Pořiďte si kozu, značka zdarma. Italský ostrov nabízí přemnožené přežvýkavce

4. duben 2024

Alicudi je nejmenší ostrov sicilského Liparského souostroví. Na této sopečné pevnině trvale žije jen asi 130 lidí. Zato koz je tam v současnosti přibližně šestkrát tolik. Jejich počet se v posledních letech zvýšil tak rychle, že se začaly stahovat do obydlených oblastí, kde působí spoušť. Starosta odlehlého italského ostrova se proto rozhodl nabídnout přemnožená zvířata k adopci, informuje The Guardian.

Zvířata, která se umí pohybovat po strmých útesech ostrova Alicudi, kdysi žila harmonicky vedle lidských obyvatel. A v posledních letech se stala stejnou turistickou atrakcí jako zdejší spící sopka. Teď jich je ale na ostrově tolik, že se ze svého obvyklého sídla na vrcholu sopky začala stahovat do obydlené oblasti. Tady ničí zeleň, působí spoušť v zahradách, boří části kamenných zdí, a dokonce vnikají do lidských obydlí. Iniciativu „adoptuj kozu“ místní obyvatelé považují za nejšetrnější řešení problému.

„Rozhodně nechceme ani uvažovat o vybíjení zvířat, takže podporujeme myšlenku jejich darování,“ řekl starosta ostrova Riccardo Gullo. „Žádost o kozu může podat kdokoli, nemusí to být farmář. Neexistují ani žádná omezení ohledně počtu zvířat.“ Lidé mají na podání žádosti čas do 10. dubna. „Už jsme měli několik telefonátů, mimo jiné od farmáře z ostrova Vulcano, který by si rád vzal několik koz, protože mimo jiné vyrábí sýr ricotta,“ dodal Gullo. „Pokud má někdo možnost si kozy ochočit, mohl by to být krásný a lidský způsob, jak problém zvládnout.“

Kozy byly poprvé přivezeny do Alicudi před 20 lety, a to údajně někým, kdo měl v úmyslu zvířata chovat. Z plánu ale sešlo a kozy majitel nechal na ostrově. Gloria, která vlastní Golden Cafe Noir v přístavu Alicudi, uvedla, že zvířata se stala „nezvladatelnými“: „Pohybují se ve smečkách a způsobují škody, je jich prostě příliš mnoho.“ Jedna koza si chodila sedat pod stůl v jejím baru. „Byla to trochu atrakce, ale pak se člověk bál, jestli někoho nepokousá.“ I když iniciativu uvítala, zpochybnila její proveditelnost. Dostat se na vrchol Alicudi, kde se vesnice nachází, vyžaduje strmé stoupání. „Jak ty kozy dostanou zpátky dolů?“ ptá se Gloria. „Možná by potřebovali vrtulník, který by přenesl dvě nebo tři najednou. Je to pěkný návrh, ale zatím neexistuje žádné logistické řešení,“ myslí si majitelka kavárny.

Spustit audio

Související

  • Teplé moře hrálo podle expertů roli při ničivých povodních v Evropě

    5. listopad 2024
    Povodně Valencie

    K ničivým povodním v Evropě přispělo teplé Středozemní moře. Teplota moře byla podle odborníků důležitým faktorem při ničivých povodních jak ve Španělsku, tak ve Francii a střední Evropě.

    „Ve všech těchto případech bylo oteplení Středozemního moře dynamitem,“ řekl francouzskému deníku Le Monde Antonio Aretxabala z univerzity ve španělské Zaragoze.

    „Častost a intenzita těchto extrémních projevů počasí bude zesilovat,“ dodal Aretxabala.

    Nejteplejší bylo Středozemní moře v okolí Španělska v polovině srpna, kdy teploty dosáhly 28,47 °C. Podle odborníků je přitom riziková teplota moře už nad dvacet stupňů.

    Sociální sítě zaplavily snímky z povodněmi sužovaného Španělska. Nejhorší situace je na východu země, kde při bleskových záplavách zemřelo nejméně 218 lidí. Španělská vláda kvůli povodním čelí kritice obyvatel. Ti ji podle španělského deníku El País podezřívají, že je včas nevarovala.

