Prolomit vlny: Antikoncepční čip – zase další vynález, který spasí svět?
Před několika měsíci proběhla zahraničními médii zpráva o podkožním implantátu s dálkově ovládaným mikročipem, který by sloužil k pravidelnému a přesnému dávkování určitých typů léků. Speciální mikročip byl původně navržen k zefektivnění léčby lidí postižených osteoporózou. Následně se zrodila myšlenka na využití této technologie v rámci jiného, lukrativnějšího odvětví farmaceutického průmyslu – hormonální antikoncepce.
Podkožní implantáty s obsahem hormonu progesteronu, který brání početí, nejsou na trhu žádnou novinkou. V České republice je bylo možné zakoupit už před víc než deseti lety. Vysoká cena, nedůvěřivý postoj zákaznic a především četnost vedlejších účinků však byly důvodem, proč se výrobek na některých trzích, včetně toho českého, neujal.
Dálkově řízený implantát massachusettského startupu MicroCHIPS však slibuje mnohem víc: přesné, elektronicky řízené dávkování hormonu, až 16letou použitelnost a především možnost dálkového ovládání zařízení prostřednictvím bezdrátové sítě. Čip o velikosti několika milimetrů tak přislíbí bezstarostný sexuální život a především konec starostí se zapomenutou pilulkou. A když se žena rozhodne mít děti, může antikoncepci dočasně vypnout, aniž by zařízení muselo být z těla vyňato. A co víc: výrobci slibují i dostatečnou ochranu implantátu proti zneužití.
Na tomto místě však zaznívá první „ale“. V době, kdy lze hacknout prakticky cokoliv, smartphonem počínaje a ledničkou konče, mohou podobná ujištění jen stěží vyvrátit pochybnosti. A nemusí se jednat jen o hrozbu biohackingu, snad ještě závažnější, půjčím-li si termín Michela Foucaulta, mohou být důsledky biopolitické. Hromadné zavádění bezdrátových čipů by mohlo umožnit masovou kontrolu a sledování reprodukčního potenciálu společnosti. Nechám-li orwellovské představy zajít do krajnosti, čipy by šlo hromadně zapínat a vypínat a tím regulovat velikost populace v konkrétní oblasti, potažmo ovládat celé národy či etnika.
Nadace Billa Gatese však vidí přínos této technologie ve zcela jiném světle. Jednorázově aplikovaná a dlouhodobě působící antikoncepce by podle ní mohla pomoci ženám z rozvojových zemí rozhodovat o velikosti své budoucí rodiny. Takový krok by přispěl nejen k emancipaci, pomohl by i globálnímu boji s chudobou. Ve stínu nedávné kauzy několika indických žen, které zemřely po nepodařené sterilizaci provedené v rámci vládou podporovaného programu plánovaného rodičovství, se tato vize může jevit vskutku slibně. I tak musím přiznat, že obraz ženy ze slumu s implantovaným platinovým čipem v ceně několika stovek amerických dolarů je pro mne poněkud obtížně představitelný. Však se brzy přesvědčíme sami. Nový mikročip se má na trhu objevit v roce 2018.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
