Pomáhají kryptidi vědě? Kryptozoologie dává všechnu moc imaginaci

„Pro případ paranormálních aktivit během blížícího se zatmění Slunce platí to samé jako vždy, pokud něco uvidíte, nahlaste to.“ Varování vydala na svém twitteru South Carolina Emergency Management Division (SCEMD) spolu s mapkou údajného výskytu ještěřího muže, který byl v bažinách Jižní Karolíny pozorován poprvé v roce 1988. „Historická mapa reaguje na nedávné zprávy v médiích o možné paranormální aktivitě spojené s nadcházejícím zatměním,“ oznamuje popisek. „SCEMD netuší, zda bude ještěří muž během slunečního zatmění aktivnější, ale radíme obyvatelům okresů Lee a Sumter, aby byli za všech okolností opatrní.“

Ještěří muž se už prý skoro 30 let objevuje v močálech v okolí městečka Bishopville. Jako první jeho přítomnost nahlásil šestnáctiletý Christopher Davis, který si uprostřed noci na pokraji bažiny měnil prasklou pneumatiku. Očití svědkové popisují lidského obojživelníka jako sedm stop vysokou postavu se zelenou, šupinatou kůží, tříprstýma nohama i rukama a rudýma očima. Ať už je ještěří muž cokoliv, rozhodně se jedná o kryptida – tvora, jehož existence není vědecky potvrzena.

Nevinný člověk v gorilím kostýmu

Zakladatelem moderní kryptozoologie je francouzský zoolog Bernard Heuvelmans, který v roce 1955 vydal dnes již klasický spis Na stopě ignorovaných zvířat. Tajemná stvoření ale lidi fascinují odjakživa. Středověké a raně novověké bestiáře obsahují stovky položek a jen seznam těch nejznámějších kryptidů na anglické Wikipedii čítá několik desítek tvorů. Mezi nejproslulejší patří kromě lochnesky a himálajského sněžného muže yettiho i podobný hominid, zvaný Bigfoot, který se údajně vyskytuje v Severní Americe.

Velká noha|foto: Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Poslední zprávy o Bigfootovi pochází ze začátku srpna, kdy byl hlášen jeho výskyt v Appalačském pohoří v Severní Karolíně. Policii se ale záhy přihlásil šestatřicetiletý Gawain MacGregor, který se podle vlastních slov snažil dostat blíže k přírodě, a sešil si proto oblek ze zvířecích kůží a procházel se v něm po lesích. Lidé, kteří tajemnou bytost zahlédli, ovšem odmítají, že by to, co viděli, mohl být člověk, a dál Bigfoota hledají. Policie v sousední Jižní Karolíně pro jistotu vydala výzvu, ve které občany žádá: „Pokud jej uvidíte, prosím nestřílejte na něj/ni, pravděpodobně byste zranili bezúhonnou osobu potící se pro zábavu v gorilím kostýmu.“

Alžběta Lochneska II.

Kryptozoologie se ale nezabývá jen fantasmagorickými představami a lovem bizarních stvoření. Serióznější kryptozoologové se věnují pátrání po relativně běžných živočišných druzích, které podle nich teprve čekají na objevení. Hledají také dříve žijící, dnes už pravděpodobně vyhynulá zvířata. Příkladem takového tvora je latimérie podivná, jejíž objevení bylo překvapením i pro vědeckou veřejnost. Kryptozoologie se tak tu a tam protíná i s klasickými přírodovědnými obory.

I někteří známí přírodovědci se zabývali vysloveně kryptozoologickými tématy. Například zakladatel Světového fondu na ochranu přírody a autor metodologie Červené knihy ohrožených druhů Peter Scott trávil dlouhá léta výzkumem lochneské příšery. V roce 1960 dokonce napsal britské královně, že až se existenci lochnesky podaří prokázat, rád by ji pojmenoval Elizabethia nessiae. Alžbětu II. prý návrh velmi zaujal, její poradci ale Scottovi odepsali, že by nebylo vhodné pojmenovat po královně tvora, který se obvykle nazývá příšerou, a navíc zřejmě ani neexistuje.

Společně za poznáním

Kryptozoologie|foto: Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.0 Generic (CC BY-SA 2.0)

Kryptozoologie se často prezentuje senzačním způsobem jako nedůvěryhodná záhadologická disciplína i proto, že řada takzvaných kryptozoologů náleží spíš do kategorie podvodníků a manipulátorů než důvěryhodných badatelů. To ji také dehonestovalo v očích většiny vědců. Někteří ale proti jejímu jednoznačnému odsuzování vystupují. Bill Adams a Shane McCorristine z Univerzity v Cambridge v magazínu The Conversation přišli s názorem, že kryptozoologie má svá pozitiva pro klasickou zoologii i pro ochranu přírody. Vedlejším produktem pátrání po neexistujících zvířatech totiž může být řada nových poznatků, které prohlubují naše znalosti o přírodě. Ať už se výzkumníci snaží existenci dosud nepopsaných druhů potvrdit, či vyvrátit, používají k tomu často nejmodernější metody, které nehledě na konečný výsledek takových sporů posouvají vědu často daleko kupředu.

Adams s McCorristinem navrhují, aby tradiční vědci a kryptozoologové nebazírovali na tom, co je rozděluje, a naopak co nejvíce spolupracovali. Kryptozoologie se ale podle nich musí přestat orientovat na fantastické tvory typu yettiho a lochnesky. Měla by zaměřit úsilí na pátrání po mnohem reálnějších zvířatech, jakými jsou třeba obojživelníci a drobní savci. Příležitostí je ještě dost, protože počet dosud nepopsaných druhů je podle vědců velký. Některé matematické modely uvádějí, že na své objevení čeká minimálně 160 savců a kolem 3 050 obojživelníků. Množství nepopsaných brouků a hmyzu obecně, nemluvě o mikroskopických organismech, je pravděpodobně obrovské. Řada druhů tak možná vyhyne ještě předtím, než je lidstvo vůbec stihne zaznamenat. Naopak díky lidské činnosti vzniká i mnoho nových druhů, jak píše například evoluční biolog Chris Thomas.

Znovuobjevit vakovlka

S britskými vědci souhlasí i předseda českého klubu skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. „Pokud kryptozoologové pracují poctivě, nevymýšlí si, nepodsouvají důkazy – což je bohužel dost časté –, tak je to úplně v pořádku.“ Podle Kyši hochštapleři a lovci senzací v očích mnoha vědců kryptozoologii znevážili. „Kryptozoologie ale byla vždy na pomezí vědeckého a nevědeckého světa, není to žádná ezoterika. Já bych byl nadšený, kdyby někdo znovuobjevil třeba blbouna nejapného nebo vakovlka a my je mohli rozmnožit a podpořit tak biodiverzitu.“ Poctivým kryptozoologům i přírodovědcům jde o stejnou věc, o zachování co největšího přírodního bohatství a ochranu živých tvorů. Adams, McCorristine i Kyša se navíc shodují, že kryptozoologie může být pro vědce ve své otevřenosti v mnohém inspirující. Bez imaginace se totiž neobejde žádná věda.