Pro Polky je potrat téměř nedostupný, na české straně pomáhá Ciocia Czesia

Zatímco ve Varšavě a dalších městech u našich severních sousedů propukly na podzim statisícové protesty proti zákonu vládnoucí strany Právo a spravedlnost, několik Polek žijících na našem území začalo organizovat skupinu na pomoc polským ženám.

„Když jsme se dozvěděly o rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu interrupcí i v případě vážného poškození plodu, byly jsme hodně naštvané a bylo nám jasné, že musíme něco udělat. Náš společný cíl je pomoct polským ženám dosáhnout bezpečné interrupce,“ vypráví o začátcích sdružení asi patnácti žen Ciocia Czesia (Teta Češka) jedna z členek uskupení Marta.

Některé státy jako Island nebo Švédsko v tu samou chvíli začaly jednat o oficiální podpoře polských žen a financování jejich potratů ze zdravotního pojištění. V Česku zvednul téma poslanec za Piráty František Kopřiva.

„Hned jak se to v Polsku stalo, poslal jsem dva otevřené dopisy a požádal premiéra a vládu o pomoc Polkám, jako třeba zřízení webu v angličtině a polštině s instrukcemi a nabídkou pomoci,“ říká  Kopřiva, který má u Pirátů na starosti mimo jiné rovnost žen a mužů a za loňský rok si vysloužil ocenění Genderman. Kromě toho požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby vyjasnil zastaralý a sporný zákon o umělém přerušení těhotenství z roku 1986. Odpověď překvapila nejen Kopřivu, ale i týdeník Respekt.

Z protestu proti zákazu potratů, který proběhl 28. ledna 2021 ve Varšavě|foto:Profimedia

Ministr Blatný sice zopakoval stanovisko ministerstva z roku 2016, podle kterého je zákon upraven mezinárodní smlouvou o fungování Evropské unie, a tudíž má každá občanka státu Evropské unie právo na interrupci v Česku, druhým dechem ale varoval před možnou trestnou činností při výkonu potratu. Ministerstvo zdravotnictví poté odpověď prověřilo a uznalo, že interpretace zaměstnance, který dopis psal, byla chybná.

Česká legislativa ohledně potratů cizinek sice není úplně jasná, ministerstvo zdravotnictví ale svým výkladem v cestě potratovému turismu směrem do Česka nestojí. Neformální síť Ciocia Czesia s podporou dobrovolníků a dárců z české strany tak pokračuje ve své misi. „Zaznamenaly jsme obrovskou podporu ze strany Češek a Čechů. Lidé nás spontánně kontaktují a nabízí finanční pomoc nebo dopravu,“ uzavírá Marta.

Které cizinky mohou v Česku legálně na potrat? Je reprodukční právo žen na umělé přerušení těhotenství součástí lidskoprávní agendy? Co dělá skupina Ciocia Czesia? A jaký důvod pro umělý potrat je podle polského ústavního soudu nově nepřípustný? Poslechněte si celou reportáž.