    Podle Mezinárodní statistiky Světové meteorologické organizace při přírodních katastrofách hraje důležitou roli právě systém varování. Jejich zlepšení v různých zemích vedlo v letech 2011 až 2020 k poklesu počtu obětí.

  • Fenku psa zachránili v Arizoně z řeky, kde plula na košíku. Za odměnu strávila den u psího lazebníka

    5. listopad 2024
    Pes

    Neuvěřitelný příběh odhodlání a přežití – to je osud desetiletého psa ve Phoenixu ve Spojených státech. Hnědobílý pes plul na nákupním košíku obaleném trávou v Arizonském kanále, než ho zachránili náhodní kolemjdoucí. Ti zalarmovali neziskovou organizaci Arizona Humane Society, která psa z vody s pomocí hasičů vyzvedla.

    Z videa je zřejmé, že zachránci psa museli do kanálu sestoupat po žebříku a pomoct si vidlemi, aby na košík dosáhli.

    Milovníci zvířat z Arizona Humane Society starší fenku vyšetřili a zjistili, že je dehydrovaná, hladová a pokrytá klíšťaty, jak upozornil server Good News Network. Podle serveru není jasné, jak dlouho zubožené štěně na košíku přežívalo ani jak se tam dostalo.

    Podle Arizona Humane Society ale nebyl pes vážněji zraněný a potřeboval pouze péči psího zubaře. Za odměnu fenka strávila den v psím wellness, kde se jí ujal psí lazebník.

    Křížence čivavy se ujala rodina v Youngtownu v Arizoně, kde teď fenka Dorothea podle neziskové organizace žije svůj nejlepší život.

  • Dříve psal básně, teď bojuje v lese s armádou. Válka povstalců v Myanmaru s armádou trvá už přes 3 roky

    4. listopad 2024
    Členové Ta'angské národní osvobozenecké armády (TNLA)

    Skupina zpívá písně o svobodě, revoluci a lásce, když se najednou na noční obloze ozve hukot. Kytara v džungli utichne a zhasnou se všechna světla. Svítí jen jediný displej mobilního telefonu. Lídr povstalců Maung Saungkha se upřeně dívá na webovou stránku se sledováním letů. Pak přeruší napjaté ticho: „Let do Dubaje,“ řekne a opře se. Skupina vydechne, nejde o bombardér ani o armádní stíhačku, ale o komerční spoj.

    Lídr povstalců Maung byl někdejší bojovník za lidská práva. Založil organizaci na ochranu svobody slova v mladé demokracii a před vojenským převratem se plánoval přestěhovat do Berlína. Po tom, co vojáci převzali moc, se aktivista na jaře 2021 spolu se 17 přáteli a kolegy nechal vycvičit jako voják opoziční armády na hranicích s Thajskem. Teď se stal vůdcem povstalců.

    Barmská lidová osvobozenecká armáda, jejímž je bývalý aktivista členem, má stále méně zbraní, než by si přála, ale skupinu tvoří více než tisíc vojáků, mužů i žen. Myanmarská stálá armáda po převratu věří, že se jí nakonec podaří přimět obyvatelstvo k poslušnosti.

    Její dosavadní výsledky jsou ale smíšené. Zatímco v největším městě země Rangúnu se nyní konají spíše jen menší násilnosti, povstalci z různých frakcí si nárokují kontrolu nad více než polovinou země.

    Saungkha věří, že až se jeho poslání konečně naplní, vrátí se do Rangúnu, kde si chce otevřít bar s názvem „Veterán“. Celý jeho příběh si můžete přešít na stránkách německého týdeníku Der Spiegel.

  • Procházela se ve spodním prádle na íránské univerzitě. Zadrželi ji a nikdo neví, kde je

    4. listopad 2024
    Žena, írán, hidžáb

    V Íránu zatkli studentku, která se svlékla na veřejnosti v areálu univerzity. Dívka si údajně sundala většinu oblečení na protest proti přísnému univerzitnímu zákonu o oblékání. Mladá žena byla také údajně fyzicky obtěžována kvůli nesprávnému nošení hidžábu. Humanitární organizace Amnesty International vyzvala úřady k jejímu okamžitému propuštění.

