti tomu téma LGBT+ bylo pro tyto volby zásadní. Podle historičky a redaktorky serveru A2larm Veroniky Pehe není pochyb, že je nenávistná rétorika provázející polské volby součástí politické strategie. Téma LGBT+ vystřídalo podle ní téma uprchlíků, které dominovalo volbám v roce 2015. Z průzkumu polské agentury IBRiS ale vyplývá, že pro voliče ve volbách zásadní témata se týkala zejména ekonomické situace po pandemii, zdravotní bezpečnosti související s pandemií a pedofilních skandálů v katolické církvi.

pride - LGBT

Spory o kulturní témata, pro které se vžil pojem kulturní války, jsou někdy označovány za způsob, jak zakrýt ty „skutečné“, často socioekonomické problémy. Proč ale přesto získávají v politice tolik prostoru? „Obraz nepřítele dává možnost cítit se zapojení do politiky. Konzervativní hodnoty a kulturní témata umožní lidem se politizovat a cítit se součástí politiky. Mít někoho, kdo vaše pozice brání,“ říká politoložka Hesová.

A jaká jsou po prezidentských volbách, v nichž zvítězil Andrzej Duda, vyhlídky pro LGBT+ komunitu v Polsku? „Právo a spravedlnost bude tuto rétoriku asi spíš mírnit, protože už nebude tolik politicky užitečná. Ta nenávist ale ve společnosti zůstane,“ dodává Veronika Pehe.

Pusťte si reportáž a dozvíte se, proč se tak často v politice objevují kulturní témata nebo proč je slovenský parlament aktuálně konzervativní spíš jen náhodou.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související