Pro dnešní Maye není mezi křesťanstvím a tradiční vírou rozpor, říká básnířka a mayoložka
Slovenská básnířka a mayoložka Veronika Dianišková dělala terénní výzkum na guatemalských vysočinách, kde se zabývala spiritualitou mayských žen. K tématu se dostala oklikou: původně studovala divadelní vědu, díky které se začala zajímat o tradiční lidové vypravěčství latinskoamerických národů. A od něj už to k otázce spirituality není tak daleko.
O původní mayské spiritualitě se toho dnes dohromady moc neví. Stěžejním zdrojem je epos Popol Vuh, který byl tak, jak jej známe, zapsán až v 18. století dominikánem Franciscem Ximénezem. Dnešní Mayové se z velké části hlásí k různým formám křesťanství, ale určité prvky předkřesťanských tradic si uchovávají: například se o důležitých věcech radí s rituálními odborníky a odbornicemi, o kterých bychom mohli – i když možná trochu nepřesně – mluvit jako o šamanech.
Hranice mezi křesťanstvím a tradiční vírou není ostrá, neexistuje žádná agresivní rivalita a – jak Veronika Dianišková zdůrazňuje – velká část lidí v nějaké podobě praktikuje obojí. I v protestantských společenstvích, kterým je cizí tradiční mayská vznešenost a zdobnost, společný zpěv připomíná tradiční obřady a na druhé straně mayští obrozenci, kteří se hlásí k tradičnímu náboženství, zároveň nemají daleko ani ke křesťanské zbožnosti.
Zajímá vás víc? Jak je to s genderovými rolemi a jejich vztahem ke spiritualitě? Čím Veroniku Dianiškovou oslovují tradiční mayské příběhy o stvoření světa? A jaký měl pobyt mezi Mayi vliv na její vlastní prožívání víry? Pusťte si celý pořad!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