    Video kolující na sociální síti X natočili jiní studenti univerzity v učebně s výhledem na kampus teheránské Islámské azadské univerzity. Zatím ale není známá identita ženy ani to, kde se teď nachází.

    Dívka se dostala do konfliktu s členy milice Basídž. Ti jí údajně roztrhali šátek a oblečení na kampusu prestižní teheránské univerzity Ázád. Jeden z členů milice ji údajně obtěžoval kvůli tomu, že na hlavě neměla šátek, a při zatýkání byla zbita.

    Ředitel univerzity pro styk s veřejností Sajid Amír Mahžub uvedl, že ochranka studentku předala policii, a popřel, že by došlo k fyzickému střetu. Dodal, že z počátečního vyšetřování vyplývá, že žena trpí psychickou poruchou a byla v silném stresu.

    Mai Sato, zvláštní zpravodajka OSN pro Íránskou islámskou republiku, na X uvedla, že incident bude důkladně sledovat, včetně reakce úřadů.

    Nošení hidžábu na veřejnosti je pro ženy v Íránu povinné podle přísného výkladu íránského islámského práva, který prosazuje tzv. mravnostní policie země. Íránské ženy mohou být tvrdě potrestány i za drobné přestupky.

    Stanice CNN připomíná, že incident se stal dva roky potom, co Íránem otřásly protesty vyvolané smrtí 22leté íránské Kurdky Mahsy Amíníové po zatčení íránskou mravnostní policií za údajně nesprávné nošení šátku.

  • Instagram pošle mladistvým video, ve kterém je bude varovat před sexuálním vydíráním

    4. listopad 2024
    Instagram

    „Promluvme si o sexuálním vydírání,“ vyzývá Instagram teenagery a varuje je před kyberkriminalitou. Sociální síť pošle milionům mladistvých video, ve kterém je varuje před sextortionem, kybernetickým zločinem, který se v aplikaci rozšířil a v některých případech dohnal mladé uživatele až k sebevraždám. Vzdělávací kampaň pro teenagery v USA, Velké Británii a Kanadě začne ve čtvrtek.

    Nové kampaně si všímá agentura Bloomberg. Společnost Meta, která Instagram vlastní, se tím snaží zabránit případům, kdy se podvodníci vydávají za dospívající dívky na sociálních médiích, jako je Instagram, a vyvíjí nátlak, aby jim poslali nahé fotografe. Pachatelé pak vydírají oběti výhrůžkami, že tyto snímky přepošlou jejich přátelům a rodině.

    Podle dubnového vyšetřování časopisu Businessweek spáchaly od roku 2022 více než dvě desítky nezletilých, převážně dospívajících chlapců, sebevraždu poté, co je obtěžovali sexuální vyděrači. Mnozí z podvodníků sídlili v Nigérii, která je domovem kyberzločineckých sítí, jako jsou Nigerian Princes a Yahoo Boys.

    Po zveřejnění vyšetřování společnost Meta, která je rovněž vlastníkem Facebooku, zrušila v Nigérii více než 60 000 účtů spojených se sexuálními vyděrači pomocí technologie pro identifikaci podezřelých profilů. Snapchat pak oznámil, že používá technologii k identifikaci sextortistů a odstraňuje špatné aktéry ze své platformy.

    Mezi další opatření, které společnost Meta zavede, je to, že teenageři obdrží varování, pokud je kontaktuje někdo z jiné země, s kým nesdílejí společné sledující. Provozovatel sociálních sítí se pak také spojil s krizovou textovou linkou v USA, aby zavedla nepřetržitý živý chat pro uživatele, kteří mohou hlásit problémy týkající se bezpečnosti dětí.

