Proč se z rasismu stává mainstream?

18. březen 2015

„Z našeho dlouhodobého monitorování veřejného prostoru vyplývá, že rasismus, xenofobie a volání po radikálních řešeních se čím dál tím víc stávají mainstreamem. Už to dávno není záležitost uzavřených diskusí a skupin. Co je příčinou? Za prvé je to rozvoj internetu a sociálních sítí, které dávají obrovský prostor pro ovlivňování názorů veřejnosti a mohou se na nich šířit různé nepravdy a stereotypy. Druhým důvodem je to, že radikální a xenofobní názory někdy slyšíme i z úst politické reprezentace,“ říká ředitel projektu Hate Free Culture Jaroslav Valůch.

To, že internet a sociální sítě mohou mít obrovský dopad na reálný život společnosti, potvrzuje i Klára Kalibová z organizace In Iustitia, která se dlouhodobě zabývá pomocí obětem násilí z nenávisti. „Mezi našimi klienty jsou třeba romské děti, které neustálá virtuální šikana ze strany spolužáků dovedla k tomu, že opustily základní školu, což je obrovský problém pro jejich budoucnost.“

Kromě kyberšikany přispívají sociální sítě taky k šíření různých hoaxů, jejichž terčem se často stávají hlavně Romové a muslimové. Jedním z nejčastějších je třeba ten, který tvrdí, že Romové dostávají bezdůvodně vyšší sociální dávky než ostatní. Důkazem pravdivosti takového tvrzení je fiktivní složenka s romsky znějícím jménem a s nesmyslně vysokou částkou. Tento mýtus už dokonce oficiálně dementovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně hoax koluje po internetu dál a velká část české společnosti ho bere jako pravdivou informaci. Seznam těch nejčastějších rasistických mýtů spolu s vysvětlením, jak je to ve skutečnosti, najdete na webu http://www.hatefree.cz/.

03340677.jpeg

To, jak moc jsou tyhle mýty zakořeněné, potvrzuje i osobní zkušenost Davida Tišera: „Dělám přednášky pro pedagogy. Už se tomu věnuji asi šest let a těch lidí, kteří pracují ve školství, jimi prošly stovky. A skoro na každé škole jsem na tento mýtus ohledně zvýhodněných nebo vyšších sociálních dávek pro Romy narazil.“ Co Davida zaráží, je to, že těmto mýtům jsou ochotní věřit i mladí lidé a děti, od kterých by očekával větší otevřenost a toleranci. Smutné podle něj je to, že řadě lidí stačí jako důkaz pravdivosti nějaké informace to, že jim přišla e-mailem nebo zprávou na sociální síti od někoho z jejich příbuzných nebo kamarádů. „Stačí, když je ta fiktivní informace uvozená větou ‚kamarádovi kamaráda se stalo…‘, a mladí lidé tomu věří. Z toho je člověku až smutno,“ dodává David.

Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se s osobními zkušenostmi s xenofobií svěřil taky gay Jakub Volák a muslimka Irena.

03340588.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.