Pro dva dny v týdnu bez elektřiny jsem všemi deseti, říká hudebník Pantha du Prince

V Praze jsi vystupoval v roce 2017 v rámci festivalu Lunchmeat. Co se od té doby důležitého stalo ve světě Pantha du Prince?

Obrátil jsem svou pozornost směrem do vesmíru, abych mohl s odstupem sledovat naše hemžení na Zemi. Tuto skutečnost jsem se pokusil přenést do své hudby. Tou ideou jsou naplněny desky Conference of Trees a Garden Gaia. V této oblasti jsem řekl všechno, co jsem měl na srdci. S novým materiálem se zase posunu dál.

Jeden český hudební publicista prohlásil v souvislosti s vydáním tvé předchozí desky Conference of Trees, že „z tvého přetechnizovaného houseu už v současné tvorbě nezbývá téměř nic“. Cítíš to podobně?

Není tomu tak. A to z toho důvodu, že všechnu svou hudbu tvořím stále podobným způsobem. Ano, v mé hudbě se teď vyskytuje více akustických nástrojů, ale ten houseový základ je tam stále přítomen. Využívám ho ale jinak. Nekladu důraz na rytmus, ale na melodii. Snažím se vnést do své hudby více hravosti.

Ještě předtím, než ses přihlásil s deskou Garden Gaia, vydal jsi pod svým občanským jménem album 429 HZ Formen Von Stille. Co za jeho vydáním stálo?

Když jsem měl po ruce větší množství materiálu, který je primárně postaven na akustických nástrojích, bylo jasné, že ho nemůžu schovat pod hlavičkou Pantha du Prince. Proto jsem tuto desku, na které se výrazným způsobem prezentují i Friedrich Paravicini a Giovanna Pessi, vydal jako Hendrik Weber.

Deska Pantha du Prince Garden Gaia|foto:Modern Recordings, ©

V současné době děláme na další nahrávce pracující s čistým laděním intonace 429 Hz. Na této frekvenci se totiž zvuky stávají přímočařeji vnímatelnějšími jako fyzický zážitek a vytvářejí určitý druh stavu transu. Mimochodem, tento systém ladění používám i ve vybraných skladbách posledních dvou desek Pantha du Prince. Album, na které se ptáš, bylo ale primárně stvořeno jako ambientní kolekce k soustředěnému poslechu.

Teď už ale pojďme k nové desce Garden Gaia. Vydání nového alba předcházela koronavirová pandemie. Jak na tebe zapůsobila? Co ti sebrala a naopak darovala?

Korovavirový čas jsem si nejprve užíval. Mohl jsem delší dobu trávit doma, což jsem dlouho předtím nezažil. Na druhou stranu mě tato doba vystavila do poměrně stresující pozice po ekonomické stránce. Dokončil jsem práce doma okolo baráku, ve studiu, pracoval jsem na novém materiálu. Byla to doba velkých výzev. A Garden Gaia tyto impulzy zachycuje.

Především možnost být každý den na zahradě, pěstovat svou vlastní zeleninu, mít možnost každodenně sledovat přírodní procesy, to byly zážitky, které na mě nejvíce zapůsobily. Z toho pramení má idea země i lidského těla jako zahrady. Deska pojednává o tom, jak se staráme o svou vlastní duševní zahradu mimo své tělo. Na všech těchto myšlenkách má pandemie koronaviru velkou zásluhu.

Na albu jsi znovu spolupracoval s norským hudebníkem Hakonem Stenem. V čem je tento Nor pro hudbu Pantha du Prince důležitý?

Hakon je velmi důležitou postavou v mém hudebním světě. I když se nevyskytuje na všech skladbách nové desky, automaticky, po letech spolupráce, počítám s jeho nápady, které by mohl do mých základů zapustit. Přináší neustále čerstvost i díky jinému úhlu pohledu, jak k hudbě přistupuje a jak o ní přemýšlí. Nejsme v kontaktu tak často, ale když k tomu dojde, máme o muzice dlouhé diskuze. Také nás baví spolu hrát koncerty. Příprava turné je, i díky jeho přístupu, výrazně kreativnější proces.

Pantha du Prince|foto:Frederic Boudin, ©

Když jsem poprvé slyšel poslední skladbu nového alba – Golden Galactic – ihned mě napadla příbuznost této písně se soundem alba Oxygene od Jeana-Michela Jarreho. To má mimochodem také silný ekologický podtón. Je to náhoda?

Je to náhoda. Hudbu Jean-Michela Jarreho jsem hodně poslouchal v dětství, protože rodiče jsou jeho velcí fanoušci. Od té doby jsem ale jeho nahrávky neslyšel. Skladba Golden Galactic je primárně inspirována novým syntezátorem, který jsem si pořídil. Experimentoval jsem s jeho výrazně organickým soundem, který navíc přináší velké emoce. V aranži skladby jsou také zasazeny smyčce, které výrazným způsobem ovlivňují výslednou podobu kompozice.

Když už jsme u tématu ekologie, vím, že v Evropě už jsou festivaly, které v boji za co nejekologičtější fungování odmítají zvát umělce, kteří by k nim museli letět letadlem. Jak vlastně cestuješ na turné ty?

Mám pravidlo, že pokud se dá cesta uskutečnit vlakem do maximálně osmihodinové jízdy, preferuji tento způsob dopravy. Na delší cesty jsem nucen využít letadlo. Ale ruku na srdce, mám za to, že na naší Zemi je spousta mnohem důležitějších věci ke změně. Podle mne létat po světě, aby člověk dělal radost lidem a pohnul hudbou jejich srdcem, je velmi dobrý důvod k použití tohoto dopravního prostředku. Na druhou stranu, změnit své návyky, být šetrnější, je určitě správně. Teď mě napadlo udělat turné, kdy z místa na místo půjdu pěšky. To je hezký koncept, že? Zkusím to vetknout do mých plánů v roce 2025.

Co říkáš na to, odpojit se v budoucnosti úplně od elektřiny. Alespoň nárazově, jako určitý postoj/statement?

Jsem pro! Dva nebo tři dny v týdnu bychom mohli vždy vypnout elektřinu. Scházet se okolo ohňů, zpívat spolu, tančit, více splynout s přírodou. Pro dva dny v týdnu bez elektřiny jsem všemi deseti!

Na co se mohou návštěvníci tvého koncertu v Praze těšit? Uvidí podobné vizuály a kostýmy, jako jsi měl na premiéře v Berlíně?

Bohužel ne. Není v mých silách vzít do Prahy vše. Je to samozřejmě věcí rozpočtu, kterému se musím přizpůsobit. Určitě ale návštěvníky neochudím o podobný typ projekcí, který jsem prezentoval na premiéře. Navíc u těchto menších akcí dochází k užší interakci mezi mnou a publikem. Moc se na koncert těším.

V rozhovorech opakovaně mluvíš o tom, že na sebe už tolik netlačíš. Přesto, máš nějaké plány, co bys chtěl do budoucna jako Pantha du Prince nebo Hendrik Weber dělat?

Už pracuji na novém materiálu pro Pantha du Prince. V plánu je, že tentokrát, na rozdíl od pandemických časů, budu ve studiu dohromady s ostatními spolupracovníky. Těším se na přímou konfrontaci se spoluhráči, že budeme fungovat při nahrávání jako kapela. A samozřejmě se těším i na další koncerty k současnému albu. Ale znáš to, člověk míní….

Jakým způsobem cestuje Pantha du Prince na turné? Cítí příbuznost s hudbou legendárního Jeana-Michela Jarreho? A co chystá do budoucnosti? Poslechněte si celý příspěvek!