  • Tajemství, které drží oceánské ekosystémy pohromadě. Velryby hnojí oceán svým trusem

    1. listopad 2024
    Velryba, moře, oceán, plejtvák myšok

    V nepravděpodobném a často přehlíženém koutě mořské vědy se biolog Joe Roman posledních třicet let věnuje něčemu, co se může zdát jako nevábné téma: velrybímu trusu. Navzdory jeho nepříjemnému zápachu má tato pestrobarevná látka podle doktora Romana neuvěřitelnou hodnotu pro pochopení zdraví oceánů, od biologické rozmanitosti až po stabilitu klimatu.

    Cesta do světa velrybích výkalů začala téměř před 30 lety v kanadském zálivu Fundy, kde se Joe Roman účastnil výzkumného projektu zaměřeného na velryby pravé. Náhodné setkání s obrovským trusem, který popisuje jako červený oblak plovoucích cihel se silným sirným zápachem, ho nasměrovalo ke zkoumání zásadní, ale často přehlížené role velrybího trusu v ekosystému oceánu. O svém výzkumu informoval na webu The Guardian.

    „V té vodě byly litry výkalů,“ vzpomíná Roman. „Když se vám ty výkaly dostanou na oblečení, musíte ho vyhodit –⁠⁠⁠⁠⁠ nikdy už ho nevyperete.“ Fascinovalo ho však množství informací, které tato štiplavá látka obsahuje. Velrybí výkaly podle něj mohou poskytovat podrobný přehled o stavu oceánu –⁠⁠⁠⁠⁠ od analýzy stravy přes reprodukční zdraví až po úroveň znečištění. Umožňují například zjistit i znečištění oceánu –⁠⁠⁠⁠⁠ zkoumat skrze ně lze vše od mikroplastů až po množství parazitů.

    V trávicím traktu vorvaně také mimo jiné vzniká pevná, voskovitá substance známá jako ambra. Ta je vzácná a nesmírně cenná. Od sedmdesátých let 20. století je obchod s ní v mnoha zemích omezen. V minulosti se však používala k výrobě parfémů, které nosila Alžběta I., Karel I. i Casanova.

    Výzkumníci zjistili, že jedinečné biologické složení velrybího trusu hraje důležitou roli v podpoře mořské biologické rozmanitosti. Roman se ve svém výzkumu zaměřuje na koncept, který nazývá „velrybí pumpa“. To je proces, při kterém velryby uvolňováním odpadu bohatého na živiny na hladinu oceánu pomáhají udržovat oceánské potravní řetězce v chodu. V důsledku se tak základní živiny vrací do povrchových vod.

    „Velryby přivádějí živiny, jako je dusík, fosfor a železo, zpět k hladině. Tím podporují fytoplankton, který je pak spotřebováván rybami a následně podporuje celé ekosystémy,“ vysvětluje Roman s tím, že velrybí populace ve skutečnosti přispívají ke zdravějším rybím populacím, čímž podporují jak biologickou rozmanitost, tak mořské hospodářství. „Velrybí trus nám umožňuje nahlédnout do oceánů v dobách, kdy v nich žily statisíce velryb, z nichž každá přispívala ke zdravému ekosystému,“ dodává Roman.

  • Neobvyklá taktika. Reklamy na porno stránkách vyzývají Trumpovy voliče, aby zůstali doma

    1. listopad 2024
    Donald Trump

    Wally Nowinski a Matt Curry, dva technologičtí nadšenci, využívají neobvyklou reklamní taktiku s cílem oslabit Trumpovu voličskou základnu. Reklamami na porno stránkách chtějí vyvolat mezi jeho příznivci obavy z možného zákazu pornografie.

    Dva kamarádi, kteří pracující v oblasti technologií a mají zkušenosti s digitální reklamou a start-upy, by rádi v prezidentských volbách viděli porážku Donalda Trumpa. Nowinského napadlo využít to, co se nazývá „podřadnými“ reklamními trhy, tedy pornografické stránky. Političtí kandidáti na těchto webových stránkách většinou neinzerují, protože nechtějí spojovat své značky s explicitním obsahem. Pornografický trh je tak možná poslední nedotčenou hranicí v politické reklamě, píše web NPR.

    Zatímco například reklama na předměstí Filadelfie je poměrně drahá, reklamy na pornografických stránkách jsou levné a nemají téměř žádnou konkurenci. Nowinski a Curry tedy založili politický akční výbor a vybrali na kampaň od lidí 100 tisíc dolarů. Pak už zbývalo jen zacílit reklamy v sedmi státech, kde se rozhoduje o vítězství.

    Reklamy jsou prosté. Pětisekundový statický obrázek, který musí divák vidět předtím, než stiskne tlačítko „přeskočit“, aby se dostal k videu, které má sledovat. Obrázek má zlověstnou hudbu a zobrazuje například ženu ve spodním prádle s tímto sdělením: „Trumpův projekt 2025 zakáže porno. Užívejte si, dokud můžete.“ Reklamy také diváka instruují, aby si „vygooglil Trumpův zákaz porna“.

    „I když je to určitě jiný druh přístupu, není to nic neobvyklého. Je v mnoha ohledech chytré jít tam, kde je vaše publikum. Myslím, že je to fascinující příklad toho, jak daleko se vyvinula reklama a cílení kampaní,“ komentuje to Steve Caplan, profesor na University of Southern California.

    Aby bylo jasno, kandidát na amerického prezidenta Donald Trump zákaz pornografie nepodpořil a jeho kampaň se opakovaně od konzervativního plánu Projekt 2025, který vypracovali jeho spojenci a který k zákazu veškeré pornografie skutečně vyzývá, distancovala.

  • Ježků ubývá. Odborníci vyzývají k šetrnějšímu zahradničení

    31. říjen 2024
    Ježek západní

    V Evropě ve volné přírodě ubývá ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka. Dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, teď klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

    „Bohužel, čísla ukazují znepokojivý a rozšířený trend poklesu,“ uvedla Abi Gazzard z IUCN. Podle ní poukazuje umístění ježků na červeném seznamu i na mezery ve znalostech o jejich populacích. „Stále můžeme úbytku ježků západních zabránit,“ myslí si odbornice podle britského serveru Guardian Gazzard.

    Podle britské organizace The Mammal Society by ježkovi pomohlo, kdyby lidé například šetrně zahradničili. To mimo jiné zahrnuje nepoužívání pesticidů, vytváření úkrytů nebo ponechávání mezer v plotech, což ježkům umožní volný pohyb mezi zahradami.

    Domovem ježka západního je Evropa od Pyrenejského a Apeninského poloostrova přes Británii po Skandinávii. Tento druh ježka obývá i Česko, a to společně se svým sousedem ježkem východním.

  • Senegalské pobřeží ukusuje oceán. Někde zmizely už desítky domů

    31. říjen 2024
    Bargny Senegal

    Rybářskou čtvrť ve městě Bargny v Senegalu ničí stoupající mořská hladina. Neustálé příboje narušují terén a zaplavují budovy, které mají popraskané zdi a poničené střechy. Voda ve městě nedaleko Dakaru už odnesla asi třicet domů.

    „Dříve tu stával hřbitov, mešity a také dětská hřiště. Vše ale vzala voda,“ vzpomíná s lítostí Dieng a ukazuje na místa, kde teď plují barevné bárky a kde dřív byla nádherná pláž posetá stromy. Ve městě, kde žije asi 70 tisíc lidí, zmizelo 60 metrů pobřeží.

    Dříve rybářské město Bargny je podle AFP v současnosti spíše průmyslovou částí neustále se rozrůstajícího Dakaru. Ve městě je jedna z největších cementáren v západní Africe a uhelná elektrárna. Právě kvůli tomu je možná rybolov ve městě minulostí. Kvůli těžkým podmínkám tak z města odchází mladí lidé do Evropy.

    Mezi další postižená města patří Rufisque, který leží pár kilometrů od Bargny.

    Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že západoafrická země každoročně ztratí půl metru až dva metry pobřeží. Důvodem jsou zejména stoupající hladina moře, pobřežní eroze, ale také těžba plážového písku a nadměrná výstavba na pobřeží.

    Před stoupající hladinou oceánů způsobenou globálním oteplováním dlouhodobě varuje Mezivládní panel pro změny klimatu. V téměř osmnáctimilionovém Senegalu přitom žije na pobřeží více než polovina obyvatel.